Tvorba ČT strana 3 z 5

On je detektiv ze staré školy, ona mladá, na první pohlední pohled nepřístupná vyšetřovatelka. Přesto musí najít společnou řeč, aby vyřešili odložené případy, než budou promlčeny. Herci Miroslav Krobot a Marika Šoposká se potkávají v kriminálním seriálu Oktopus. První ze třinácti dílů odvysílá Česká televize 28. srpna. V realitě takzvané pomníčky řeší skupina Tempus, zabývá se zejména nevyřešenými případy vražd a násilných úmrtí.

Ve zkušebnách České televize na Kavčích horách se už trénuje na StarDance. I letos se v soutěži představí deset tanečních párů. Vůbec poprvé se o titul krále nebo královny parketu utká cukrář nebo manželská dvojice.

Česká televize odhalila podzimní program, který nabídne například seriál OKTOPUS s Miroslavem Krobotem v roli detektiva, nebo druhou řadu komediálního seriálu Osada. Známé osobnosti se utkají o titul královny či krále tanečního parketu ve dvanácté sezoně StarDance a Jiří Havelka v premiérovém dokumentárním cyklu odhalí, Jak se dělá dobrá škola. Z kin se na televizní obrazovky přesune Buko, Betlémské světlo nebo BANGER. a novinky představí také iVysílání.

Zlatého lva z filmového festivalu v Benátkách si letos může odvézt i režisérka Agnieszka Hollandová. Do hlavní soutěže byl vybrán její nový film Hranice. Polská filmařka má blízký vztah k Česku, rovněž její novinka vznikla v české koprodukci, mimo jiné s přispěním České televize.

Hlavní cenu filmového festivalu v Karlových Varech, Křišťálový glóbus, si odváží bulharský režisér Stefan Komandarev. Porotu přesvědčil dramatem Blažiny lekce, které označil za diagnózu bulharské společnosti, v níž senioři ztratili důstojnost. Představitelka hlavní role Eli Skorčeva navíc obdržela cenu za nejlepší ženský herecký výkon. Z českých zástupců v soutěžních sekcích uspěl celovečerní režijní debut Alberta Hospodářského Brutální vedro.

Alexander Dubček zůstává rozporuplnou osobností československých dějin. Idealistou, který poznal pocit absolutní prohry. Nahlédnout pod povrch mýtů o jedné z osobností pražského jara se pokusil slovenský dokumentarista Robert Kirchhoff. Snímek Všichni lidé budou bratři uvedl filmový festival v Karlových Varech mimo soutěž.

Na filmovém festivalu v Karlových Varech se promítal poslední český snímek zařazený do soutěžních sekcí. Debut Alberta Hospodářského Brutální vedro se odehrává ve světě ohroženém slunečním úlomkem, který se řítí směrem k Zemi. Spíš než dráhu jeho případného dopadu ale sleduje cestu mladíka, který je donucen postavit se svým největším strachům.

„Když jsem tu knihu dočetl, cítil jsem žízeň po životě,“ říká o románu Citlivý člověk režisér Tomáš Klein. Topolovu pro adaptaci náročnou knihu převedl na plátno jako svůj režijní celovečerní debut. Temně groteskní drama mělo premiéru v hlavní soutěži karlovarského festivalu.

V roce 2041 nebude muset mít člověk strach ze smrti a toho, co by znamenal jeho odchod pro život jeho blízkých. Tak aspoň budoucnost vidí sci-fi Bod obnovy, které v premiéře uvádí festival v Karlových Varech. Snímek v koprodukci České televize natočil jako svůj celovečerní debut režisér Robert Holz, podílel se zároveň na scénáři. Pojistku proti smrti v jeho příběhu lidem nabízí digitální záloha. Jenže bez nebezpečí taková možnost není.

Jedním ze dvou tuzemských titulů v hlavní soutěži letošního filmového festivalu ve Varech je detektivní drama Úsvit. Odehrává se v meziválečném období na Slovensku, přesto podle režiséra Matěje Chlupáčka pojednává o současných tématech. V hlavní roli silné ženské postavy, která se pokusí vzepřít utopickému světu, se představuje Eliška Křenková.

Po čtyřiadvaceti letech odchází z dětského pořadu Kouzelná školka Michal Nesvadba. Poslední díl natáčel minulý týden na Kavčích horách, samotný pořad ale bude pokračovat se všemi dalšími účinkujícími. „Ve všem jsem už prostě stylizovaný, jsem Michal i venku na ulici s tím rozdílem, že nemám to žluté tričko,“ řekl v Interview ČT24.

K divákům se dostávají první záběry z filmu Bratři o jednom z největších příběhů studené války – odbojové skupině bratří Josefa a Ctirada Mašínových a jejich útěku na Západ. Film koprodukovaný Českou televizí natočil jejich vzdálený příbuzný Tomáš Mašín. Do hlavních rolí obsadil Oskara Hese a Jana Nedbala.

Režisérka Zuzana Kirchnerová zpracovala ve svém celovečerním hraném debutu osobní zkušenost s výchovou handicapovaného syna. Road movie Karavan začala natáčet v Itálii, scénář ale vznikl už před několika lety. Podle herečky Anny Geislerové, která ztvárňuje roli matky, síla příběhu při čekání na první klapku uzrála. Drama Karavan má už jisté uvedení na festivalu v Cannes, kde Kirchnerová zvítězila před čtrnácti lety ve studentské sekci.

Cílem nově zvoleného generální ředitele České televize Jana Součka je připravit instituci na konec terestrického vysílání a přechod výhradně do digitálního prostoru, kde mohou diváci sledovat pořady pomocí nejrůznějších aplikací. Důležitá je podle něj i reforma financování televize a diskuze o podobě koncesionářských poplatků, jejichž výši by si představoval kolem 180 korun. Jan Souček byl hostem Událostí, komentářů, rozhovor s ním vedl moderátor Daniel Takáč.

Jak se proměňoval český grafický design a jak formoval národní identitu? Oslavou kreativity tuzemských autorů má být chystaný dokumentární cyklus, který vzniká v koprodukci České televize.

Ondřej Provazník, jeden z dvojice režisérů oceňovaného snímku Staříci, právě natáčí nový film. Ponese název Sbormistr a zaměří se mimo jiné na vztah dvou sester, které docházejí do elitního dívčího sboru v devadesátých letech. Koproducentem snímku je Česká televize.

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary prozradil snímky, které vybral do soutěže sedmapadesátého ročníku. Hlavní cenu, Křišťálový glóbus, mají šanci získat i dva filmy českých režisérů: adaptace Topolova románu Citlivý člověk v režii Tomáše Kleina a drama z baťovské éry Úsvit od Matěje Chlupáčka. Oba snímky vznikly v koprodukci České televize. V soutěži budou mít zástupci tuzemské kinematografie o konkurenta méně, protože čínský účastník na příkaz čínské vlády svůj snímek stáhl.

Na popravišti v berlínské věznici Plötzensee skončil za druhé světové války život 677 Čechoslováků, což bylo nejvíce ze všech cizinců, které tam nacisté věznili. Jejich oběti ale byly v komunistickém Československu upozaďovány, protože většina z nich nepatřila ke komunistickým odbojářům. České vězně v Plötzensee chce připomenout polohraný dokument Když přišla noc…, který odvysílá ČT2 v úterý ve 21:40. Režisérka Zora Cejnková vycházela z dosud nezveřejněných archivů gestapa a vzpomínek rodinných příslušníků českých odbojářů.

Ve studiích na Kavčích horách dočasně sídlí Ústav paranormálních jevů. Jeho pracovníci hrají důležitou roli v chystaném seriálu, který vzniká ve spolupráci České televize a německé ZDF. Seriál To se vysvětlí, soudruzi! chce po desetiletích navázat na kdysi oblíbené koprodukční projekty z osmdesátých let, v nichž se děj chystané novinky odehrává.

První řada komediálního seriálu Dobré ráno, Brno! přilákala na začátku roku k obrazovkám více než půl milionu diváků. Tvůrci v čele s režisérem Janem Prušinovským nyní připravují druhou řadu. I ta nahlédne do zákulisí České televize s notnou nadsázkou. Natáčí se tam, kde se seriál odehrává – v brněnském studiu.

Režisér a scenárista Jiří Mádl začal natáčet film Vlny. Drama z období konce šedesátých let a pražského jara vypráví o dvou bratrech čelících zkouškám doby, ale odhalí i skutečný příběh korespondentů mezinárodní redakce Československého rozhlasu. Právě před jeho budovou, kde dnes sídlí Český rozhlas, štáb natáčel.

Filmová rodina Kostkových se vrátila na své chátrající rodové sídlo Kostka, ve skutečnosti zámek v Miloticích na Hodonínsku. Režisér Jiří Vejdělek tu totiž natáčí pokračování příběhu „poslední aristokratky“, Aristokratka ve varu vzniká opět podle bestselleru milotického kastelána Evžena Bočka. První snímek před čtyřmi lety vidělo podle tvůrců více než půl milionu diváků.

Velká cesta Malého Pána bude mít pokračování. Na loutkové dobrodružství po osmi letech navazuje nový filmový příběh, který se částečně natáčel přímo ve středočeských lesích. Loutky i fantaskní mikrosvět filmu opět vytvořil výtvarník František Skála.

„Jsem šťastná, že jsem mohla udělat mnohým lidem radost a že si na to vzpomínají,“ ohlíží se herečka a zpěvačka Jitka Molavcová za svojí hereckou a hudební kariérou, která je spjatá nejen s divadlem Semafor nebo pořady pro děti. V novém dokumentu Klaunka režisérky Olgy Sommerové otevřeně vypráví o své kariéře i o životě za divadelní oponou. Česká televize ho uvede v sobotu 22. dubna.