TÉMA

Tajné služby strana 3 z 4

Po otravě poloniem nejdřív v nemocnici mysleli, že jde o střevní bakterii, popsala vdova po Litviněnkovi

V blízké době by měl ve Štrasburku padnout důležitý verdikt. Evropský soud pro lidská práva definitivně rozhodne o kompenzaci pro Marinu Litviněnkovou, vdovu po Alexandru Litviněnkovi, otrávenému před patnácti lety radioaktivním poloniem. Už v září soud konstatoval, že Litviněnka zavraždili agenti ve službách ruského státu, a nařídil Moskvě zaplatit odškodné ve výši v přepočtu asi tří milionů korun. Rusko se proti verdiktu odvolalo. Marina Litviněnková poskytla Reportérům ČT exkluzivně rozhovor. V Londýně, kde žije, s ní natáčel Tomáš Vlach.
15. 2. 2022|

Pekarová Adamová: I v případě skartace zprávy na Hradě omylem mohl být porušen zákon

I pokud by zpráva k Vrběticím na Hradě byla skartována omylem, mohl být porušen zákon. V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Policie to podle ní musí vyšetřit. Podle bývalého šéfa dolní komory Radka Vondráčka (ANO) je překvapivé, že se na veřejnosti objevují informace z vnitřního chodu prezidentské kanceláře.
30. 1. 2022|

Spor dvou prezidentů a podezření kolem některých politiků oslabují Ukrajinu

Gradované napětí mezi Kyjevem a Kremlem načas vytlačilo mimo hlavní zájem zahraničních médií vnitřní ukrajinskou politiku. Nyní se však domácí scéna opět připomněla: děním kolem některých ukrajinských politiků i sporem mezi současným a bývalým prezidentem.
25. 1. 2022|

Kreml tvrdí, že Rusko je démonizováno za přesun vojsk po svém vlastním území

Rusko je podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova démonizováno za to, že přesouvá vojska po vlastním území. Mezi Ruskem a Západem v poslední době panuje napětí kvůli tomu, že Moskva shromažďuje u hranic s Ukrajinou velké počty vojáků. O situaci tento týden během videokonference jednal ruský prezident Vladimir Putin se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Před případným napadením Ukrajiny varovali v neděli Rusko také ministři zahraničí skupiny G7.
12. 12. 2021Aktualizováno12. 12. 2021|

Čínští agenti jsou v Česku hrozbou pro byznys i výzkum, píše BIS. Plány ruských tajných služeb narušila pandemie

Čínské tajné služby se v Česku loni nejvíce soustředily na činnost v oblastech politické a vědeckotechnické rozvědky. Nejrizikovější jsou jejich aktivity v akademické sféře. Ve své výroční zprávě za rok 2020 to v úterý uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). V souvislosti s rozšířením Dukovan zaznamenala snahu získávat interní informace ze státní správy. V řadě případů kontrarozvědka zmiňuje vliv pandemie covidu-19, která propojila odpůrce vládních opatření s dezinformační scénou, ale také znesnadnila činnost tajných služeb či globální logistiku teroristických organizací.
23. 11. 2021Aktualizováno23. 11. 2021|

Žádost o občanství Ukrajince úřady bez vysvětlení zamítly. Zastal se jí Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Ukrajinky, která trvale žije v Česku, občanství ale nezískala. Ministerstvo vnitra žádost zamítlo kvůli údajnému ohrožení bezpečnosti státu a odkázalo na utajované stanovisko bezpečnostní služby. Ukrajinka tak oficiálně netuší, proč znamená pro český stát hrozbu. Vnitro nyní bude rozhodovat znovu, pokud ani tentokrát žádosti o udělení občanství nevyhoví, musí přesvědčivě zdůvodnit, v čem konkrétně spatřuje ohrožení bezpečnosti státu.
26. 10. 2021|

Nedělejme si iluze o normalizaci vztahů, vzkázal Peskov NATO. Musíme být ostražití, poznamenal Stoltenberg

Rozhodnutí Severoatlantické aliance vypovědět členy ruské mise a obvinění z „nepřátelských aktivit“ podkopávají vyhlídky na normalizaci vztahů a obnovení dialogu s blokem, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tak na středeční krok Aliance, která odebrala akreditaci osmi členům ruské mise při NATO. Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg považuje vztahy s Ruskem za nejhorší od konce studené války.
7. 10. 2021Aktualizováno7. 10. 2021|

Stovky organizací v desítce zemí zasáhl kybernetický útok, hackeři podle Reuters žádají výkupné

Stovky firem i veřejných organizací nejen ve Spojených státech zasáhl o víkendu kybernetický útok. Hackeři, kteří za ním zřejmě stojí, požadují sedmdesát milionů dolarů (asi 1,5 miliardy korun). S odkazem na informace na blogu, který obvykle používá kybernetický gang REvil, to uvedla agentura Reuters.
5. 7. 2021Aktualizováno5. 7. 2021|

Novináři pátrají po ruských travičích. Stejní agenti z aféry Navalnyj chtěli zlikvidovat také básníka Bykova

Za pokusem o otravu ruského učitele, básníka a publicisty Dmitrije Bykova stojí stejní důstojníci ruské tajné služby jako za otravou opozičního lídra Alexeje Navalného. S novým zjištěním u dva roky staré události přišla mezinárodní investigativní skupina Bellingcat a ruský server The Insider. Zatímco Bellingcat hledal souvislosti ve veřejných databázích, ruští investigativci pátrali na místě. Výsledky společné práce v rozhovoru po pořad Newsroom ČT24 popsal šéfredaktor The Insideru Roman Dobrochotov.
13. 6. 2021|

Dánové údajně pomáhali Američanům špehovat přední evropské politiky

Dánská rozvědka mezi lety 2012 až 2014 pomáhala americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) špehovat vysoce postavené politiky, včetně německé kancléřky Angely Merkelové. Informovala o tom dánská rozhlasová stanice Danmarks Radio (DR) s odkazem na vnitřní šetření Dánské obranné zpravodajské služby. DR se odvolává na devět nejmenovaných zdrojů, které mají informace o vyšetřování.
31. 5. 2021Aktualizováno31. 5. 2021|

Z Česka odletěl speciál s vyhoštěnými ruskými diplomaty

Z letiště v pražské Ruzyni odletěl odpoledne speciál, který dopraví do Ruska část diplomatů a zaměstnanců ruského velvyslanectví vyhoštěných z České republiky kvůli kauze Vrbětice. Do letadla nastoupilo několik desítek lidí, podle ruské agentury TASS Česko opustilo 54 zaměstnanců ruského velvyslanectví v Praze. Do konce května by měly podle rozhodnutí vlády opustit ruskou ambasádu v Praze desítky diplomatů a zaměstnanců. Další letadlo má pro ně přiletět v pondělí.
29. 5. 2021Aktualizováno29. 5. 2021|

Vyhostěte kvůli Vrběticím ruské diplomaty, vyzývají země EU europoslanci

Poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské země Evropské unie, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení schváleném výraznou většinou 569 ze 682 hlasů europoslanci rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následné diplomatické při.
29. 4. 2021Aktualizováno29. 4. 2021|

Lidé z okolí Vrbětic stále čekají na odškodnění od státu. Na své pozemky léta nemohli ani vkročit

Lidé z okolí Vrbětic, kde v roce 2014 došlo ke dvěma výbuchům ve skladech s municí, stále čekají na odškodnění. Na své pozemky nemohli až šest a půl roku vstoupit a ani na nich hospodařit. Jediné peníze, které zatím stát poškozeným lidem vyplatil, byly za opakované evakuace obyvatel přilehlých obcí, jednalo se o 3100 korun na osobu.
20. 4. 2021|

Proč se ruští agenti ocitli ve Vrběticích? Spekuluje se o Sýrii i Ukrajině

Za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, ke kterému došlo v roce 2014, stáli podle nově zveřejněných informací tuzemských tajných služeb ruští agenti. Politici mluví o státním terorismu, policie vyhlásila pátrání po špionech, kteří stáli i za britskou otravou agenta Skripala, důvod údajné špionské přítomnosti ve vrbětickém areálu ale není zřejmý – média mluví o syrské i ukrajinské stopě.
18. 4. 2021Aktualizováno18. 4. 2021|

Gagarin zemřel při pádu letadla. Spiklenecké teorie za havárií vidí spory s Brežněvem či dokonce UFO

Jurij Gagarin se jako první člověk podíval do vesmíru a stal se legendou. Zvládl totiž extrémní podmínky letu a dokázal tak, že lidé mohou v kosmu přežít. Jeho život paradoxně ukončil rutinní let v letadle MiG-15UTI nedaleko Moskvy. Při něm se nejspíš vyhnul meteorologické sondě a prudký manévr ve špatném počasí nezvádl. Spolu s ním zahynul na palubě letadla i instuktor Vladimir Serjogin. K havárii nejspíš přispěla chyba meteorologů při předpovědi a také nedbalost řízení letového provozu. Tragická smrt se stala živnou půdou pro rozličné konspirační teorie, podle kterých Gagarina odstranilo vedení Sovětského svazu či americké tajné služby.
10. 4. 2021Aktualizováno13. 4. 2021|

Francouzští senátoři projednávají zákon proti separatismu. Snaží se zabránit šíření islamismu v mešitách

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.
9. 4. 2021|

Zemřel někdejší britský špion a informátor KGB George Blake

Ve věku 98 let zemřel George Blake, někdejší britský špion, který předával informace Sovětskému svazu. Odhalen byl v roce 1961 a odsouzen ke 42 letům v londýnské věznici, podařilo se mu však uprchnout do Ruska, kde strávil zbytek života. Informovaly o tom ruské tiskové agentury.
26. 12. 2020|

30 let zpět: Komise žádá zveřejnění agentů StB zastávajících veřejné funkce

Parlamentní komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu seznámila veřejnost se způsoby, jakými Státní bezpečnost získávala tajné spolupracovníky. Na tiskové konferenci dále varovala, že takto vytvořená agenturní síť dosud existuje, a označila pokusy zpochybňovat výsledky lustrací za záměrnou snahu o její krytí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.
20. 12. 2020|

Prezident požádal kontrarozvědku o seznam ruských špionů, píše iRozhlas

Prezident republiky Miloš Zeman požádal Bezpečnostní informační službu (BIS), aby mu dodala seznam jmen ruských špionů v Česku, českých spolupracovníků ruských tajných služeb a informace o operacích ruských tajných služeb na českém území, informoval web Českého rozhlasu iRozhlas.cz s odkazem na tři zdroje. Pražský hrad žádost o informace od kontrarozvědky nekomentoval, podle bezpečnostních expertů by BIS jejím splněním mohla ohrozit svoji činnost. Opozice hovoří o bezpečnostním riziku.
30. 11. 2020Aktualizováno30. 11. 2020|

EU chce lépe chránit vnější hranice a donutit sociální sítě k mazání teroristického obsahu

Evropská unie musí efektivně kontrolovat své vnější hranice, aby přes ně nepronikali nebezpeční radikálové. Členské státy by také měly zlepšit spolupráci svých bezpečnostních složek a výměnu informací mezi tajnými službami. Shodli se na tom ministři vnitra unijních zemí v reakci na nedávné teroristické útoky ve Francii a Rakousku. Vyzvali také k rychlému schválení pravidel, která by přiměla sociální sítě ihned mazat příspěvky s teroristickým obsahem.
13. 11. 2020Aktualizováno13. 11. 2020|

Soud EU: Vlády nesmí paušálně ukládat data o uživatelích sítí

Paušální shromažďování a ukládání dat volajících a uživatelů internetu není přípustné. Rozhodl o tom v úterý Soudní dvůr Evropské unie. Vlády členských zemí EU podle něj mohou požadovat po operátorech „obecné a necílené“ ukládání dat a přístup k nim jen v případě boje se závažnou trestnou činností či „vážného ohrožení národní bezpečnosti“.
6. 10. 2020Aktualizováno6. 10. 2020|

Lavrov označil zprávu o plánu zabít české politiky za nemyslitelnou. Vyzval k dialogu o soše maršála Koněva

Zprávu o plánu zabít české politiky, která se objevila v týdeníku Respekt, označil ve čtvrtek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov za „nemyslitelnou“. Pokud někdo zjistí u jakéhokoli cestujícího smrtící jed, pak šéf diplomacie nechápe, jak může být vpuštěn na území jiného státu. Lavrova citovaly agentury TASS a RIA Novosti.
30. 4. 2020Aktualizováno30. 4. 2020|

Špioni NDR pronikli do bonnské vlády i centrály NATO. Jsou na to pyšní, říká autor dokumentu o nich

Východoněmecká rozvědka HVA pod hlavičkou tajné policie Stasi se dokázala dostat do ústředí NATO nebo ovlivňovat hlasování v západoněmeckém parlamentu. Vznikla před 70 lety a její odkaz teď zachycuje nový dokument. Jeho autor mluvil s mnoha bývalými agenty. Prý jsou na svou práci dosud hrdí.
8. 2. 2020|

Bývalý pražský imám Shehadeh a další lidé byli obžalováni z podpory terorismu

Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo obžalobu na bývalého pražského imáma Samera Shehadeha, jeho bratra a švagrovou viněné z podpory terorismu. Případ poslalo pražskému městskému soudu. Informaci potvrdila mluvčí soudu Markéta Puci. Trojice čelí obvinění z účasti na teroristické skupině, z podpory a propagace terorismu a z financování terorismu. Za tyto zločiny hrozí stíhaným až patnáctileté tresty vězení.
6. 11. 2019Aktualizováno6. 11. 2019|
Načítání...