Nominace na Ceny české filmové kritiky vede snímek Přišla v noci

Nejvíce šancí na zisk Cen české filmové kritiky za rok 2023 má hororově laděná komedie Přišla v noci. Následují ji rodinný animovaný snímek Tonda, Slávka a kouzelné světlo a výpravné historické drama Úsvit. Všechny tři snímky se také utkají o hlavní cenu pro nejlepší film. Nominace na Ceny české filmové kritiky si celkem vysloužilo osmnáct titulů. Vítězové budou oznámeni 3. února v přímém přenosu České televize.

Přišla v noci je společným režijním dílem Tomáše Pavlíčka, oceněného v minulosti už Cenou české filmové kritiky za scénář filmu Chata na prodej, a celovečerně debutujícího Jana Vejnara. Vypráví o svérázné šedesátnici, která vtrhne do života svého syna a jeho přítelkyně. Hororově stylizovaná komedie vznikla v nízkorozpočtových podmínkách a čeští kritici a kritičky výsledek ocenili nominacemi za scénář, režii a film, a také za herecké výkony Simony Pekové a Jiřího Rendla.

Loutkový snímek Tonda, Slávka a kouzelné světlo vypráví o Tondovi, jehož tělo svítí, jeho rodičích a kamarádce Slávce, která se přistěhuje do jeho podivuhodného domu. Autor snímku Filip Pošivač se může stát tvůrcem filmu roku i nejlepším režisérem, ale také držitelem ceny za audiovizuální počin, a to díky vizuálnímu řešení snímku. Pošivačovo jméno se objevilo i v nominacích na objev roku. V této kategorii mu konkurují Denis Šafařík, autor povídkového filmu z jednoho domu O malých věcech, a Albert Hospodářský, který natočil Brutální vedro.

Česká kritika nominacemi vyzdvihla také výpravné historické drama Úsvit v režii Matěje Chlupáčka. Snímek se odehrává v baťovském městě Svit pod Vysokými Tatrami ve třicátých letech minulého století, promlouvá však o některých z problémů současnosti. V jeho jádru stojí téma přijímání jinakosti reprezentované intersexualitou. Úsvit posbíral nominace za nejlepší film, režii, scénář Mira Šifry a herecký výkon Elišky Křenkové.

Herecké ceny může získat Rázlová či Prachař

Jednu nominaci si díky scénáři Alice Nellis vysloužilo detektivní drama Němá tajemství otevírající téma afázie. Scenáristickou kategorii s ním sdílejí snímky Přišla v noci a Úsvit.

V hereckých kategoriích vynikla vedle titulu Přišla v noci také tragikomedie Tancuj Matyldo, za kterou je nominovaný Karel Roden i Regina Rázlová. Představili se v rolích ženy s Alzheimerovou chorobou a jejího syna. Hereckou nominaci si vysloužil rovněž David Prachař za svůj výkon v adaptaci románu Jáchyma Topola Citlivý člověk.

Ceny české filmové kritiky vyhlásily i nominace za dokumentární tvorbu. Veronika Lišková se v Návštěvnících vydala do komunity na Špicberkách. Vít Klusák a Marika Pecháčková ve snímku Velké nic mapovali život v Česku za covidové pandemie. Slovenští filmaři Ivan Ostrochovský a Pavol Pekarčík natočili příběh Světloplachost z ukrajinského Charkova během ostřelování při ruské invazi.

Snímek Světloplachost vznikl v koprodukci České televize, stejně jako většina titulů nominovaných na Ceny české filmové kritiky za rok 2023.

V kategorii Audiovizuální počin si vedle zmíněného animátora Filipa Pošivače konkurují tvůrci science fiction Bod obnovy – ocenění může získat jak Ondřej Lipenský za scénografii, tak Michal Křeček za vizuální efekty.

Nominacím za krátký film dominuje animovaná tvorba. Studentským Oscarem oceněná Darja Kaščejevová pokračuje ve snímku Electra v analýze rodinných vztahů. Philippe Kastner v příběhu Deniska umřela vzpomíná na vztah k milovanému psovi a Natálie Durchánková zaujala animovaným dokumentem Přes střepy o překonání traumatu ze sexuálního násilí.

V kategorii Mimo kino, oceňující televizní, on-line a jiné počiny neuvedené primárně v kinodistribuci, bodovala tvorba České televize se dvěma seriály z televizního zákulisí: komediálním počinem Dobré ráno, Brno! Jana Prušinovského a nelichotivým pohledem do minulosti v sérii Volha Jana Pachla. Trojici nominací doplňuje minisérie #annaismissing režiséra Pavla Soukupa a scenáristky Lucie Kryzové, hlavním tématem jsou on-line kultura a s ní spojená rizika. Ke zhlédnutí byla v programu VOD Voyo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 19 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...