SSSR strana 5 z 5

Že se Sovětský svaz pomalu ale jistě rozpadal, začínalo být v roce 1991 jasné čím dál víc. Jednu z posledních ran mu však zasadila přesně před třiceti lety skupinka pučistů. Třídenní incident je známý spíše jako zákulisní politická hra, jejíž dramatický děj však probíhal také v ulicích Moskvy.

Dílo zkázy ve vojenském areálu Milovice dokonali po překotném odchodu sovětských vojsk českoslovenští občané, kteří se sem na začátku léta 1991 houfně sjížděli k rabování. Inspekce ministerstva vnitra tak ve zpustošených objektech nenalezla o mnoho více než několik opuštěných psů a koček, které tu zanechali sovětští okupanti.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.

Přes tisíc afghánských vojáků a příslušníků bezpečnostních sil se v neděli uchýlilo před postupujícími povstalci z radikálního hnutí Taliban do Tádžikistánu. Do této země už dříve odešly stovky afghánských vojáků, ale až v neděli se tak poprvé stalo v tak velkém rozsahu, uvedla v pondělí agentura Reuters. Taliban se v provincii Badachšán, která leží na hranici s Tádžikistánem, zmocnil dalších šesti okresů.

Michael Kocáb jménem komise pro dohled na odsun sovětských vojsk oznámil Federálnímu shromáždění, že Střední skupina vojsk Sovětské armády definitivně opustila území Československa. Od poslanců si za to vysloužil potlesk vestoje.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Po šestatřiceti letech, jednom měsíci a šestnácti dnech ukončila fakticky činnost Varšavská smlouva. Stalo se tak na posledním zasedání jejího Politického poradního výboru v Černínském paláci v Praze.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Na sedmdesát tisíc lidí slavilo na pekingském náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) sté výročí založení Komunistické strany Číny. Nad náměstím prolétly stíhačky a vrtulníky, lidé sborově zpívali socialistické písně. Prezident Si Ťin-pching v hodinovém projevu varoval cizí mocnosti před zasahováním do čínských záležitostí.

Známá pohádka vypráví o ošklivém káčátku, ze kterého vyrostla překrásná labuť. Rovnou šedesátku nyní slaví takové káčátko naruby. Tramvaje T3 byly v 60. letech zcela moderním a reprezentativním produktem československého průmyslu. O dvacet let později se ale vyráběly stále a bez větších změn – a tehdy to byla spíše již taková káčátka, o která vlastně nikdo moc nestál, jenomže nebylo na výběr. Nazvat ale tramvaj T3 ošklivým káčátkem by bylo již příliš. Design od Františka Kardause je zcela nadčasový a oblé čelo se dvěma vystouplými kulatými reflektory i dnes zdobí desítky měst.

Před třiceti lety, 21. června 1991, opustil československé území poslední transport se sovětskými vojáky a technikou. Skončila tak přítomnost sovětské armády, která začala okupací v srpnu 1968, a přestože ji komunistická propaganda prezentovala jako dočasnou, trvala celých třiadvacet let.

Ázerbájdžán vyměnil patnáct arménských vězňů za mapu, která podrobně zobrazuje umístění nášlapných min v Agdamu, oblasti, které se v rámci loňské dohody o ukončení krátké války vzdali arménští separatisté. Dohoda o výměně vězňů je první dohodou tohoto druhu mezi oběma zeměmi, uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí.

Před 45 lety dostal v normalizačním Československu rozsudek smrti v nepřítomnosti uprchlý agent Státní bezpečnosti Josef Frolík. Před americkým Senátem podrobně popsal, jak vypadaly praktiky StB v zahraničí. Západním rozvědkám prozradil přinejmenším desítky jmen příslušníků komunistického bezpečnostního aparátu.

V Rusku vyvolal rozruch návrh ředitele vězeňské služby Alexandra Kalašnikova, aby se nedostatek pracovních sil v zemi nahrazoval prací vězňů, nikoliv migrací. Kalašnikov zároveň slíbil, že příští pracovní tábory nebudou mít nic společného s nechvalně známým systémem gulagů. Kreml se k návrhu zatím nevyjádřil.

V noci z 27. na 28. dubna 1991 změnil tank číslo 23, tvořící součást památníku sovětských tankistů na pražském Smíchově, barvu z vojenské zelené na růžovou. Poslechněte si, jak toho času trestně stíhaný iniciátor akce David Černý o svém činu tehdy uvažoval.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Když je někdo druhý na světě, často se na něj poněkud zapomíná. Snad každý ví, že první metro na světě měl Londýn. Kdo byl po něm, nejenže není už tak dobře známé, navíc je to trochu sporné. Když ale zúžíme vymezení metra na čistě podzemní dráhu s vlaky s vlastním pohonem, narazíme na Budapešť. Dnes jezdí pod maďarskou metropolí čtyři podzemní linky, ta nejstarší se od zbylých výrazně odlišuje. V provozu je od roku 1896, zcela specifické jsou její vozy i podoba stanic.

Několik let po jaderné havárii v Černobylu – konkrétně 25. dubna 1991 – přivítalo Československo krajany žijící na Ukrajině. Ti se obávali života v zamořeném regionu. Za návrat asi 1800 takzvaných černobylských Čechů se zasadil tehdejší prezident Václav Havel. „Bylo to trošku jako v pohádce,“ vzpomíná Boris Iljuk na situaci, kdy se ho jakožto představitele krajanské organizace Havel rozhodl přijmout.

Spojené státy a další země Severoatlantické aliance (NATO) minulý týden oznámily, že začnou stahovat svá vojska z Afghánistánu. Ministři obrany spojeneckých zemí se shodli, že první vojáci z asijské země odejdou na jaře s tím, že ti poslední ji opustí na podzim. Od začátku konfliktu letos uplyne dvacet let, zahraniční vojska podle generála Petra Pavla za sebou přitom zanechávají jiný Afghánistán, než kterým byl předtím. Svou roli ve válce sehráli i čeští vojáci.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Jurij Gagarin se jako první člověk podíval do vesmíru a stal se legendou. Zvládl totiž extrémní podmínky letu a dokázal tak, že lidé mohou v kosmu přežít. Jeho život paradoxně ukončil rutinní let v letadle MiG-15UTI nedaleko Moskvy. Při něm se nejspíš vyhnul meteorologické sondě a prudký manévr ve špatném počasí nezvádl. Spolu s ním zahynul na palubě letadla i instuktor Vladimir Serjogin. K havárii nejspíš přispěla chyba meteorologů při předpovědi a také nedbalost řízení letového provozu. Tragická smrt se stala živnou půdou pro rozličné konspirační teorie, podle kterých Gagarina odstranilo vedení Sovětského svazu či americké tajné služby.

V okamžiku, kdy Jurij Gagarin vyletěl před 60 lety do vesmíru, se stal celosvětovou hvězdou. Jeho 108 minut na oběžné dráze dalo Sovětskému svazu možná největší vítězství studené války, především na kulturní frontě. Kosmonautův obraz pronikl do celého světa bez ohledu na režim, který kde vládl, a například soch mu v průběhu let stále přibývá. Objevil se ale i v komiksech, hudbě a jeho jméno nese také měsíční kráter.

Dvanáctého dubna je to šedesát let od chvíle, kdy člověk poprvé obletěl Zemi. Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin otevřel lidstvu úplně nové možnosti, sám za to ale zaplatil nejvyšší cenu.

První let člověka do vesmíru byl 12. dubna 1961 triumfem sovětské technologie. Vývoj a výroba kosmické lodi Vostok (rusky východ) spojily to nejlepší z mnoha oborů – výsledkem byl robustní stroj, který předběhl svou dobu.

Před šesti desítkami let se člověk vydal poprvé do vesmíru. Jurij Gagarin provedl historický let 12. dubna 1961. Československá televize tehdy čin popsala jako „největší svátek v dějinách lidstva“. Sovětský kosmonaut se dostal na titulní stránky světových deníků, do éteru rozhlasových stanic i na obrazovky televizí.

Malá výzkumná helikoptéra Ingenuity na povrchu Marsu zřejmě poprvé vzlétne začátkem dubna. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle něhož by v případě úspěchu šlo o milník srovnatelný s prvním letem objektu těžšího než vzduch na Zemi, který roku 1903 předvedli bratři Wrightové.

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.