Zbytky stolice odhalují detaily o stravování předků – vědci analyzovali obsah starých latrín a našli v nich přesvědčivé důkazy o tom, jak se žilo v minulosti.
Naši předkové jedli spousty syrového masa, prokázal výzkum latrín. Lidé měli těla plná parazitů
Nizozemci pili víno, Dánové a Litevci spíše pivo. Celkově se jedlo dříve více syrového, špatně uvařeného masa. Vyplývá to z vědecké studie zveřejněné v časopise Plos One, která shrnuje výzkum stovky let starých zbytků stolice vykopané na místech starých latrín.
Tým kolem Martina Söa z univerzity v Kodani zkoumal především genom vajíček parazitů, která se našla v pozůstatcích starých lidských exkrementů. Odhalit tak mohl nejen způsob, jakým se lidé v době mezi lety 500 před naším letopočtem a 1700 našeho letopočtu v severní Evropě a na Blízkém východě stravovali, ale také to, jaká chovali domácí zvířata. Informovala o tom agentura DPA.
Paraziti byli součástí lidských těl
Takzvaným sekvencováním DNA je podle studie možné získat mnohem lepší výsledky než zkoumáním pomocí mikroskopů, které se dosud používalo. Tým kolem Martina Söa zkoumal staré latríny v Bahrajnu, Jordánsku, Dánsku, Nizozemsku a Litvě. V nich našli vědci vajíčka mnoha parazitů, včetně škrkavky dětské a tenkohlavce lidského, kteří – jak už jména napovídají – parazitují na člověku.
Někteří z identifikovaných parazitů se přenášejí z člověka na člověka, jiní přes zvířecího mezihostitele, například prase nebo rybu.
Ze studia těchto cizopasníků vyplynulo mimo jiné to, že na jídelníčku lidí v severní Evropě byly kdysi ryby a vepřové maso, které byly prakticky ještě syrové. Analýza vajíček odhalila také to, že dávní obyvatelé severní Evropy chovali jako domácí zvířata ovce, koně, psy a prasata.
Dánové lovili hlavně plejtváky a zajíce
Kromě vajíček parazitů zkoumali vědci také rostlinnou a živočišnou DNA nalezenou ve zbytcích exkrementů na místě starých latrín. I to přineslo informace o tom, jak lidé kdysi lovili a jak se stravovali.
V Dánsku například podle studie v letech 1000 až 1400 lovili především plejtváky myšoky, srny a zajíce. Navíc jedli hodně zelí a pohanky, ale také ječmen, hrách a další luštěniny. Dále i jahody, švestky, hrušky, rebarboru a lesní plody.
Podobnou studii v loňském roce provedli také britští vědci, kteří zkoumali parazity ve zbytcích stolice staré tisíce let. Zjišťovali tehdy, jakými chorobami trpěli staří Řekové.