Žloutenka s námi je už 4500 let, prokázali vědci. Za její šíření mohla migrace v době bronzové

Známý časopis Nature otiskl 17. května 2018 článek mapující evoluci HBV viru, původce jednoho z nejzávažnějších virových onemocnění člověka – žloutenky typu B – od doby bronzové do středověku. Na studii se vedle řady zahraničních odborníků podílel také Václav Smrčka z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

„Výzkum ukázal, že lidé v celé Eurasii byli infikováni viry žloutenky typu B po tisíce let. Prevalence během bronzové doby mohla být navíc daleko větší, než je typické pro současné domorodé populace,“ vysvětluje profesor Smrčka výsledky studie. Porovnání výsledků výzkumu s geografickými modely ukázalo, že šíření pravěkých a moderních variant viru souvisí s migracemi lidí v době bronzové a železné.

„Práce profesora Smrčky je skvělou ukázkou toho, že i v oborech, o nichž občas slýcháváme, že jejich zapojení do špičkové vědy má velké bariéry, vznikají výsledky světového významu – publikovatelné i v tak prestižním časopise, jakým je Nature,“ říká Aleksi Šedo, děkan 1. LF UK.

Jak najít tisíce let starou žloutenku

Autoři článku oznámili, že plně, či částečně přečetli 12 pravěkých genomů, které jsou přibližně 0,8–4,5 tisíce let staré. „Genotypy HBV, které jsou dnes typické pro Afriku či Asii, včetně subgenotypů pro Asii, byly v zásadě již přítomny u minulých populací Eurasie. Podle geografických modelů bylo zjištěno, že pravěké a moderní genotypy jsou ve vztahu s migracemi lidí během doby bronzové a železné,“ vysvětluje profesor Smrčka. 

Obor biomolekulární paleopatologie, který zjišťuje znaky chorob ve skeletech dávno minulých populací na molekulární úrovni, může podle něj přinést inspiraci virologům, dovolí předvídat evoluční změny různých virů. Může tak pomoci zamezit dalším pandemiím, které by zmutované viry mohly jednou způsobit.