Organizace světových národů se roku 1993 rozhodla slavit Světový den vody – vždy 22. března. Vedlo ji k tomu poznání, kolika lidem kvalitní pitná voda chybí, ale především, jak velkým problémem se nedostatek vody ještě stane.
Světu chybí pitná voda. I Česko vymýšlí, jak nevyschnout
V současné době se musí spokojit 663 milionů lidí jen s přístupem k neupravené vodě, do roku 2025 bude celá polovina populace Země žít v oblasti s nedostatkem vody.
Klimatické změny a související katastrofální období sucha v kontrastu s ničivými záplavami celou situaci ještě zhoršují. Tento problém se nejpalčivěji týká především nejchudších zemí světa a oblastí, kde byla infrastruktura zničena přírodní katastrofou nebo válečným konfliktem.
Světový den vody 2017 (zdroj: ČT24)
Tématem roku 2017 je odpadní voda. Podle oficiálních zdrojů OSN se 80 % odpadní vody, kterou společnost vyprodukuje, vrací zpět do ekosystému bez toho, aby byla upravena nebo znovu použita. Jaké jsou největší celosvětové problémy s vodou?
- Kvůli pití znečištěné vody a nedostatečné hygieně umírá ročně 361 tisíc dětí mladších 5 let.
- 63 milionů lidí musí používat vodu, která není vhodná na pití ani vaření.
- 2,4 miliardy lidí používají jen nejprimitivnější toaletu a 946 milionů lidí nemá přístup k vůbec žádné toaletě.
- Kromě rizika nákazy cholerou, malárií, horečkou dengue a dalšími smrtelnými onemocněními způsobuje dlouhodobé používání znečištěné vody také nevratná fyzická a mentální poškození ve vývoji dětí – každoročně je takto postiženo v průměru každé čtvrté dítě.
- V mnoha zemích je zajištění vody pro celou domácnost povinností dětí, zejména dívek, které denně místo školy tráví dlouhé hodiny nošením těžkých kanystrů s vodou, vhodnou mnohdy jen pro hospodářská zvířata.
- Chybějící toalety ve školách jsou příčinou významného poklesu školní docházky u dívek v období dospívání.
- Dostupnost moderních toalet a zdrojů pitné vody v nejchudších zemích světa by ročně ušetřila 263 miliardy dolarů na výdajích za krizovou pomoc a dalších 11,6 miliardy dolarů za zdravotní péči.
- 1,7 miliardy lidí využívá zdroje pitné vody kontaminované fekáliemi, které mohou způsobit choleru, úplavici, břišní tyfus nebo obrnu.
Jak je na tom Česká republika?
Vody má sice Česká republika dost, ale doplácí na extrémní výkyvy. „Naše území je nejvíce ohroženo suchem a přívalovými srážkami, respektive bleskovými, ale také plošnými povodněmi. Například v letech 1997 až 2002 dochází k opakovanému výskytu velkých povodní z dlouhotrvajících dešťů. Na malém povodí je zaznamenána blesková povodeň s průtokem stoleté vody, což je běžné jen u velkých toků. V ročním průměru u nás vzrostl výskyt extrémních srážek o 26 %, avšak distribuce srážek je rozložena do krátkých, deštivých částí roku,“ uvádí autoři práce „Klimatické změny a my“ z roku 2016.
Krajina České republiky je ve stavu, kdy dlouhodobě neřešené problémy se schopností přírody zadržovat vodu způsobují bleskové povodně, pokles hladin podzemních vod a agronomické sucho. Sobotkova vláda už před dvěma lety schválila strategii boje proti suchu.
MAPU AKTUÁLNÍHO SUCHA V ČR NAJDETE ZDE
Ministerstva měla do konce loňského roku přijít s konkrétními plány, jak připravit tuzemsko na změnu klimatu. „Část opatření už jsme začali realizovat, protože sucho nečeká, život je krátký a my jsme jako Česká republika ztratili desítky let,“ uvedl tehdy ministr životního prostředí Richard Brabec.
- Podle studie z roku 2012 má v České republice několik míst velký problém s vodou. Z hlediska ohrožení klimatickým suchem byly jako nejrizikovější vymezeny oblasti v nižších polohách jižní a střední Moravy, v prostoru mezi Prahou, Ústím nad Labem a Žatcem, západně od Pardubic, dvě malé enklávy se objevily jižně od Prahy a jižně od Ostravy. Nejméně rizikový region byl vymezen pouze v horských pohraničních oblastech na Šumavě, Slavkovském lese, v západníčásti Krušných hor, v Lužických horách, Jizerských horách, Krkonoších, Orlických horách, Moravskoslezských Beskydech a Javorníkách.
S tím souhlasí geolog a klimatolog Václav Cílek. „Zaspali jsme jako svět, zaspali jsme jako Evropa, jako Československo, jako Česká republika. Ministerstvo životního prostředí v prvních deseti letech po roce 1990 bylo často pod vlivem ekologických iniciativ a jako instituce nebylo moc bráno. Pak prošlo sérií ode zdi ke zdi a teprve v poslední době vidím, že se chová, jak má,“ poznamenal Cílek.
Život na střeše Evropy
Největší problém, který Česko v tomto ohledu řeší, je, jak udržet vodu v zemědělské i lesní půdě, která je poškozená erozí, tudíž má podle ministra možná až o polovinu nižší schopnost vodu v sobě udržet. „Jsme střecha Evropy. Voda odtud odtéká, žádná nepřitéká, máme pouze srážkovou vodu,“ připomněl Brabec.
Sobotkův kabinet už odsouhlasil výstavbu nových přehradních nádrží celkem ve čtyřech lokalitách. Ve středočeských obcích Senomaty a Šanov by měly stát do roku 2022. Další nádrže by postupně měly vzniknout na Zlínsku a Královéhradecku. Celkem by stát mohl do nových akumulačních zdrojů vody investovat kolem 17 miliard korun.