Jak se z ráje stalo inferno? NASA vyšle na Venuši dvě mise, které mají vyřešit vesmírnou záhadu

Americká vesmírná agentura NASA plánuje dvě vědecké mise s cílem studovat atmosféru a povrch planety Venuše. Oznámila to ve středu v tiskové zprávě s tím, že jejich vyvrcholení očekává mezi lety 2028 a 2030. NASA se chystá vyslat sondy k naší sousední planetě poprvé po více než 30 letech.

Cílem nových projektů je pochopit, jak se z Venuše stal „svět připomínající inferno“, ačkoli se toto vesmírné těleso v různých ohledech podobá Zemi. NASA uvádí, že Venuše mohla být kdysi první obyvatelnou planetou Sluneční soustavy, s oceánem a klimatem podobným Zemi.

„Doufáme, že tyto mise prohloubí naše chápání vývoje Země a toho, proč je dnes obyvatelná, zatímco jiné planety naší Sluneční soustavy nejsou,“ řekl šéf NASA Bill Nelson.

„Je ohromující, jak málo toho o Venuši víme, ale výsledky těchto misí nám v součtu odhalí příběh planety od mraků na jejím nebi přes sopky na jejím povrchu až po úplný spodek a její samotné jádro,“ řekl o chystaných misích vědec NASA Tom Wagner. „Bude to, jako bychom tu planetu znovu objevili,“ dodal.

Mise se podívají na atmosféru i povrch Venuše

Jeden projekt dostal název DAVINCI+ (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging). Od něj si americká vesmírná agentura slibuje poznatky o složení atmosféry a vhled do změn, kterými prošla, píše zpravodajský web Axios. Měla by také potvrdit, zda Venuše měla někdy v minulosti oceán, a studovat, co jsou zač podivné útvary na povrchu planety, které připomínají kontinenty.

Druhá mise s označením VERITAS (Venus Emissivity, Radio Science, InSAR, Topography, and Spectroscopy) pak bude snahou zmapovat povrch planety a zjistit, zda na Venuši dochází k pohybu tektonických desek a vulkanické aktivitě. Obě iniciativy mají rozpočty okolo 500 milionů dolarů (přes deset miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 6 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 7 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 9 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...