Jak se z ráje stalo inferno? NASA vyšle na Venuši dvě mise, které mají vyřešit vesmírnou záhadu

Americká vesmírná agentura NASA plánuje dvě vědecké mise s cílem studovat atmosféru a povrch planety Venuše. Oznámila to ve středu v tiskové zprávě s tím, že jejich vyvrcholení očekává mezi lety 2028 a 2030. NASA se chystá vyslat sondy k naší sousední planetě poprvé po více než 30 letech.

Cílem nových projektů je pochopit, jak se z Venuše stal „svět připomínající inferno“, ačkoli se toto vesmírné těleso v různých ohledech podobá Zemi. NASA uvádí, že Venuše mohla být kdysi první obyvatelnou planetou Sluneční soustavy, s oceánem a klimatem podobným Zemi.

„Doufáme, že tyto mise prohloubí naše chápání vývoje Země a toho, proč je dnes obyvatelná, zatímco jiné planety naší Sluneční soustavy nejsou,“ řekl šéf NASA Bill Nelson.

„Je ohromující, jak málo toho o Venuši víme, ale výsledky těchto misí nám v součtu odhalí příběh planety od mraků na jejím nebi přes sopky na jejím povrchu až po úplný spodek a její samotné jádro,“ řekl o chystaných misích vědec NASA Tom Wagner. „Bude to, jako bychom tu planetu znovu objevili,“ dodal.

Mise se podívají na atmosféru i povrch Venuše

Jeden projekt dostal název DAVINCI+ (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging). Od něj si americká vesmírná agentura slibuje poznatky o složení atmosféry a vhled do změn, kterými prošla, píše zpravodajský web Axios. Měla by také potvrdit, zda Venuše měla někdy v minulosti oceán, a studovat, co jsou zač podivné útvary na povrchu planety, které připomínají kontinenty.

Druhá mise s označením VERITAS (Venus Emissivity, Radio Science, InSAR, Topography, and Spectroscopy) pak bude snahou zmapovat povrch planety a zjistit, zda na Venuši dochází k pohybu tektonických desek a vulkanické aktivitě. Obě iniciativy mají rozpočty okolo 500 milionů dolarů (přes deset miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 22 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...