Na Venuši jsou zřejmě aktivní sopky, zjistili vědci. Kromě Země takovou planetu neznáme

Nový výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Science Advances prokázal, že láva, která teče po povrchu Venuše, je nejspíš stará maximálně několik let. To by znamenalo, že tato planeta je v současné době vulkanicky aktivní. Vedle Země je tedy jedinou planetou ve Sluneční soustavě s činnými sopkami.

„Je-li Venuše opravdu v současnosti vulkanicky aktivní, dělalo by to z ní skvělé místo k návštěvě; lépe bychom tak pochopili, jak funguje část planety pod povrchem,“ uvedl hlavní autor výzkumu profesor Justin Filiberto.

„Tak například bychom na ní mohli studovat, jak se planety ochlazují a proč Země a Venuše aktivní sopky mají, ale Mars ne – tam sice dříve byly, ale dnes jsou již dávno vyhaslé. Budoucí mise by mohly sledovat toky lávy a změny na povrchu planety a mohly by přinést konkrétní důkazy o sopečné aktivitě,“ dodává vědec. Aktivní sopky jsou nyní také na dalším tělese Sluneční soustavy, a to Jupiterově měsíci Io.

Venuše
Zdroj: NASA

Že je Venuše planetou sopek a lávy, prozradily už v devadesátých letech dvacátého století záběry ze sondy Magellan, kterou vyslala agentura NASA. Vědci ale nebyli schopní zjistit, jak stará tato láva je – v horkém prostředí této planety může téci velmi dlouho.

V tomto výzkumu pokračovala po roce 2000 evropská sonda Venus Express, jež byla vybavená mnohem pokročilejšími přístroji a citlivějším vybavením. Ta změřila množství infračerveného světla, které z Venuše během noci vychází. Když astronomové tato data analyzovali, dokázali přijít na to, jak stará tato láva je. 

Imitování atmosféry na Venuši

Profesor Filiberto a jeho kolegové v laboratoři vytvořili horkou venušskou atmosféru a studovali, jak se v ní minerály chovají a mění v průběhu času. Ukázalo se, že olivín, jeden z velmi rozšířených minerálů, který je v lávě obsažený, reaguje s venušskou atmosférou velice rychle a rychle se v ní mění.

Stav lávy, který pozoroval Venus Express, by tedy nastal jen několik hodin poté, co by se láva dostala na povrch. Lávové řeky jsou tedy zřejmě staré několik dní, měsíců nebo maximálně let. A to může podle autorů práce znamenat zřejmě jen jediné: láva vznikla jako výsledek nové vulkanické činnosti na Venuši a planeta je tedy v současné době velmi sopečně aktivní. Jiné vysvětlení vědci zatím nemají – doufají ale, že o těchto mimozemských vulkánech už brzy zjistí ještě víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 1 hhodinou

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 20 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 22 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Evropský pohled