„S tím už asi nic neudělám,“ míní Hynek Čermák o škatulce drsného hocha

Nahrávám video

Bývá obsazován do role drsných hochů, jakými jsou jím ztvárněné postavy v seriálu Rapl, filmu Gangster Ka nebo v muzikálu The Bodyguard. Sám kdysi jako osobní strážce pracoval. Svou empatickou stránku může projevit při fotografování ženských aktů. I tato profese ho přivedla k projektu, který se zaměřuje na prevenci násilí. O všech svých světech mluvil Hynek Čermák jako host Interview ČT24.

Jako divadelní herec je Hynek Čermák spojen především s Dejvickým divadlem, kde byl v angažmá dvanáct sezon. Malou scénu ale nedávno vyměnil za velkou, když kývl na nabídku hrát v muzikálu The Bodyguard, které uvádí Hudební divadlo Karlín. Jde o dramatizaci slavného filmového příběhu, v němž je Čermákovým předobrazem Kevin Costner.

„Pro herce je velmi důležité světy měnit. Nezůstat v jednom jediném světě, protože pak už nemáte co nabídnout. Je potřeba v bublinách hledat podmnožiny, aby se člověk nechal obohatit a mohl divákovi něco sdělit,“ vysvětluje motivaci změnit divadelní žánr i scénu.

Byť muzikálového bodyguarda hraje jako citlivého muže, obloukem se touto rolí vrací ke své někdejší profesi, kdy se živil jako osobní strážce a vyhazovač. „Do jisté míry má práce osobního strážce s herectvím i něco společného, protože strážce musí vědět, co vyzařuje a jak s tím nakládat,“ podotýká.

Čerpá z parchantů i Wericha

Zatímco divadelní prkna mu skýtají možnost vyzkoušet více světů, pro filmové a televizní diváky a režiséry zůstává zapsán především ve škatulce ostrých, charismatických hochů. „S tím asi už nic neudělám,“ připouští. „Možná determinace mou holou hlavou a mou minulostí, která se úplně zbytečně přehání,“ předpokládá.

„Mám tu výhodu, že jsem potkal hodně ‚parchantů‘, a když potom toho parchanta hrajete, máte z čeho vybírat, protože psychologie těch lidí je podobná. Ale potkal jsem i spoustu zajímavějších lidí, třeba klavíristů nebo spisovatelů, a tak jsem díky tomu mohl hrát třeba Antonína Dvořáka, kterého jsem nepotkal, ale čerpal jsem z Jana Wericha,“ připomíná Čermák své role mimo škatulku.

Z natáčení seriálu Rapl
Zdroj: ČT

Každou z podstaty negativní figuru, kterou hraje, se snaží obhájit. „Když hrajete Roubala,“ zmiňuje své ztvárnění sériového vraha, „musíte se zamyslet nad tím, jak ten člověk pozitivně myslel. Protože žádný člověk, který páchá zlo, to nedělá proto, aby byl nejzlejší na světě, ale on si myslí, že dělá pro ten svět to nejlepší, co může. Že je to mimo žebříček morálních hodnot, to neví.“

Prevence násilí má smysl i po kapkách

Stejně dobře jako herec je už znám i jako fotograf ženských aktů. Fotí černobíle, neretušuje. Intimní práce předpokládá empatii a citlivost. „Focení aktů je o důvěře a také o tom tu důvěru nezklamat,“ dodává Čermák. Při překonání případného studu mu pomáhá profese herectví. „Nahota je v podstatě kostým. Mockrát jsem nahý hrál, vím, co je potřeba, aby se člověk cítil komfortně,“ vysvětlil.

Nafotil také sérii aktů na podporu obětí sexualizovaného násilí. „Násilí je v dnešní době jeden z komunikačních kanálů, nevím proč. Fotím ženy a mám je rád, tak jsem si říkal, že by bylo dobré se jich nějakým způsobem zastat,“ říká. Pod záštitou nadace Vize 97 spolu s lektorem sebeobrany Josefem Tomanem založili projekt Men's factor věnující se problematice šikany a násilí. Přednášejí na školách.

Učit společnost, že místo násilí je důležitý dialog a prevence, má podle něho smysl i po kapkách. Studentům říká: „I kdyby si jeden z vás za deset vzpomněl na Hynka s Pepíkem, jak říkali, co se má dělat, a podařilo se vám zachránit sebe nebo někomu pomoct, tak to stálo za to.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 18 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...