SSSR strana 2 z 5

Jedna z gruzínských politických stran, která se netají svými sympatiemi k Rusku, darovala největší katedrále v zemi ikonu s výjevy ze života pravoslavné ruské světice. Obraz ale zachycuje i sovětského diktátora a gruzínského rodáka Josifa Vissarionoviče Stalina. Případ vzbudil v zemi kontroverze a před domem aktivistky, která ikonu potřísnila barvou, se sešli demonstranti. Kult diktátora oprašuje Rusko, které ho využívá i pro dezinformace právě v Gruzii.

Na začátku sedmdesátých let se na Západě objevila Octobriana. Undergroundová sovětská superhrdinka s rudou hvězdou na čele, která nadchla třeba Davida Bowieho. Ve skutečnosti šlo o mystifikaci, k níž československý emigrant zneužil kresby výtvarníků Zdeňka Buriana a Bohumila Konečného. Především druhý z nich na nechtěnou slávu své práce doplatil. Nyní se Octobriana představuje českých čtenářům, ovšem v současném zpracování Ondřeje Kavalíra a Marka Bergera.

Zmrazení majetku ruského podniku spravujícího nemovitosti Českou republikou nezůstane  podle Moskvy bez odpovědi. Podle agentury TASS se tak vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, později podobně reagovala také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Peskov označil krok Prahy za nezákonný, ruské úřady podle něj prozkoumají, jaký majetek má Česká republika v Rusku. O zařazení podniku na národní sankční seznam rozhodla ve středu vláda.

Konec října je obdobím, kdy si Rusko obvykle připomíná oběti stalinských represí. Tradice se zrodila v kruhu tamního disentu jako výsledek úsilí hnutí Memorial. Po pádu komunismu se pieta za ty, kteří přišli o život v dobách stalinského velkého teroru, plně etablovala. Ruské úřady ovšem před dvěma lety organizaci Memorial zakázaly, Putinův režim se navíc v poslední době ke stalinské éře hlásí častěji.

Zemřel vojenský pilot Oldřich Pelčák, bylo mu 79 let. Informaci o jeho úmrtí zveřejnil na Facebooku Vojenský historický ústav a sdílely ji i další spolky a lidé zabývající se letectvím a kosmonautikou. Pelčák ve druhé polovině 70. let jako jeden ze dvou Čechoslováků absolvoval náročný výcvik v Hvězdném městečku nedaleko Moskvy. Na palubu kosmické lodi Sojuz 28 však nakonec nastoupil Vladimír Remek, který v březnu 1978 strávil téměř osm dní na oběžné dráze.

K nejtragičtějším událostem poslední dekády studené války patří sestřelení jihokorejského civilního letadla nad Sachalinem v noci na 1. září 1983. Zbloudilý boeing se stal terčem ruských stíhačů, kteří jej považovali za špionážní stroj. Na tragický omyl doplatilo životem 269 lidí.

Česko si v pondělí připomíná pětapadesát let od invaze v roce 1968. Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadla na území státu. Invaze tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“.

Jeden z hlavních kyjevských pomníků, obří socha ženy s mečem tyčící se nad Dněprem, už nemá na štítu emblém Sovětského svazu, ale nově ukrajinský trojzubec. Sochu také úřady přejmenovaly z Matky vlasti na Matku Ukrajinu. Jde o součást odloučení od Ruska, které proti Ukrajině vede válku. Sovětský symbol Ukrajinci uloží v muzeu druhé světové války.

Česká republika má zájem prohlubovat s Moldavskem spolupráci v obranném průmyslu, prohlásil český premiér Petr Fiala (ODS) po jednáních s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou a premiérem země Dorinem Receanem. Česká republika tak například plánuje otevřít kancelář vojenského přidělence v Kišiněvě, přiblížil předseda vlády.

Stát zatím neuspěl u soudu, kde chtěl vymoci doplatek za nájemné za pozemky, které využívá firma s vazbami na Rusko. Podle nepravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 sice vzniklo bezdůvodné obohacení v souvislosti s výší nájemného budov stojících na státních pozemcích, ale ne tak velké, jak se stát domníval, a vzhledem k dalším ustanovením v zákonech již není co doplácet.

Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.

Ukrajinské piloty lze podle interního dokumentu amerického vojenského letectva (USAF) naučit létat s americkými stíhačkami F-16 už za čtyři měsíce, uvedl server Yahoo News. Dosud se odhadovalo, že potřebný čas se pohybuje kolem osmnácti měsíců. Podle amerického prezidenta Joea Bidena se o tom, kdy a kdo letouny Ukrajině dodá, rozhodne v příštích měsících. CNN předtím uvedla, že americká administrativa, navzdory původnímu odmítání, zřejmě umožní evropským spojencům, aby Kyjevu část svých stíhaček F-16 dodaly.

Slovenský šéf diplomacie Miroslav Wlachovský má pochopení pro krok české vlády, která ve středu zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. Při páteční schůzce s českým šéfem diplomacie Janem Lipavským (Piráti) se o situaci zajímal a chce zjistit, jak je to v případě nemovitostí na slovenském území.

Voliči v Uzbekistánu podle předběžných výsledků schválili změny ústavy, které umožní prezidentovi Šavkatu Mirzijojevovi znovu kandidovat a zůstat v čele země až do roku 2040. Zároveň ale mají garantovat zakotvení řady občanských práv a svobod. K urnám přišlo podle oficiálních údajů 85 procent voličů.

Ruský motorkářský klub Noční vlci vyrazil na „vlasteneckou“ spanilou jízdu z Moskvy do Berlína. Píše to agentura AFP s odkazem na svého zpravodaje. Motorkáři vybavení symboly na podporu války na Ukrajině chtějí dojet do německé metropole 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa. Noční vlci mají blízko k šéfovi Kremlu a od loňska jsou na sankčním seznamu Evropské unie kvůli podpoře ruské agrese na Ukrajině.

Na doněcké frontě zatím vojáci stále čekají na nové zbraně ze západu. Země NATO přislíbily například dodávky desítek tanků typu Leopard 2. Některé z těchto strojů už vyrazily na cestu. Až na frontu ale zatím nedoputovaly. Ukrajinští vojáci tam proto dál používají bývalou sovětskou techniku a kromě ruských agresorů bojují i s blátem.

Před 45 lety, 2. března 1978, se tehdejší Československo stalo po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do vesmíru. Stal se jím vojenský pilot Vladimír Remek, který díky spolupráci s tehdejším Sovětským svazem v rámci programu Interkosmos doplnil velitele Alexeje Gubareva na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Remek, který se stal 87. člověkem ve vesmíru, během téměř osmidenního pobytu provedl řadu experimentů připravených československými vědci.

Česko chce vypovědět dlouhodobé smlouvy s Ruskem o bezplatném pronájmu pozemků, na kterých stojí jeho budovy. Materiál ministerstva zahraničí by měla příští týden projednat vláda. Úředníci navíc hodlají od Rusů zpětně vymáhat nájemné. Ruská federace vlastní v Česku desítky nemovitostí a řadu z nich dál pronajímá.

Dalším cílem ukrajinské protiofenzivy se zřejmě stane významný dopravní uzel Svatove na severozápadě Luhanské oblasti. V širším okolí okupovaného města se už připravuje 92. samostatná mechanizovaná brigáda, která si vysloužila respekt úspěšnou obranou Charkova. Natáčel s ní reportér ČT Jan Šilhan.

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě už se nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Kyjev i doplnit vlastní arzenál.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Od začátku ruské války zatím na Ukrajině nebyl, do země ale jezdí od devadesátých let. Nejdříve za otcem, který tam pracoval, později jako novinář. „Nikdy jsem neviděl tak bizarní postavy, jako jsou donbaští separatisté ověšení ikonami. Mentálně jsem se vrátil do Sovětského svazu,“ vzpomíná editor Televize Seznam Pavel Novotný. Rusko, ale i Írán podle něj bojují s modernitou a snaží se za každou cenu zachovat staré časy. Nejen o svých novinářských cestách vypráví v podcastu Background ČT24.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.

V dokumentu Dějiny třetí světové vzpomínají tři bývalí vojáci, kteří se v době karibské krize chystali na vypuknutí konfliktu mezi světovými velmocemi. Podle autora snímku, dokumentaristy Richarda Komárka, byli připraveni jít do války a obětovat se v boji. O svém novém filmu promluvil v pořadu Události, komentáře.