Když musela ukončit kariéru vrcholové sportovkyně, stala se pornoherečkou. V kinech se promítá snímek Její tělo volně inspirovaný životem Andrey Absolonové, v devadesátých letech reprezentantky ve skocích do vody. Snímek koprodukovala Česká televize.
Zájmeno v názvu filmu Její tělo je podle režisérky a – spolu s Anetou Honzkovou – scenáristky Natálie Císařovské důležité. „Film mimo silného příběhu skýtá otázku, jestli to tělo je opravdu jenom její, jestli není také společnosti, a kde je hranice svobody každé ženy vůči vlastnímu tělu,“ vysvětlila.
Andrea se o své tělo nejprve dělila s trenérkou skoků do vody. Trénovat začala v šesti letech. Pětkrát vyhrála mistrovství republiky, medaili měla i z mistrovství Evropy a patřila k členkám olympijského týmu. Sportovní naděje ukončilo v devatenácti letech poranění páteře, pár týdnů před olympiádou v Atlantě.
Na skokanskou věž se už nevrátila. Shodou náhod se krásná blondýna dostala k focení odhalených fotografií a odtud byl už jen krok natáčení filmů pro dospělé. Podle tvůrců Andreu do pornoprůmyslu přivedla touha po úspěchu.
„Není to zas tak rozdílné prostředí,“ míní režisérka, „ve chvíli, kdy je člověk zvyklý používat svoje tělo jako nástroj výkonu a – dá se říct – nemá nic moc jiného, není to zas takový rozdíl. Navíc je zvyklý na úspěch, záři reflektorů, být hvězdou. Pro někoho možná není zas tak důležité v čem.“
Předsudky jsou zbytečné
Představitelku Andrey našla ve slovenské herečce Natálii Germani. „Nejdeme po povrchu, snažíme se nacházet i další vrstvy,“ říká o příběhu. Jednou z nich je rozpad rodiny hlavní hrdinky. Scénář konzultovali tvůrci i se sestrou Andrey Absolonové, také někdejší sportovkyní.
„Styděla jsem se za to, jakou mám sestru, co dělá, ale teď zpětně je mi to strašně líto. Nemáme právo soudit někoho, předsudky jsou zbytečné,“ připouští Lucie Andělová. Za zfilmování příběhu je podle svých slov ráda.
Předobraz hlavní hrdinky Andreu Absolonovou už filmaři vyzpovídat nemohli. V roce 2004 jí lékaři diagnostikovali rakovinu mozku, ochrnula na půl těla a několik měsíců po operaci zemřela. Bylo jí sedmadvacet let.
Natálie Císařovská upozorňuje, že Její tělo není dokumentem ani biografií. Skutečným osudem se inspiruje. „Je to interpretace, jak jsme chápali její osud,“ vysvětluje. „Ten film je spíše symbol, doufám, že i nadčasový, nebo alespoň aktuální, v přemýšlení o limitech ženského těla. A to pro nás bylo to hlavní. Důležitá fakta jsme dodrželi, ale spousta dialogů vychází z potřeby vyprávět příběh o těle a duši.“
K takovému zamyšlení by chtěla přivést i diváky, které by příběh Andrey mohl oslovit tím spíš, že mnozí lidé se podle režisérky dnes ženou za výkonem.
Třeba byly tréninky i dublérka
Natália Germani se na roli Andrey poměrně dlouho připravovala. K přesvědčivému ztvárnění vrcholové sportovkyně jí pomohly intenzivní tréninky a také rady ze zákulisí od Andreiny sestry. Na desetimetrovou skokanskou věž zvládla vylézt, při skocích ji ale zastupovala dublérka.
Stejně jako při některých scénách z pornobyzsnysu. „Měly jsme s Natálii diskusi, kde jsme probíraly všechny explicitní scény, kde jsme si říkaly, kam jsem ještě schopná zajít a kam už ne,“ podotkla k přípravám herečka.
Pomohlo jí také, že ve scéně, kdy Andrea točí své první video v porno branži, si Andreina partnera zahrál hereččin manžel, hudebník Martin Valihora. „Vyžadovala určitou dávku intimity. A to, že to byl právě on, mi velmi pomohlo cítit se v tomto momentě bezpečně a soustředit se na ostatní věci,“ ocenila Natália Germani.
Andreinu sestru hraje Denisa Barešová, její rodiče Zuzana Mauréry a Martin Finger, trenérku skoků do vody Zuzana Stivínová. Ve světě pornoprůmyslu se diváci potkají s Cyrilem Dobrým coby fotografem, Karolínou Krézlovou v roli pornoherečky či s Romanem Polákem a Andrejem Polákem jako producenty.
Do kin byl film Její tělo uveden ve dvou verzích: přístupné od 15 let a v necenzurované variantě s přístupností od osmnácti let.
