Polostínové zatmění v pátek Měsíc „zahalí kouřem“. Bude pozorovatelné i bez přístrojů

Z území Česka v pátek lidé spatří polostínové zatmění Měsíce. Jev, který jindy pouhýma očima nelze pozorovat, bude viditelný, protože Měsíc projde těsně nad stínem Země. Pozorování s odborným výkladem pořádají obě pražské hvězdárny i hvězdárna v Ondřejově, kde sídlí Astronomický ústav Akademie věd.

Polostínové zatmění nastává při úplňku, ale jen pokud Měsíc projde blízko stínu vrženého Zemí.

Jeho dráha je podle astronoma Petra Horálka vůči rovině zemské dráhy skloněna asi o pět stupňů a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5 stupně. Měsíc tak zemský stín i jeho blízké okolí častěji mine a k zatmění nedojde. Polostínové zatmění je navíc očima patrné jen v době, kdy se luna nachází velice blízko okraje zemského stínu.

Zatmění Měsíce 2020
Zdroj: AU AV ČR

Měsíc při tomto zatmění vypadá jako lehce zahalený kouřem. Očima to bude pozorovatelné zhruba od 19:30 do 20:40, nejlépe kolem vrcholné fáze jevu, která nastane ve 20:10. S pomocí profesionální techniky pak lidé mohou sledovat jev jak ze Štefánikovy hvězdárny na Petříně, tak i z hvězdáren v Ďáblicích a ve středočeském Ondřejově.

Komentované pozorování oblohy všechny hvězdárny pořádají od 18:00. V Ondřejově potrvá do 20:30, v Praze ještě o půl hodiny déle. Vedle potemnělého Měsíce navíc návštěvníci uvidí i Venuši jako Večernici, která je v prvních měsících letošního roku velice jasná.

Podle Českého hydrometeorologického úřadu by pro pozorování mělo být v pátek polojasno až oblačno, ojediněle déšť. K večeru se od severozápadu čeká přibývání další oblačnosti a místy přeháňky. 

Průběh zatmění v České republice
Zdroj: Astronomický ústav Akademie věd

Další, ovšem mnohem hůře pozorovatelné polostínové zatmění Měsíce letos nastane 5. června. Výraznější přijde až 28. října 2023, úplné zatmění bude z Česka viditelné 7. září 2025. 

Co nabídne obloha roku 2020

Mezi další zajímavé úkazy roku 2020 patří zejména velice dobrá viditelnost planety Venuše, která se jako „Večernice“ bude vyjímat na jarní obloze (největší úhlové vzdálenosti, takzvané východní elongace, dosáhne 24. března).

Lidé se mohou těšit i na tradiční sezonu nočních svítících oblak okolo letního slunovratu, meteorický roj Perseidy 12. srpna či Geminidy 14. prosince a především pak nesmírně vzácnou konjunkci Jupiteru se Saturnem 21. prosince 2020. Obě planety bude dělit pouhých 6 úhlových minut, tedy pětina průměru měsíčního úplňku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 10 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...