Jak se z ráje stalo inferno? NASA vyšle na Venuši dvě mise, které mají vyřešit vesmírnou záhadu

Americká vesmírná agentura NASA plánuje dvě vědecké mise s cílem studovat atmosféru a povrch planety Venuše. Oznámila to ve středu v tiskové zprávě s tím, že jejich vyvrcholení očekává mezi lety 2028 a 2030. NASA se chystá vyslat sondy k naší sousední planetě poprvé po více než 30 letech.

Cílem nových projektů je pochopit, jak se z Venuše stal „svět připomínající inferno“, ačkoli se toto vesmírné těleso v různých ohledech podobá Zemi. NASA uvádí, že Venuše mohla být kdysi první obyvatelnou planetou Sluneční soustavy, s oceánem a klimatem podobným Zemi.

„Doufáme, že tyto mise prohloubí naše chápání vývoje Země a toho, proč je dnes obyvatelná, zatímco jiné planety naší Sluneční soustavy nejsou,“ řekl šéf NASA Bill Nelson.

„Je ohromující, jak málo toho o Venuši víme, ale výsledky těchto misí nám v součtu odhalí příběh planety od mraků na jejím nebi přes sopky na jejím povrchu až po úplný spodek a její samotné jádro,“ řekl o chystaných misích vědec NASA Tom Wagner. „Bude to, jako bychom tu planetu znovu objevili,“ dodal.

Mise se podívají na atmosféru i povrch Venuše

Jeden projekt dostal název DAVINCI+ (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging). Od něj si americká vesmírná agentura slibuje poznatky o složení atmosféry a vhled do změn, kterými prošla, píše zpravodajský web Axios. Měla by také potvrdit, zda Venuše měla někdy v minulosti oceán, a studovat, co jsou zač podivné útvary na povrchu planety, které připomínají kontinenty.

Druhá mise s označením VERITAS (Venus Emissivity, Radio Science, InSAR, Topography, and Spectroscopy) pak bude snahou zmapovat povrch planety a zjistit, zda na Venuši dochází k pohybu tektonických desek a vulkanické aktivitě. Obě iniciativy mají rozpočty okolo 500 milionů dolarů (přes deset miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 23 hhodinami

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
včera v 14:02

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
včera v 12:06

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
včera v 09:57

Evropský pohled