Když mraky dovolí. Mars bude pozorovatelný po celou noc: ocitne se v opozici se Sluncem

V noci na středu nastane opozice Marsu se Sluncem. Mars tak bude v následujících týdnech možné spatřit po celou noc, pokud to umožní oblačnost. Minulé úterý se rudá planeta přiblížila Zemi na 62,1 milionu kilometrů, stále je docela blízko. Koncem měsíce pak lidé na noční obloze spatří také všech pět pouhýma očima pozorovatelných planet.

„Opozice znamená, že na své dráze se Mars nachází v bodě, kde je přesně na opačné straně, než je Slunce v ten den. To znamená, že jakmile Slunce zapadne, tak Mars přesně v ten okamžik vyjde. Pak když naopak zapadne, tak v tu chvíli vychází Slunce,“ řekl astronom a fotograf Petr Horálek. V případě světového času připadá opozice Marsu se Sluncem na 13. října, konkrétně na 23 hodin 18 minut. V našem časovém pásmu to bude 14. října, 18 minut po jedné hodině ranní.

Mars v dalekohledu

Horálek upozornil, že ačkoliv opozice je jedna „noční záležitost“, podmínky pro pozorování Marsu budou dobré ještě dlouho. „Bude čím dál víc vidět na večerní obloze a stále ještě je docela blízko. Tyto dvě věci umožňují lidem Mars pozorovat velice dobře ještě třeba do půlky listopadu. V dalekohledu bude velice pěkně vidět,“ řekl astronom.

Říjen přinese i další nebeskou podívanou. V týdnu od 19. října vyvrcholí meteorický roj Orionidy. Maximum připadá na 21. října. Horálek uvedl, že podmínky pro jejich pozorování jsou letos také dobré.

Velká pětka

Podle tajemníka Astronomického ústavu Akademie věd Pavla Suchana pak koncem října a počátkem listopadu lidé v noci spatří všech pět očima viditelných planet. „Jupiter se Saturnem večer, Mars celou noc a Venuši s Merkurem na ranní obloze před rozbřeskem,“ uvedl Suchan.

Blíže než letos bude Mars Zemi až v roce 2035 při takzvané velké opozici. Bude 57,1 milionu kilometrů od Země. V případě velkých opozic se Mars k Zemi přiblíží zpravidla na méně než 60 milionů kilometrů. Do konce století nastanou ještě další čtyři velké opozice v letech 2050, 2067, 2082 a 2097.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.