Stačilo! strana 3 z 5

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve středu 3. září přijali pozvání k debatě moderované Marcelou Augustovou na téma bydlení Ivan Bartoš (Piráti), Petr Bartůšek (Přísaha), Tomáš Doležal (SPD), Matěj Gregor (Motoristé), Jiří Havránek (SPOLU), Vítek Prokop (Stačilo!), Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO) a Barbora Špicarová Stašková (STAN).

Hnutí Stačilo! vytvořilo podle krajského soudu v Brně nepřiznanou koalici a porušuje zákon. Registraci jeho kandidátky ale nezrušil, protože zákon stejným způsobem obcházejí i jiné strany. Vyplývá to z usnesení, které soud zveřejnil na úřední desce. Týká se návrhů na zrušení registrace kandidátní listiny Stačilo! na Vysočině, které podalo hnutí Česká republika na 1. místě! a strana Volt Česko. Ministerstvo vnitra později uvedlo, že krajské soudy zamítly již všechny návrhy na zrušení registrací kandidátních listin pro říjnové volby.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. V úterý 2. září přijali pozvání k debatě moderované Janou Peroutkovou na téma doprava Jan Hrnčíř (SPD), Martin Kolovratník (ANO), Jaromír Komínek (Stačilo!), Vladimír Kremlík (Přísaha), Martin Kupka (SPOLU), Marek Lahoda (Piráti), Jan Sviták (STAN) a Jiří Vlk (Motoristé).

Agentury Kantar CZ a Data Collect provedly pro Českou televizi výzkum volebních potenciálů. Volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách do sněmovny, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.  Suma volebních potenciálů není 100 % (člověk rozhodující se mezi volbou například dvou stran je potenciální volič obou z nich). Volební potenciál je nutno chápat pro každou stranu odděleně.

Kdyby volby do Poslanecké sněmovny proběhly v srpnu, na první místo by se dostalo hnutí ANO. Srpnový volební model agentury Kantar CZ mu přisuzuje zisk 33 procent. Oproti poslednímu modelu agentury nejvíce posílili Piráti a také Stačilo! Do sněmovny by se dostali i Motoristé.

Začíná horká fáze volební kampaně před říjnovými parlamentními volbami. Česká televize se ptala zástupců politických stran, čím hodlají přesvědčovat zatím nerozhodnuté voliče. Zazněly například otázky na obranu a bezpečnost, bitcoinovou kauzu, státní rozpočet na příští rok, korespondenční volbu, jednací řád sněmovny, systém obchodování s emisními povolenkami ETS2 a také na to, kdo a jak s kým chce/může vládnout a za jakých podmínek.

Platba za státní pojištěnce, například děti či důchodce, se má v příštím roce zvýšit díky automatické valorizaci o 61 korun. Návrh nařízení ještě bude schvalovat vláda. Stát tak podle odhadu ministerstva financí pošle do zdravotnictví o 4,4 miliardy víc než letos. Politici se zároveň přou o dalším nastavení systému, jeho efektivitě i o výši plateb.

O korespondenční volbu je výrazně menší zájem, než ministerstvo zahraničí očekávalo. K podzimnímu hlasování poštou se zatím přihlásilo zhruba devatenáct tisíc krajanů. Resort jich předpokládal až padesát tisíc. Češi žijící v cizině mají poslední týden na to, aby se zapsali na speciální seznam voličů. Lhůta končí příští neděli.

O místa v Poslanecké sněmovně se bude v letošních volbách ucházet celkem 26 volebních uskupení, která v pátek zaregistrovaly krajské úřady a pražský magistrát. Počet subjektů je o čtyři vyšší než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny dvaadvacet stran, hnutí nebo jejich koalic.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.

Sněmovní volby by v červenci vyhrálo hnutí ANO, které by podle volebního modelu agentury Median získalo 33 procent. Koalice SPOLU by měla 19,5 procenta hlasů, hnutí SPD s podporou dalších stran čtrnáct a hnutí STAN jedenáct procent. Piráty s podporou Zelených by volilo 7,5 procenta voličů a hnutí Stačilo! vedené komunisty pět procent. Červencový volební model nezahrnuje spolupráci Stačilo! a SOCDEM, která byla oznámena během sběru dat, upozornila agentura.

Přesně za dva měsíce bude Česko znát výsledky sněmovních voleb. V pondělí mohly strany, hnutí a koalice naposledy doplnit jména na své listiny. Nyní krajské úřady zkontrolují, jestli uskupení splnila všechny zákonné náležitosti. Kandidáti už také v ulicích i na sítích oslovují voliče, přičemž za zviditelnění můžou strany utratit maximálně devadesát milionů. Limit hlídá speciální úřad. Část peněz spolknou tradičně billboardy, které už jsou většinou vidět.

Dva měsíce před sněmovními volbami se ve speciálním vydání Událostí, komentářů s moderátorkou Janou Peroutkovou sešli zástupci stran a hnutí, které mají dle průzkumů šanci dostat se do sněmovny. O obraně, rozpočtu, zdravotnictví či bydlení přišli debatovat Radek Vondráček (ANO), Marek Benda (ODS), Tomio Okamura (SPD), Michaela Šebelová (STAN), Zdeněk Hřib (Piráti), Kateřina Konečná (KSČM) a Boris Šťastný (Motoristé).

Moldavsko neuvedlo žádný konkrétní důvod, proč jsem nebyl vpuštěn do země, tvrdí europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Uznal, že je právem každé země rozhodnout o vpuštění či nevpuštění konkrétní osoby. Podle europoslance Ondřeje Koláře (TOP 09) může být prohlášen za nežádoucí osobu i držitel diplomatického pasu. Dostálovi vytknul postoje vůči Rusku, s jehož vlivem se moldavská politika dlouhodobě potýká. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem.

Do sněmovních voleb se letos podle informací ČTK přihlásilo celkem 28 uskupení, prvotní informace hovořily o 27. Uskupení je dle ČTK o šest více než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny 22 stran, hnutí nebo jejich koalic. Lhůta pro nominace skončila v úterý v 16 hodin. Volby se uskuteční 3. a 4. října.

Moldavské úřady v neděli nepustily do země místopředsedu Stačilo! Ondřeje Dostála. Europoslanec to napsal na svém účtu na sociální síti X. Moldavský server Cotidianul informoval, že místní úřady politika označily za nežádoucí osobu a vyhostily ho. Dostál i Stačilo! ve společné tiskové zprávě postup úřadů odsoudili.

Členové Sociální demokracie budou v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny na kandidátkách hnutí Stačilo! „Nebereme historii na lehkou váhu. Na druhou stranu v roce 2025 hrozí jiná nebezpečí a jsou jiné výzvy,“ vysvětlila předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová spojení s hnutím. Podle ní je důležité, aby se do sněmovny dostala levicově smýšlející strana. Uvedla to v Interview ČT24, které moderoval Daniel Takáč.

Třetí rok po sobě míří tuzemské zdravotnictví do deficitu, péče o pacienty letos vyjde na víc než pět set miliard korun. Zhruba deset miliard pojišťovny pokryjí z rezerv. Kvůli stárnoucí populaci hrozí růst schodku. Pojišťovny se shodují, že je třeba hledat úspory uvnitř systému. Například zamezit opakovaným vyšetřením, s čímž má pomoct systém e-žádanek. Výhledově bude potřeba zajistit i další příjmy. Ministerstvo teď připravuje úhradovou vyhlášku na příští rok.

Expředseda SOCDEM Michal Šmarda považuje spojenectví sociálních demokratů se Stačilo! za historickou chybu. K srpnu nezaplatí členský příspěvek a ve straně skončí, avizoval. Předsednictvo Stačilo!, v němž figurují komunisté, ve čtvrtek schválilo spolupráci se sociálními demokraty pro říjnové sněmovní volby. Ti budou na kandidátkách Stačilo!

Systém důchodového pojištění skončil za první pololetí ve schodku 9,2 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňska je deficit třetinový, proti předloňsku čtvrtinový. Letošní pololetní výsledek je od roku 2013 čtvrtý nejlepší.

Sněmovní volby by v červnu vyhrálo hnutí ANO. Na druhém místě by s devatenácti procenty skončila koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Kandidátka SPD s podporou dalších stran by byla třetí se čtrnácti procenty. Pětiprocentní hranici by překročili ještě STAN, Piráti, Stačilo! a Motoristé sobě. Průzkum se konal v době, kdy vypukla kauza bitcoinů spojená s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS).

Evropská komise ve čtvrtek podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné Komise, vyžadovalo hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.

Česko musí investovat peníze do obrany efektivně, shodli se krajský volební lídr Pirátů Ivan Bartoš a pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09). Volební lídr Motoristů Vladimír Pikora míní, že je důležité utrácet peníze při zvyšování výdajů v tuzemsku. Krajská volební lídryně SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) nevidí ve zbrojení smysl. Krajský volební lídr Stačilo! Roman Roun (KSČM) by byl pro referendum o setrvání v NATO, senátor Ondřej Lochman (STAN) naopak vidí Alianci jako oporu Česka. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) spatřuje důležitost v komunikaci se spojenci, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.