Polostínové zatmění v pátek Měsíc „zahalí kouřem“. Bude pozorovatelné i bez přístrojů

Z území Česka v pátek lidé spatří polostínové zatmění Měsíce. Jev, který jindy pouhýma očima nelze pozorovat, bude viditelný, protože Měsíc projde těsně nad stínem Země. Pozorování s odborným výkladem pořádají obě pražské hvězdárny i hvězdárna v Ondřejově, kde sídlí Astronomický ústav Akademie věd.

Polostínové zatmění nastává při úplňku, ale jen pokud Měsíc projde blízko stínu vrženého Zemí.

Jeho dráha je podle astronoma Petra Horálka vůči rovině zemské dráhy skloněna asi o pět stupňů a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5 stupně. Měsíc tak zemský stín i jeho blízké okolí častěji mine a k zatmění nedojde. Polostínové zatmění je navíc očima patrné jen v době, kdy se luna nachází velice blízko okraje zemského stínu.

Zatmění Měsíce 2020
Zdroj: AU AV ČR

Měsíc při tomto zatmění vypadá jako lehce zahalený kouřem. Očima to bude pozorovatelné zhruba od 19:30 do 20:40, nejlépe kolem vrcholné fáze jevu, která nastane ve 20:10. S pomocí profesionální techniky pak lidé mohou sledovat jev jak ze Štefánikovy hvězdárny na Petříně, tak i z hvězdáren v Ďáblicích a ve středočeském Ondřejově.

Komentované pozorování oblohy všechny hvězdárny pořádají od 18:00. V Ondřejově potrvá do 20:30, v Praze ještě o půl hodiny déle. Vedle potemnělého Měsíce navíc návštěvníci uvidí i Venuši jako Večernici, která je v prvních měsících letošního roku velice jasná.

Podle Českého hydrometeorologického úřadu by pro pozorování mělo být v pátek polojasno až oblačno, ojediněle déšť. K večeru se od severozápadu čeká přibývání další oblačnosti a místy přeháňky. 

Průběh zatmění v České republice
Zdroj: Astronomický ústav Akademie věd

Další, ovšem mnohem hůře pozorovatelné polostínové zatmění Měsíce letos nastane 5. června. Výraznější přijde až 28. října 2023, úplné zatmění bude z Česka viditelné 7. září 2025. 

Co nabídne obloha roku 2020

Mezi další zajímavé úkazy roku 2020 patří zejména velice dobrá viditelnost planety Venuše, která se jako „Večernice“ bude vyjímat na jarní obloze (největší úhlové vzdálenosti, takzvané východní elongace, dosáhne 24. března).

Lidé se mohou těšit i na tradiční sezonu nočních svítících oblak okolo letního slunovratu, meteorický roj Perseidy 12. srpna či Geminidy 14. prosince a především pak nesmírně vzácnou konjunkci Jupiteru se Saturnem 21. prosince 2020. Obě planety bude dělit pouhých 6 úhlových minut, tedy pětina průměru měsíčního úplňku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 4 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 6 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 10 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 17 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...