V každém jídle, které sníme, by podle nové studie mohlo být nečekaně velké množství drobných plastových částeček.
V každém jídle může být i 100 kusů plastů. Za rok jich člověk sní až 68 tisíc, naznačuje studie
Tyto miniaturní částečky plastů pocházejí nejčastěji z měkkých částí nábytku nebo bytových doplňků a také z látek vyrobených z umělých hmot. Do domácností se pak dostávají zřejmě vzduchem v prachu, který se usazuje na talířích – a pak je lidé konzumují.
Popsali to vědci ze skotské Heriot-Watt University, kteří studovali tento fenomén – zatím jen na malém vzorku. Chtěli zjistit, zda se má vůbec toto téma zkoumat, a tak si to ověřili na třech domácnostech v době oběda.
Z tak malého vzorku se pochopitelně nedá odvozovat, že je problém všude stejně velký. Vědcům ale ukázal, že má smysl věnovat se tématu mnohem detailněji. Výsledky totiž naznačují, že plasty jsou opravdu všude.
114 plastových vláken v každém vzorku
Vědci postupovali tak, že na stoly v běžných domácnostech rozmístili Petriho misky naplněné lepkavou substancí – stalo se to v dobách oběda. V miskách se našlo až 14 kousků plastových částeček, což odpovídá 114 plastovým vláknům – částečky totiž byly poměrně velké.
Výzkumníci z toho vyvozují, že pokud by tato čísla byla obecně platná, pak by normální člověk žijící v Evropě za rok mohl sníst až 68 415 plastikových vláken.
V rámci stejného výzkumu vědci srovnávali také množství plastových mikročástic v mořských mušlích, které jsou oblíbenou kulinární pochoutkou, s běžným masem. V poslední době se mluví o mikroplastech v mořské vodě, vědci tedy předpokládali, že v mušlích bude těchto částic velké množství.
Ukázalo se, že v každé mušli jsou průměrně dvě plastová vlákna – z nich se tedy do člověka dostane ročně pouhých 100 vláken. Oproti 13700–68415 vláknům z běžného jídla je to množství prakticky zanedbatelné.
Dr. Ted Henry, jeden z hlavních autorů práce a současně profesor environmentální toxikologie, uvedl: „Tyto výsledky se mohou zdát překvapivé, zejména pro lidi, kteří pokládají objev plastů v mořích za znepokojivě vysoký. Nevíme zatím, odkud tato vlákna pocházejí, ale je pravděpodobné, že jsou součástí domů a našeho okolí.“
Vliv mikroplastů na lidské zdraví není doposud známý – podle autorů práce by ale měly vlády urychleně tuto otázku začít řešit.
Přečtěte si další články o problému lidstva s plasty: