Když mraky dovolí. Mars bude pozorovatelný po celou noc: ocitne se v opozici se Sluncem

V noci na středu nastane opozice Marsu se Sluncem. Mars tak bude v následujících týdnech možné spatřit po celou noc, pokud to umožní oblačnost. Minulé úterý se rudá planeta přiblížila Zemi na 62,1 milionu kilometrů, stále je docela blízko. Koncem měsíce pak lidé na noční obloze spatří také všech pět pouhýma očima pozorovatelných planet.

„Opozice znamená, že na své dráze se Mars nachází v bodě, kde je přesně na opačné straně, než je Slunce v ten den. To znamená, že jakmile Slunce zapadne, tak Mars přesně v ten okamžik vyjde. Pak když naopak zapadne, tak v tu chvíli vychází Slunce,“ řekl astronom a fotograf Petr Horálek. V případě světového času připadá opozice Marsu se Sluncem na 13. října, konkrétně na 23 hodin 18 minut. V našem časovém pásmu to bude 14. října, 18 minut po jedné hodině ranní.

Mars v dalekohledu

Horálek upozornil, že ačkoliv opozice je jedna „noční záležitost“, podmínky pro pozorování Marsu budou dobré ještě dlouho. „Bude čím dál víc vidět na večerní obloze a stále ještě je docela blízko. Tyto dvě věci umožňují lidem Mars pozorovat velice dobře ještě třeba do půlky listopadu. V dalekohledu bude velice pěkně vidět,“ řekl astronom.

Říjen přinese i další nebeskou podívanou. V týdnu od 19. října vyvrcholí meteorický roj Orionidy. Maximum připadá na 21. října. Horálek uvedl, že podmínky pro jejich pozorování jsou letos také dobré.

Velká pětka

Podle tajemníka Astronomického ústavu Akademie věd Pavla Suchana pak koncem října a počátkem listopadu lidé v noci spatří všech pět očima viditelných planet. „Jupiter se Saturnem večer, Mars celou noc a Venuši s Merkurem na ranní obloze před rozbřeskem,“ uvedl Suchan.

Blíže než letos bude Mars Zemi až v roce 2035 při takzvané velké opozici. Bude 57,1 milionu kilometrů od Země. V případě velkých opozic se Mars k Zemi přiblíží zpravidla na méně než 60 milionů kilometrů. Do konce století nastanou ještě další čtyři velké opozice v letech 2050, 2067, 2082 a 2097.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 4 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 6 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 11 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 21 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...