Venuše strana 2 z 3

Ruská vesmírná sonda Veněra 1 se měla stát prvním vyslancem lidstva, jenž přistane na povrchu jiné planety. Zasáhnout Venuši se sice Veněře kvůli technické závadě nepodařilo, i tak si ale vysloužila čestné místo v dějinách dobývání kosmu. Byla totiž první sondou, která prolétla v bezprostřední blízkosti této planety. Ke své misi odstartovala před 60 lety, 12. února 1961.

Jedna z nejstarších ukázek umění na světě, slavné sošky žen vytvořené asi před 30 tisíci lety, jsou pro vědu záhadou už dvě století, tedy tak dlouho, jak se o nich ví. Se zajímavou hypotézou o jejich původu a smyslu teď přišli experti na obezitu.

Tento týden, v úterý 20. a středu 21. října ráno, dosahuje maxima své každoroční aktivity jeden ze známých podzimních meteorických rojů Orionidy. Rychlé meteory vylétají zdánlivě ze souhvězdí Orionu, které je dobře pozorovatelné už po půlnoci. Letos při pozorování neruší Měsíc, za hodinu proto může zazářit přes 20 meteorů. Roj Orionid je jakýmsi pozdravem od slavné Halleyovy komety, protože ho v naší atmosféře způsobují zanikající částečky kdysi uvolněné z této slavné vlasatice.

V noci na středu nastane opozice Marsu se Sluncem. Mars tak bude v následujících týdnech možné spatřit po celou noc, pokud to umožní oblačnost. Minulé úterý se rudá planeta přiblížila Zemi na 62,1 milionu kilometrů, stále je docela blízko. Koncem měsíce pak lidé na noční obloze spatří také všech pět pouhýma očima pozorovatelných planet.

Planeta Mars se v úterý 6. října 2020 v 16 hodin 19 minut středoevropského letního času přiblíží k Zemi na vzdálenost 62,07 milionu kilometrů – bude tak k naší planetě nejblíže až do roku 2035. Jen o týden později, 13. října 2020, nastane takzvaná opozice Marsu se Sluncem a planeta tedy bude pozorovatelná celou noc.

Venuše mohla být dodnes obyvatelnou planetou. Místo toho je z ní místo s pekelným vedrem, kde z nebe prší kyselina. Podle nové studie amerických astronomů za to může Jupiter, který změnil její oběžnou dráhu kolem Slunce.

Český pavilon výstavy Expo 2020 v Dubaji představí dílo umělce Vlastimila Beránka. Jeho Venuše z olovnatého křišťálu je největší leštěnou plastikou z odlévaného skla na světě. Vznikala ve šluknovské společnosti Crystal Caviar, váží 243 kilogramů a její průměr je 88 centimetrů, řekl ředitel Crystal Caviar Marek Landa.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zvažuje schválení až dvou planetárních vědeckých misí, včetně mise k Venuši, s cílem zjistit, zda na ní skutečně existuje život. Informovala o tom agentura Reuters poté, co tento týden média oznámila, že vědci v atmosféře sousední planety našli plyn spojovaný s životem.

Ruská kosmická agentura Roskosmos ustoupila od spolupráce s USA na meziplanetární stanici Veněra-D, která by měla koncem nynějšího desetiletí zamířit k Venuši, tedy k sousední planetě Země. Napsala to ruská tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na vysokého představitele Roskosmosu Alexandra Blošenka.

Mezinárodní tým astronomů oznámil objev vzácné molekuly – fosfanu – v oblacích planety Venuše. Na Zemi tento plyn vzniká ve větším množství pouze průmyslově nebo činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku. Vědci po desetiletí spekulují o tom, že horní patra oblačnosti na planetě Venuši by mohla poskytovat domov mikroorganismům volně poletujícím vysoko nad rozpáleným povrchem – ovšem za cenu tolerance k vysoké kyselosti okolního prostředí. Detekce fosfanu by mohla ukazovat na přítomnost takového mimozemského atmosférického života.

Přednášky i koncerty v následujících dnech doprovodí společná pozorování Perseid a jasných planet. Maximum každoročního meteorického roje letos připadá na 12. srpna. Pozorování oblohy s odborným výkladem bude na řadě míst v Česku včetně hvězdárny Astronomického ústavu (AÚ AV) ve středočeském Ondřejově.

Pět viditelných planet i každoroční meteorický roj Perseidy jsou „taháky“ srpnové oblohy. Maximum Perseid nastane příští týden, jejich pozorování však letos trochu zkomplikuje Měsíc. Za výlet do míst mimo světelné znečištění pak stojí i pohled na Mléčnou dráhu. Uvedl to tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.

Americká Laboratoř tryskového pohonu, kterou provozuje agentura NASA, na jaře vyhlásila soutěž o nejlepší nápad pro robota, který by se měl pohybovat na Venuši. Tamní extrémní podmínky totiž pro existující technologie představují zatím nepřekonatelnou komplikaci.

Od nálezu Věstonické venuše uplynulo přesně 95 let – 13. července 1925 ji v jednom z pravěkých ohnišť na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na jižní Moravě objevil tým vědců pod vedením Karla Absolona. Venuše prošla řadou nejrůznějších zkoumání nejmodernějšími technologiemi. Přesto stále zůstávají některé otázky otevřené a pro vědce je unikátní soška stále výzvou.

Z území Česka v pátek lidé spatří polostínové zatmění Měsíce. Jev, který jindy pouhýma očima nelze pozorovat, bude viditelný, protože Měsíc projde těsně nad stínem Země. Pozorování s odborným výkladem pořádají obě pražské hvězdárny i hvězdárna v Ondřejově, kde sídlí Astronomický ústav Akademie věd.

Nový výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Science Advances prokázal, že láva, která teče po povrchu Venuše, je nejspíš stará maximálně několik let. To by znamenalo, že tato planeta je v současné době vulkanicky aktivní. Vedle Země je tedy jedinou planetou ve Sluneční soustavě s činnými sopkami.

Astronomický ústav Akademie věd oznámil, že mu přišlo několik hlášení o tom, že v neděli 5. ledna po čtvrté hodině ráno zazářil na obloze mimořádně jasný bolid. Zřejmě se jednalo o meziplanetární těleso, které shořelo v atmosféře.

Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle astronomů by se mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi, a nebo tento rudý obr prochází velmi zvláštní fází vývoje.

Příští rok sice nebude na velké astronomické jevy tak bohatý jako letošní, lidé však úplně zkrátka nepřijdou – především díky planetám. Největší událostí bude v prosinci vzácná konjunkce Jupiteru a Saturnu.

Světového úspěchu dosáhl 26. prosince Petr Horálek, 33letý fotograf, spisovatel a popularizátor astronomie. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) publikoval už dvacátou jeho fotografii jako prestižní Astronomický snímek dne NASA. Horálek se tak zařadil do úzké skupiny fotografů z celého světa, kterým se takového milníku podařilo dosáhnout. Na jubilejním dvacátém snímku je pohádkově zasněžená krajina slovenské Oravské Lesné s uskupením jasných hvězd takzvaného Zimního šestiúhelníku.

Soška Věstonické venuše sice měří na výšku jen 11,5 centimetru, pro vědce ale stále představuje obrovskou výzvu. Stále například nevědí, proč byla soška vyrobena. A to přesto, že už byla pečlivě prozkoumána i zevnitř. Díky těmto skenům víme, že byla na výrobu sošky použita i mamutovina. Poslední skenování ovšem také ukázalo, že je uvnitř těla sošky několik nebezpečných prasklin. Teď bude soška jednou z hlavních hvězd na výstavě ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Kdyby měla Venuše trošku víc štěstí, mohla mít Sluneční soustava v současnosti možná dvě obyvatelné planety, a ne jen jednu. Ukázala to simulace, kterou provedli vědci z NASA.

Návrší u Blučiny na Brněnsku je významným archeologickým nalezištěm předmětů z mladší doby bronzové. Do tří let by tam mohl vyrůst archeopark Cezavy, který by toto období připomínal. Autoři projektu chtějí v místě vystavět repliku opevnění a další stavby. Na jihu Moravy už existuje archeopark přibližující dobu lovců mamutů v Pavlově a také památník Slovanského hradiště v Mikulčicích.

Červený Roadster Tesla se Starmanem za volantem, který loni 6. února při prvním, testovacím letu vynesla do vesmíru mohutná raketa společnosti SpaceX Falcon Heavy, poprvé obletěl Slunce. Informoval o tom web whereisroadster.com, který sleduje let figuríny v kabrioletu automobilky Tesla Elona Muska, jenž je rovněž zakladatelem SpaceX.