Na Venuši jsou zřejmě aktivní sopky, zjistili vědci. Kromě Země takovou planetu neznáme

Nový výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Science Advances prokázal, že láva, která teče po povrchu Venuše, je nejspíš stará maximálně několik let. To by znamenalo, že tato planeta je v současné době vulkanicky aktivní. Vedle Země je tedy jedinou planetou ve Sluneční soustavě s činnými sopkami.

„Je-li Venuše opravdu v současnosti vulkanicky aktivní, dělalo by to z ní skvělé místo k návštěvě; lépe bychom tak pochopili, jak funguje část planety pod povrchem,“ uvedl hlavní autor výzkumu profesor Justin Filiberto.

„Tak například bychom na ní mohli studovat, jak se planety ochlazují a proč Země a Venuše aktivní sopky mají, ale Mars ne – tam sice dříve byly, ale dnes jsou již dávno vyhaslé. Budoucí mise by mohly sledovat toky lávy a změny na povrchu planety a mohly by přinést konkrétní důkazy o sopečné aktivitě,“ dodává vědec. Aktivní sopky jsou nyní také na dalším tělese Sluneční soustavy, a to Jupiterově měsíci Io.

Venuše
Zdroj: NASA

Že je Venuše planetou sopek a lávy, prozradily už v devadesátých letech dvacátého století záběry ze sondy Magellan, kterou vyslala agentura NASA. Vědci ale nebyli schopní zjistit, jak stará tato láva je – v horkém prostředí této planety může téci velmi dlouho.

V tomto výzkumu pokračovala po roce 2000 evropská sonda Venus Express, jež byla vybavená mnohem pokročilejšími přístroji a citlivějším vybavením. Ta změřila množství infračerveného světla, které z Venuše během noci vychází. Když astronomové tato data analyzovali, dokázali přijít na to, jak stará tato láva je. 

Imitování atmosféry na Venuši

Profesor Filiberto a jeho kolegové v laboratoři vytvořili horkou venušskou atmosféru a studovali, jak se v ní minerály chovají a mění v průběhu času. Ukázalo se, že olivín, jeden z velmi rozšířených minerálů, který je v lávě obsažený, reaguje s venušskou atmosférou velice rychle a rychle se v ní mění.

Stav lávy, který pozoroval Venus Express, by tedy nastal jen několik hodin poté, co by se láva dostala na povrch. Lávové řeky jsou tedy zřejmě staré několik dní, měsíců nebo maximálně let. A to může podle autorů práce znamenat zřejmě jen jediné: láva vznikla jako výsledek nové vulkanické činnosti na Venuši a planeta je tedy v současné době velmi sopečně aktivní. Jiné vysvětlení vědci zatím nemají – doufají ale, že o těchto mimozemských vulkánech už brzy zjistí ještě víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 20 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...