V každém jídle může být i 100 kusů plastů. Za rok jich člověk sní až 68 tisíc, naznačuje studie

V každém jídle, které sníme, by podle nové studie mohlo být nečekaně velké množství drobných plastových částeček.

Tyto miniaturní částečky plastů pocházejí nejčastěji z měkkých částí nábytku nebo bytových doplňků a také z látek vyrobených z umělých hmot. Do domácností se pak dostávají zřejmě vzduchem v prachu, který se usazuje na talířích – a pak je lidé konzumují.

Popsali to vědci ze skotské Heriot-Watt University, kteří studovali tento fenomén – zatím jen na malém vzorku. Chtěli zjistit, zda se má vůbec toto téma zkoumat, a tak si to ověřili na třech domácnostech v době oběda.

Z tak malého vzorku se pochopitelně nedá odvozovat, že je problém všude stejně velký. Vědcům ale ukázal, že má smysl věnovat se tématu mnohem detailněji. Výsledky totiž naznačují, že plasty jsou opravdu všude.

114 plastových vláken v každém vzorku

Vědci postupovali tak, že na stoly v běžných domácnostech rozmístili Petriho misky naplněné lepkavou substancí – stalo se to v dobách oběda. V miskách se našlo až 14 kousků plastových částeček, což odpovídá 114 plastovým vláknům – částečky totiž byly poměrně velké.

Výzkumníci z toho vyvozují, že pokud by tato čísla byla obecně platná, pak by normální člověk žijící v Evropě za rok mohl sníst až 68 415 plastikových vláken.

V rámci stejného výzkumu vědci srovnávali také množství plastových mikročástic v mořských mušlích, které jsou oblíbenou kulinární pochoutkou, s běžným masem. V poslední době se mluví o mikroplastech v mořské vodě, vědci tedy předpokládali, že v mušlích bude těchto částic velké množství.

Ukázalo se, že v každé mušli jsou průměrně dvě plastová vlákna – z nich se tedy do člověka dostane ročně pouhých 100 vláken. Oproti 13700–68415 vláknům z běžného jídla je to množství prakticky zanedbatelné.

Dr. Ted Henry, jeden z hlavních autorů práce a současně profesor environmentální toxikologie, uvedl: „Tyto výsledky se mohou zdát překvapivé, zejména pro lidi, kteří pokládají objev plastů v mořích za znepokojivě vysoký. Nevíme zatím, odkud tato vlákna pocházejí, ale je pravděpodobné, že jsou součástí domů a našeho okolí.“

Vliv mikroplastů na lidské zdraví není doposud známý – podle autorů práce by ale měly vlády urychleně tuto otázku začít řešit.

Přečtěte si další články o problému lidstva s plasty:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 12 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 16 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 16 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...