Na Venuši jsou zřejmě aktivní sopky, zjistili vědci. Kromě Země takovou planetu neznáme

Nový výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Science Advances prokázal, že láva, která teče po povrchu Venuše, je nejspíš stará maximálně několik let. To by znamenalo, že tato planeta je v současné době vulkanicky aktivní. Vedle Země je tedy jedinou planetou ve Sluneční soustavě s činnými sopkami.

„Je-li Venuše opravdu v současnosti vulkanicky aktivní, dělalo by to z ní skvělé místo k návštěvě; lépe bychom tak pochopili, jak funguje část planety pod povrchem,“ uvedl hlavní autor výzkumu profesor Justin Filiberto.

„Tak například bychom na ní mohli studovat, jak se planety ochlazují a proč Země a Venuše aktivní sopky mají, ale Mars ne – tam sice dříve byly, ale dnes jsou již dávno vyhaslé. Budoucí mise by mohly sledovat toky lávy a změny na povrchu planety a mohly by přinést konkrétní důkazy o sopečné aktivitě,“ dodává vědec. Aktivní sopky jsou nyní také na dalším tělese Sluneční soustavy, a to Jupiterově měsíci Io.

Venuše
Zdroj: NASA

Že je Venuše planetou sopek a lávy, prozradily už v devadesátých letech dvacátého století záběry ze sondy Magellan, kterou vyslala agentura NASA. Vědci ale nebyli schopní zjistit, jak stará tato láva je – v horkém prostředí této planety může téci velmi dlouho.

V tomto výzkumu pokračovala po roce 2000 evropská sonda Venus Express, jež byla vybavená mnohem pokročilejšími přístroji a citlivějším vybavením. Ta změřila množství infračerveného světla, které z Venuše během noci vychází. Když astronomové tato data analyzovali, dokázali přijít na to, jak stará tato láva je. 

Imitování atmosféry na Venuši

Profesor Filiberto a jeho kolegové v laboratoři vytvořili horkou venušskou atmosféru a studovali, jak se v ní minerály chovají a mění v průběhu času. Ukázalo se, že olivín, jeden z velmi rozšířených minerálů, který je v lávě obsažený, reaguje s venušskou atmosférou velice rychle a rychle se v ní mění.

Stav lávy, který pozoroval Venus Express, by tedy nastal jen několik hodin poté, co by se láva dostala na povrch. Lávové řeky jsou tedy zřejmě staré několik dní, měsíců nebo maximálně let. A to může podle autorů práce znamenat zřejmě jen jediné: láva vznikla jako výsledek nové vulkanické činnosti na Venuši a planeta je tedy v současné době velmi sopečně aktivní. Jiné vysvětlení vědci zatím nemají – doufají ale, že o těchto mimozemských vulkánech už brzy zjistí ještě víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 1 hhodinou

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 23 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...