Po absolvované transplantaci kostní dřeně dochází u 30–80 % nemocných k tzv. reakci štěpu proti hostiteli. To znamená, že se organismus pacienta brání cizím buňkám kostní dřeně a snaží se je zlikvidovat. Aby organismus cizí buňky přijal, je nutné pacientovi podávat léky potlačující jeho vlastní imunitu, která je mu ale v dané chvíli na škodu.

Kostní dřeň
U malé části nemocných je však imunitní odpověď i přes podávané léky natolik silná, že se u pacienta v důsledku vzájemné reakce mezi buňkami nové kostní dřeně a tkáněmi pacienta dostavují komplikace. V lepším případě znamenají různé typy postižení obecně zhoršující potransplantační průběh (vyrážka, průjmy, poškození jater atd.), v horším případě však mohou vést až k úmrtí pacienta.
Tato nová léčebná metoda je ve fázi klinické studie od roku 2014 a její výsledky ukazují, že u části nemocných může omezit závažnost projevů reakce štěpu proti hostiteli a snížit dávky léků potlačujících imunitu a tím i jejich vedlejší účinky.
Klinická studie je společným projektem Fakultní nemocnice Plzeň, Nadace pro transplantace kostní dřeně a Českého národního registru dárců dřeně. Nemocnice poskytuje prostory a zařízení, nadace studii spolufinancuje, registr nabízí dárce buněk z kostní dřeně.
Čtvrt století Nadace pro transplantace kostní dřeně
Za čtvrtstoletí své existence se stala jedním z největších registrů ve střední a východní Evropě, jako jediná v tomto regionu a 4. na světě má od roku 2005 plnou akreditaci WMDA (World Marrow Donors Association), kterou již 2x úspěšně obhájila.
V současnosti disponuje databází více než 73 tisíc dárců s mediánem věku 33 let, v počtu odběrů na počet dárců patří globálně mezi nejefektivnější registry. Za dobu své existence registr nalezl dárce pro 1471 nemocných (z toho 637 vlastních dárců a zbytek ze zahraničí). Význam ČNRDD pro nepříbuzenský transplantační program v ČR dokládá to, že každoročně zajišťuje takřka dvě třetiny celorepublikově provedených nepříbuzenských transplantací ve všech alogenních transplantačních centrech ČR.