V roce 2041 nebude muset mít člověk strach ze smrti a toho, co by znamenal jeho odchod pro život jeho blízkých. Tak aspoň budoucnost vidí sci-fi Bod obnovy, které v premiéře uvádí festival v Karlových Varech. Snímek v koprodukci České televize natočil jako svůj celovečerní debut režisér Robert Holz, podílel se zároveň na scénáři. Pojistku proti smrti v jeho příběhu lidem nabízí digitální záloha. Jenže bez nebezpečí taková možnost není.
Zálohovat život? Člověk hledá hranice svobody a bezpečí, míní režisér sci-fi Bod obnovy
Robert Holz, Matěj Hádek a Andrea Mohylová o Bodu obnovy (zdroj: ČT24)
„Miluju sci-fi, myslím si, že je to velmi zábavný žánr, který dokáže vyprávět o problémech naší současnosti, ale s určitou stylizací. A když jsme přemýšleli, co pro nás je často ve společnosti zásadní, tak je to strach. Přišlo nám, že lidé by o tento strach mohli snadno přijít, že kdyby se vymyslela nějaká technologie, najednou naše životy budou jednodušší,“ říká o námětu k filmu Robert Holz.
Scénář, který napsal spolu s Tomášem Čečkou a Zdeňkem Jecelínem, zasazuje příběh do poměrně blízké budoucnosti, do roku 2041. Lidstvo používá velmi vyspělé technologie a ústava všem občanům garantuje právo na „jeden celý život“. Pokud zemřou nepřirozenou smrtí, třeba při autonehodě nebo teroristickém útoku, můžou být obnoveni ze své digitální zálohy.
„Když má člověk rodinu, tak rozhodování, jestli mít pojištění, které obnovu umožňuje, nebo nemít, je mnohem jednodušší. Ubyde strachu,“ míní herec Matěj Hádek. Jenže zdánlivě dokonalý systém může v rukou morálně nezodpovědných jedinců či korporací dostat nebezpečné trhliny s fatálními následky.
Teaser: Bod obnovy (zdroj: ČT24)
„Člověk vyměňuje osobní svobodu za větší pocit bezpečí a hledá se hranice,“ zmiňuje Holz téma, které je předmětem diskuse už v současném světě. „Můžeme to vidět v případě dat, které dáváme společnostem, které pracují se sociálními médii a podobně. Člověk také dává svůj život k užití a zisku firmám a každý má tu hranici nastavenou jinak,“ doplnil příklad.
Hádek: Všechno se dá zneužít
Bod obnovy podle Holze ukazuje různé pohledy na tento konflikt svobody a bezpečí. Přeje si, aby v diskusi pokračovali diváci i po odchodu z kina. „Můžeme si říkat, jestli vůbec máme právo hrát si na Boha. Jestli existuje předem daný osud a jakým způsobem do něho můžeme zasáhnout,“ dodává Hádek.
„Všechno se dá zneužít,“ obává se, konkrétně třeba v souvislosti s umělou inteligencí, s jejímž rozmachem si bude muset lidstvo nějak poradit.
„Každý člověk si na to bude muset odpovědět sám. Myslím, že tohle se nám velmi povedlo, že nejdeme tou ani tou cestou,“ podotýká Andrea Mohylová, představitelka hlavní hrdinky – agentky. Ve snímku se objeví také Václav Neužil, Karel Dobrý či Milan Ondrík.
Bod obnovy
Futuristická Praha
Bod obnovy vznikal od prvního nápadu devět let. Tvůrci podle svých slov chtěli přijít s něčím, co podle nich v českém filmovém rybníčku chybí a zároveň dovede těžit ze středoevropského prostředí. To platí i pro vizuální stránku snímku. Používá vizuální efekty, ale natáčelo se rovněž v reáliích. Futuristické budovy našli filmaři i v Česku.
„Hledali jsme dostatečně ikonický posun v budoucnosti. Přišlo nám, že v Praze, která je starobylá, se nestaví moc zajímavých, strhujících staveb. Lidé se budou, což je trend, stále více stěhovat do měst, zároveň ale bude památkový úřad chtít zachovat původní ráz, takže kdo bude chtít stavět, bude muset pokračovat dál v původním stylu. Najednou vznikala idea, jak by to vypadalo,“ popisuje Holz. V postprodukci tak „futurologicky“ upravili třeba obchodní dům Kotva.
V českých kinech nastane Bod obnovy v září letošního roku.