Co důležitého se stalo během prvního říjnového týdne v české i světové vědě?
Týden ve vědě: od Nobelových cen až po bublající led v mlhovinách
Vědecká redakce ČT24 přináší na konci každého týdne souhrn toho nejdůležitějšího, co se ve vědě a výzkumu v České republice i ve světě odehrálo. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24.
Nobelovy ceny
Tento týden se nesl ve vyhlašování Nobelových cen. V pondělí byli oznámeni laureáti za lékařství a fyziologii, v úterý za fyziku a ve středu za chemii. Všechny tři vědecké kategorie letos dostaly velmi zajímavé objevy, které opravdu posunuly lidstvo dopředu a současně jsou snadno vysvětlitelné, včetně jejich významu pro budoucnost.
Obezita nepochybně přispívá ke vzniku rakoviny
Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny je s nadváhou či obezitou spojeno 13 druhů rakoviny. Množství onkologických diagnóz spojených s obezitou se zvyšuje – tyto typy rakoviny v roce 2014 tvořily plných 40 procent všech onkologických onemocnění v USA.
Výskyt rakoviny spojené s obezitou se ve Spojených státech v letech 2005 až 2014 zvýšil o sedm procent, což ohrožuje příznivý trend snižování počtu nových případů nádorových onemocnění. Oznámilo to americké Středisko pro kontrolu nemocí a prevenci (CDCP). V roce 2014 bylo v USA evidováno 630 000 nových případů rakoviny spojené s nadváhou nebo obezitou.
Vědci našli v mozku buňky, které kontrolují chuť
Profesor Nicholas Dale z University of Warwick popsal, že tanycyty, tedy specializované buňky v mozku, jsou schopné odhalovat živiny v potravě. Zjednodušeně: Přímo mozek informují o tom, jaké jídlo jíme.
Podle této práce reagují tanycyty na přítomnost aminokyselin v jídle pomocí stejných receptorů, které cítí chuť umami – jsou umístěné v chuťových pohárcích na jazyce. Nejvíce s tanycyty reagují aminokyseliny arginin a lysin, které se nejčastěji vyskytují ve výživných jídlech. Když tato jídla konzumujeme, je reakce silnější, cítíme se tedy rychleji „plní“.
Záhady krásného světa pod mikroskopem: soutěž Nikon Small World zná vítěze
Nejprestižnější světová soutěž v mikroskopické fotografii Nikon Small World zná vítěze. Podívejte se na nejlepší snímky z letošního ročníku.
Nová metoda léčby zhoubných nemocí krvetvorby je česká práce. Pomáhá proti komplikacím po transplantaci
Po absolvované transplantaci kostní dřeně dochází u 30–80 % nemocných k tzv. reakci štěpu proti hostiteli. To znamená, že se organismus pacienta brání cizím buňkám kostní dřeně a snaží se je zlikvidovat. Aby organismus cizí buňky přijal, je nutné pacientovi podávat léky potlačující jeho vlastní imunitu, která je mu ale v dané chvíli na škodu.
U malé části nemocných je však imunitní odpověď i přes podávané léky natolik silná, že se u pacienta v důsledku vzájemné reakce mezi buňkami nové kostní dřeně a tkáněmi pacienta dostavují komplikace. V lepším případě znamenají různé typy postižení obecně zhoršující potransplantační průběh (vyrážka, průjmy, poškození jater atd.), v horším případě však mohou vést až k úmrtí pacienta.
Nová léčebná metoda, jejímž autorem je tým pracovníků vedený Danielem Lysákem, tyto zmíněné komplikace boje imunitního systému proti cizím buňkám pomáhá snížit na minimum. Při této metodě se využívají kmenové buňky odebrané z kostní dřeně dárce.
Našli jsme hrob Santa Clause, oznámili archeologové. Svatý Mikuláš údajně leží v Turecku
Archeologové v Turecku tvrdí, že našli hrob svatého Mikuláše, po celém světě známějšího jako Santa Clause. Pokud se to potvrdí, ukončí to staletí dlouhou kontroverzi.
Hrobka svatého Mikuláše se podle deníku Telegraph nachází pod starověkým kostelem svatého Mikuláše v městě Demre, které leží na jihu Turecka. Právě v tomto městě, dříve známém jako Myra, se podle všeho Mikuláš narodil (kolem roku 280) a také zde podle tradice 6. prosince 345 zemřel.
Led ve vesmíru teče jako med a bublá jako šampaňské
Led ve vesmíru se chová úplně jinak než na Zemi. Když fyzici v simulaci ozářili vesmírný led imitací světla hvězd, dělal bublinky jako šampaňské. Pokud by se to stalo ve vesmíru, mohlo by to podle nové studie pomoci tomu, aby na okraji mladých planetárních systémů vznikaly organické molekuly – tedy základní stavební kameny potřebné pro vznik života.
Tento experiment tak zkoumal nejen vlastnosti ledu v mezihvězdném prostoru, ale také samotné počátky života ve vesmíru.