Rusko napodobuje Elona Muska: vrátilo se k vývoji opakovaně použitelné rakety

Rusko se vrátilo k projektu opakovaně použitelné kosmické rakety, jejíž vývoj byl před lety zastaven. V rozhovoru pro agenturu Interfax to řekl generální konstruktér Státního raketového střediska Vladimir Děgťar.

Vývoj rakety zvané Korona Moskva zastavila v roce 2012 – údajně kvůli nedostatku financí. Raketa má podle Děgťara startovat i přistávat vertikálně a má otevřít cestu k pilotovaným meziplanetárním letům. Na podobném projektu pracuje i americká společnost SpaceX, která už svůj model Falcon s oddělitelným a opakovaně použitelným prvním stupněm několikrát úspěšně vyzkoušela.

Ruská Korona má ale být založená na jiném principu, žádnou oddělitelnou část podle Děgťara nemá.

Čtvrtstoletí vývoje

Na projektu Korona ruští konstruktéři podle Interfaxu pracovali od roku 1992 a o klíčových technologických prvcích mají údajně už jasno. Kdy by se mohl uskutečnit první test, Děgťar neuvedl. Rusko naznačilo už v březnu 2017, že bedlivě sleduje úspěchy Elona Muska, jehož společnost SpaceX je zatím se znovupoužitelnými raketami nejúspěšnější. Mluvčí prezidenta Putina Dimitrij Peskov tehdy uvedl, že o tom dobře ví. „Každopádně my máme vlastní přelomové technologie,“ komentoval Peskov úspěšný návrat rakety Falcon. 

Před 25 lety tehdejší Sovětský svaz poprvé a naposledy vyzkoušel svůj model raketoplánu Buran. Po dvou obletech Země stroj bez posádky dosedl na přistávací dráhu v kazašském Bajkonuru. Zhroucení sovětského impéria a následné ekonomické problémy ale ambiciózní plány začátkem 90. let definitivně poslaly k ledu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 4 mminutami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 28 mminutami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 5 hhodinami

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
včera v 10:55

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
včera v 06:30

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026
Načítání...