Tajné služby strana 2 z 5

Kolumbijec, který před rokem zapálil autobusy pražského dopravního podniku, byl součástí organizované skupiny a chystal se zaútočit i na další cíle, třeba nákupní centra. Tento teroristický útok však skončil v zárodku. Muž vinu přiznal a soud mu minulý týden potvrdil osmileté vězení a vyhoštění z Česka. Jak však zjistili Reportéři ČT, zajímá se o něj i polská policie. Pátrání po něm vyhlásila v souvislosti s trestnými činy, které se týkají sabotáže a aktivit cizí tajné služby. V reportáži novináři zmapovali, jak jsou případy z Polska, Litvy a Česka propojené. Tajné služby mluví o tom, že za tím může být ruská hybridní válka, při které Kreml využívá takzvané „agenty na jedno použití“.

Íránský jaderný program je netransparentní a ví se toho o něm jen málo, konstatoval pro Českou televizi expert Ondřej Novák. Pokud Izrael zasáhl zařízení na obohacování uranu, mohl Teheránu významně uškodit.

V Německu výrazně vzrostl počet pravicových extremistů. Loni jich v zemi bylo více než padesát tisíc, skoro o čtvrtinu více než v roce předchozím, informoval německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Citoval z nové zprávy Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), jenž má v zemi pravomoci civilní kontrarozvědky. Podle Dobrindta přibylo také příznivců krajní levice a islamistů. Ministr zároveň varoval před ruskou špionáží a sabotáží.

Premiér Petr Fiala (ODS) rozumí obavám, že stát mohl být zneužitý k legalizaci výnosů trestné činnosti v kauze sporného miliardového daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Záležitost je podle něj nutné vyšetřit a bezezbytku vyvrátit či objasnit tak, aby se situace nemohla opakovat. Kvůli případu Fiala svolá na nejbližší dny zasedání Bezpečnostní rady státu (BRS).

Výbušná zpráva tajných služeb ve Francii znovu otevřela debatu o politickém islámu. Odtajněný dokument tvrdí, že se Muslimské bratrstvo snaží narušovat francouzskou společnost a zavádět islámské právo šaría. Cílí přitom na mešity, školy a kulturní i sportovní asociace. Ovlivnit se údajně snaží také evropské instituce.

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.

Izraelský nejvyšší soud v úterý večer vydal předběžné opatření, podle kterého musí šéf tajné služby Šin Bet Ronen Bar zůstat ve funkci, dokud soud nestanoví jinak. Vládě Benjamina Netanjahua a generální prokurátorce dal zároveň čas do 20. dubna na nalezení „kompromisu“ v právním sporu ohledně bezprecedentního odvolání Bara vládou z čela vnitřní bezpečnostní služby, informuje agentura AFP či server The Times of Israel (ToI). Netanjahu označil rozhodnutí soudu za „podivné“.

Několik incidentů narušilo jednání izraelského nejvyššího soudu o stížnostech na kontroverzní rozhodnutí vlády odvolat šéfa vnitřní bezpečnostní služby Šin Bet Ronena Bara. Předseda soudu Isaak Amit proto jednání přerušil jen asi půlhodinu po jeho začátku, informovala agentura AFP. Jednání bylo záhy obnoveno, ale s vyloučením veřejnosti. Podle deníku Haarec se má soud zabývat osmi stížnostmi, verdikt se v úterý neočekává.

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.

Ukrajinská tajná služba SBU ve středu informovala, že zadržela náčelníka štábu svého protiteroristického střediska. Podezírá jej, že pracoval pro ruskou tajnou službu FSB, nástupkyni sovětské KGB. Vysoce postaveného důstojníka osobně zadržel šéf SBU Vasyl Maljuk, který zároveň o všech krocích informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, přiblížila tajná služba v komuniké.

Za téměř třemi stovkami poškozených aut v Německu může podle Berlína stát Moskva. Policie loni řešila případy výfuků plných pěny nebo oken zalepených podobiznou ministra hospodářství a klimatu Roberta Habecka, který je volebním lídrem strany Zelených. Podle listu Der Spiegel Rusko financovalo v zemi sabotéry, kteří se snažili vzbudit dojem, že jsou klimatickými aktivisty.

Nominaci na post nového ředitele FBI se u senátorů snaží obhájit bývalý prokurátor Kash Patel. Přestože patří k výrazným Trumpovým loajalistům, během slyšení v Senátu USA kritizoval prezidentské milosti pro výtržníky z Kapitolu. „Grilování“ ve čtvrtek podstoupila i možná šéfka zpravodajců Tulsi Gabbardová, která odrážela dotazy na Rusko či Sýrii.

Kyjev zveřejnil záběry s muži mluvícími korejsky, kteří jsou podle něj zajatými severokorejskými vojáky. Podle něj to dokazuje přímé zapojení Severní Korey do rusko-ukrajinské války. Jihokorejské tajné služby uvedly, že ruské velení už přišlo o tři tisíce severokorejských vojáků. Pchjongjang jich vyslal na pomoc Moskvě mezi deseti a dvanácti tisíci.

Itálie zatím podle ministra spravedlnosti nedostala od Spojených států oficiální žádost o vydání Íránce podezřelého z terorismu. V Miláně zadržený inženýr zatím zůstává za mřížemi. Jeho propuštění chtěl Teherán dosáhnout i tím, že uvěznil italskou novinářku Cecilii Salovou. Ta je od středy zpět ve vlasti.

Hloubkový pyrotechnický průzkum je jedinou cestou k bezpečnému pohybu na pozemcích kolem někdejších muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Stát ale zatím finančně nákladnou operaci odkládá. Letos od výbuchů skladů uplynulo deset let. Policie případ odložila, ačkoliv prokázala, že do případu byli zapojeni agenti ruské tajné služby.

Ruská tajná služba FSB zadržela Uzbeka, kterého podezírá z nastražení a odpálení bomby, jež v úterý zabila náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova. Muž se podle FSB přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát slíbila peníze a trvalý pobyt v Evropě, napsala agentura Reuters. Moskva chce o atentátu mluvit na zasedání Rady bezpečnosti OSN tento pátek, napsala agentura Reuters.

Ruské tajné služby podnikají v Evropě řadu útoků, s jejichž pomocí chtějí vyvolat strach ve společnosti, případně odradit západní země od další podpory Ukrajiny. Ruskou stopu vidí tajné služby třeba u různých žhářských útoků či výhrůžných zpráv. Problém, kterému se věnoval pořad Reportéři ČT, se týká i Česka. Tuzemská policie například vyšetřuje žhářský útok na pražské autobusy, který podle vládních představitelů mohl být organizován právě z Moskvy. Počet podobných incidentů navíc v Evropě roste.

Zvolený prezident Donald Trump v sobotu na budoucího šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) navrhl Kashe Patela. Právník, který je považován za Trumpovi loajálního člověka, působil mimo jiné jako poradce Bílého domu pro boj proti terorismu za první Trumpovy administrativy. Agentura AP nominaci označila za další šokující zprávu, kterou Trump přichystal establishmentu ve Washingtonu. Půjde však podle AP také o test toho, do jaké míry budou republikáni v Senátu ochotni podpořit Trumpovy kandidáty. Trump pak oznámil i další jména – například na pozici velvyslance ve Francii, která jsou spojována s jeho rodinou.

Příštím americkým ministrem zahraničí se stane floridský senátor Marco Rubio. Jeho nominaci oznámil zvolený prezident Donald Trump, píší ve středu zpravodajské agentury. Třiapadesátiletý Rubio podle Trumpa bude „neohroženým bojovníkem, který nikdy neustoupí našim nepřátelům“. Za ministra spravedlnosti zase Trump chce republikánského kongresmana Matta Gaetze, na post ředitelky amerických tajných služeb pak bývalou demokratickou zákonodárkyni Tulsi Gabbardovou.

Americkým tajným službám podle televize CNN unikly informace o plánech Izraele na odvetný úder proti Íránu kvůli útokům z 1. října. Zdroje této stanice únik hodnotí jako velmi znepokojivý. Jednou z uniklých informací je to, že Izrael vlastní jaderné zbraně, což v minulosti nikdy nepřiznal. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson pro CNN uvedl, že USA již neoprávněné zveřejnění dvou přísně tajných dokumentů vyšetřují.

Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za kterými před deseti lety stáli podle české policie agenti ruské vojenské rozvědky GRU, jsou mementem ukazujícím, že Rusko a jeho zpravodajské služby nemají zábrany, napsala na síti X přesně deset let po první explozi Bezpečnostní informační služba (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) v den výročí vrbětických událostí zdůraznil, že zlu se nesmí ustupovat, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pro změnu varoval před ruskou rozpínavostí. Prezident Petr Pavel hovořil o aktu státního terorismu a Rusko označil za bezpečnostní hrozbu.

Přesně před deseti lety došlo k prvnímu ze dvou velkých výbuchů munice ve Vrběticích. Exploze a následný požár zničily 16. října 2014 sklad číslo šestnáct, v němž bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostravská firma Imex Group, která měla sklad pronajatý, nahlásila dva pohřešované zaměstnance. Jejich ostatky byly nalezeny 21. listopadu 2014. Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad číslo dvanáct, v němž bylo 98 tun materiálu a který měl taktéž pronajatý Imex. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.

Šéf německé civilní rozvědky BND Bruno Kahl v pondělí varoval poslance, že Rusko vydává na armádu výrazně více než Severoatlantická aliance a jeho síly budou schopny zaútočit na území NATO nejpozději do konce tohoto desetiletí. Do Spolkového sněmu dorazili i šéfové dalších německých tajných služeb.

Irsko řeší, kdo je Cobalt. Podle médií je tak označován nejmenovaný irský vládní politik, který se prý nechal prostřednictvím krásné agentky zverbovat pro spolupráci s Moskvou. Řada irských zákonodárců tak tento týden raději ujišťovala, že oni Cobaltem nejsou. Dotyčného politika podle médií ze spolupráce s Ruskem dlouho podezírají i irské tajné služby.