Čína tento týden představila model své první trvale obyvatelné vesmírné stanice, která by se měla stát náhradou Mezinárodní vesmírné stanice, až doslouží. Nákladný kosmický projekt symbolizuje čínské ambice, které nyní míří i mimo Zemi.
Model jádra stanice měří na délku sedmnáct metrů a byl hlavní hvězdou letecké show v čínském přístavním městě Ču-chaj. Výrazně zastínil i další důležité exponáty, jako byly čínská vojenská letadla J-10 a J-20 nebo autonomní drony.
Stanice ponese název Nebeský palác 3, kromě jádra, které viděli návštěvníci, má mít i dva další moduly, v nichž budou probíhat vědecké experimenty, a také solární panely, z nichž bude získávat energii. Na šedesátitunovém tělesu bude stálá posádka tří astronautů – věnovat se mají především výzkumu mikrogravitace a přírodních jevů.
Stanice by měla být dokončena kolem roku 2022, plánuje se, že by měla mít přibližně desetiletou životnost. Mezinárodní vesmírná stanice ISS vzešla ze spolupráce Spojených států amerických, Ruska, Kanady, Evropy a Japonska a funguje už od roku 1998; kolem roku 2024 by ale měl její provoz skončit.
Pokud nedojde k prodloužení funkčnosti ISS, stane se Nebeský palác po roce 2024 jedinou obyvatelnou stanicí na oběžné dráze. A to přesto, že velikostí se s ISS nemůže ani rovnat – Mezinární vesmírná stanice je velká jako fotbalové hřiště a váží asi 400 tun.
Čína chce stanici nabídnout světu
Peking už v květnu oznámil, že jeho vesmírná laboratoř bude otevřena pro všechny občany zemí celého světa, pokud tam budou chtít provádět kvalitní vědecký výzkum. „Není pochyb, že Čína bude stanici využívat podobným způsobem jako ISS a její partneři: k výzkumu a také jako odrazový můstek pro poznávání hlubšího vesmíru,“ uvedl Čen Lan, expert ze serveru GoTaikonauts.com, který se specializuje na mapování čínského vesmírného programu.
Čína už vyzvala výzkumné instituce, univerzity i soukromé společnosti, aby se do navrhovaných projektů zapojily – a podle čínských státních zdrojů již existuje asi čtyřicet takových plánů z 27 zemí světa. Také Evropská kosmická agentura ESA už do Číny vyslala trénovat astronauty, aby v této stanici mohli pracovat, až bude na oběžné dráze.
Na Čínu se spoléhají také Američané. „Jsem si jistý, že Čína bude v navazování partnerství úspěšná,“ komentoval tuto snahu Bill Ostrove, analytik specializovaný na vesmírný výzkum z americké konzultační agentury Forecast International. „Vlastní vesmírné programy má mnoho zemí, ale také stále více firem a univerzit. Ale nemohou si dovolit postavit vlastní kosmickou stanici,“ dodal. „Schopnost dostat náklad a experimenty na vesmírnou stanici je nesmírně cenná.“
Politické zápolení o vesmír
Peking do kosmických programů řízených armádou investuje miliardy. Patří mezi ně i snaha poslat lidskou posádku na Měsíc. Právě čínské snahy o pronikání do kosmu a také její úspěchy vedly amerického prezidenta Donalda Trumpa k tomu, že se rozhodl založit novou větev americké armády – Space Force specializovanou na obranu ve vesmíru.
Čína má sice úctyhodné záměry, už několikrát ovšem narazila při jejich realizaci. Například v dubnu zanikla vesmírná laboratoř Tchien-kung 1 – roku 2016 došlo k poruše rozvodů sloužících při nabíjení baterií ze solárních panelů. Stanici pak došla energie a stala se neovladatelnou, poté začala klesat k Zemi. Do atmosféry Země vstoupila nad Tichým oceánem, zanikla v noci z prvního na druhého dubna. Roku 2016 Čína poslala do kosmu další stanici, Tchien-kung 2.
