Nominace na Ceny české filmové kritiky vede snímek Přišla v noci

Nejvíce šancí na zisk Cen české filmové kritiky za rok 2023 má hororově laděná komedie Přišla v noci. Následují ji rodinný animovaný snímek Tonda, Slávka a kouzelné světlo a výpravné historické drama Úsvit. Všechny tři snímky se také utkají o hlavní cenu pro nejlepší film. Nominace na Ceny české filmové kritiky si celkem vysloužilo osmnáct titulů. Vítězové budou oznámeni 3. února v přímém přenosu České televize.

Přišla v noci je společným režijním dílem Tomáše Pavlíčka, oceněného v minulosti už Cenou české filmové kritiky za scénář filmu Chata na prodej, a celovečerně debutujícího Jana Vejnara. Vypráví o svérázné šedesátnici, která vtrhne do života svého syna a jeho přítelkyně. Hororově stylizovaná komedie vznikla v nízkorozpočtových podmínkách a čeští kritici a kritičky výsledek ocenili nominacemi za scénář, režii a film, a také za herecké výkony Simony Pekové a Jiřího Rendla.

Loutkový snímek Tonda, Slávka a kouzelné světlo vypráví o Tondovi, jehož tělo svítí, jeho rodičích a kamarádce Slávce, která se přistěhuje do jeho podivuhodného domu. Autor snímku Filip Pošivač se může stát tvůrcem filmu roku i nejlepším režisérem, ale také držitelem ceny za audiovizuální počin, a to díky vizuálnímu řešení snímku. Pošivačovo jméno se objevilo i v nominacích na objev roku. V této kategorii mu konkurují Denis Šafařík, autor povídkového filmu z jednoho domu O malých věcech, a Albert Hospodářský, který natočil Brutální vedro.

Česká kritika nominacemi vyzdvihla také výpravné historické drama Úsvit v režii Matěje Chlupáčka. Snímek se odehrává v baťovském městě Svit pod Vysokými Tatrami ve třicátých letech minulého století, promlouvá však o některých z problémů současnosti. V jeho jádru stojí téma přijímání jinakosti reprezentované intersexualitou. Úsvit posbíral nominace za nejlepší film, režii, scénář Mira Šifry a herecký výkon Elišky Křenkové.

Herecké ceny může získat Rázlová či Prachař

Jednu nominaci si díky scénáři Alice Nellis vysloužilo detektivní drama Němá tajemství otevírající téma afázie. Scenáristickou kategorii s ním sdílejí snímky Přišla v noci a Úsvit.

V hereckých kategoriích vynikla vedle titulu Přišla v noci také tragikomedie Tancuj Matyldo, za kterou je nominovaný Karel Roden i Regina Rázlová. Představili se v rolích ženy s Alzheimerovou chorobou a jejího syna. Hereckou nominaci si vysloužil rovněž David Prachař za svůj výkon v adaptaci románu Jáchyma Topola Citlivý člověk.

Ceny české filmové kritiky vyhlásily i nominace za dokumentární tvorbu. Veronika Lišková se v Návštěvnících vydala do komunity na Špicberkách. Vít Klusák a Marika Pecháčková ve snímku Velké nic mapovali život v Česku za covidové pandemie. Slovenští filmaři Ivan Ostrochovský a Pavol Pekarčík natočili příběh Světloplachost z ukrajinského Charkova během ostřelování při ruské invazi.

Snímek Světloplachost vznikl v koprodukci České televize, stejně jako většina titulů nominovaných na Ceny české filmové kritiky za rok 2023.

V kategorii Audiovizuální počin si vedle zmíněného animátora Filipa Pošivače konkurují tvůrci science fiction Bod obnovy – ocenění může získat jak Ondřej Lipenský za scénografii, tak Michal Křeček za vizuální efekty.

Nominacím za krátký film dominuje animovaná tvorba. Studentským Oscarem oceněná Darja Kaščejevová pokračuje ve snímku Electra v analýze rodinných vztahů. Philippe Kastner v příběhu Deniska umřela vzpomíná na vztah k milovanému psovi a Natálie Durchánková zaujala animovaným dokumentem Přes střepy o překonání traumatu ze sexuálního násilí.

V kategorii Mimo kino, oceňující televizní, on-line a jiné počiny neuvedené primárně v kinodistribuci, bodovala tvorba České televize se dvěma seriály z televizního zákulisí: komediálním počinem Dobré ráno, Brno! Jana Prušinovského a nelichotivým pohledem do minulosti v sérii Volha Jana Pachla. Trojici nominací doplňuje minisérie #annaismissing režiséra Pavla Soukupa a scenáristky Lucie Kryzové, hlavním tématem jsou on-line kultura a s ní spojená rizika. Ke zhlédnutí byla v programu VOD Voyo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 17 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.