Když mraky dovolí. Mars bude pozorovatelný po celou noc: ocitne se v opozici se Sluncem

V noci na středu nastane opozice Marsu se Sluncem. Mars tak bude v následujících týdnech možné spatřit po celou noc, pokud to umožní oblačnost. Minulé úterý se rudá planeta přiblížila Zemi na 62,1 milionu kilometrů, stále je docela blízko. Koncem měsíce pak lidé na noční obloze spatří také všech pět pouhýma očima pozorovatelných planet.

„Opozice znamená, že na své dráze se Mars nachází v bodě, kde je přesně na opačné straně, než je Slunce v ten den. To znamená, že jakmile Slunce zapadne, tak Mars přesně v ten okamžik vyjde. Pak když naopak zapadne, tak v tu chvíli vychází Slunce,“ řekl astronom a fotograf Petr Horálek. V případě světového času připadá opozice Marsu se Sluncem na 13. října, konkrétně na 23 hodin 18 minut. V našem časovém pásmu to bude 14. října, 18 minut po jedné hodině ranní.

Mars v dalekohledu

Horálek upozornil, že ačkoliv opozice je jedna „noční záležitost“, podmínky pro pozorování Marsu budou dobré ještě dlouho. „Bude čím dál víc vidět na večerní obloze a stále ještě je docela blízko. Tyto dvě věci umožňují lidem Mars pozorovat velice dobře ještě třeba do půlky listopadu. V dalekohledu bude velice pěkně vidět,“ řekl astronom.

Říjen přinese i další nebeskou podívanou. V týdnu od 19. října vyvrcholí meteorický roj Orionidy. Maximum připadá na 21. října. Horálek uvedl, že podmínky pro jejich pozorování jsou letos také dobré.

Velká pětka

Podle tajemníka Astronomického ústavu Akademie věd Pavla Suchana pak koncem října a počátkem listopadu lidé v noci spatří všech pět očima viditelných planet. „Jupiter se Saturnem večer, Mars celou noc a Venuši s Merkurem na ranní obloze před rozbřeskem,“ uvedl Suchan.

Blíže než letos bude Mars Zemi až v roce 2035 při takzvané velké opozici. Bude 57,1 milionu kilometrů od Země. V případě velkých opozic se Mars k Zemi přiblíží zpravidla na méně než 60 milionů kilometrů. Do konce století nastanou ještě další čtyři velké opozice v letech 2050, 2067, 2082 a 2097.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 23 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.