TÉMA

SSSR strana 4 z 5

Řešil spor o Gabčíkovo nebo válku v bývalé Jugoslávii. Soudní dvůr OSN zasedá už sto let

Přesně před sto lety začal právní spory mezi jednotlivými státy řešit Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu. Od roku 1946 pak jeho pravomoci převzal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ), který je nejvyšším soudním orgánem a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech soudí i případy obvinění z genocidy.
15. 2. 2022|
Doporučujeme

Mapy ukážou pestrost Ukrajiny i složitost jejích dělicích linií

Ukrajina je po delší době opět centrem světové pozornosti. Probírají se národnostní i jazykové variace pestré země i různé interpretace jejích dějin. Mnoho se hovoří o rozdělení na proruský východ a proevropský západ. To je však daleko složitější, než by se mohlo zdát. Rozhodně neplatí, že ukrajinský občan mluvící rusky se vždy hlásí také k ruské národnosti nebo dokonce touží po spojení s Ruskem. Spletitost vyplývající z tamního terénu i bouřlivé historie pomůže alespoň trochu rozplést pohled na některé mapy.
13. 2. 2022|

Steinmeier si jde pro druhý mandát, volit bude i exkancléřka či virolog. Kandidáta AfD vyloučí z CDU

Německé Spolkové shromáždění v neděli zvolí federálního prezidenta. Pokud se nestane něco nečekaného, bude ve funkci pokračovat stávající hlava státu Frank-Walter Steinmeier, kterému kromě vládní koalice slíbili podporu i opoziční konzervativci. Spíš než otázka, kdo bude stát v čele Německa dalších pět let, tak před volbou budila pozornost nominace jednoho ze tří Steinmeierových soupeřů, jenž kvůli kandidatuře zřejmě přijde o stranickou knížku. Samotnou volbu, které se coby delegátka spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko zúčastní mimo jiné i exkancléřka Angela Merkelová, ovlivnila pandemie, a oproti zvyklostem se nebude konat ve Spolkovém sněmu.
13. 2. 2022|

Olympiáda legitimizuje genocidu. Čína se chce pomstít světu a ten selhává, varuje Ujgurka Rushan Abbas

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.
10. 2. 2022|

„Nízký rozpočet je obrovská svoboda,“ míní Nohejl. Reklamního režiséra objevil film až po čtyřicítce

Cesta režiséra Michala Nohejla na filmová plátna byla poměrně dlouhá. Celovečerní debut natočil až v pětačtyřiceti letech. Komorní satira Okupace prošla loni kiny bez většího diváckého povšimnutí – pořádně na něj upozornily až před pár dny Ceny české filmové kritiky. Okupaci vyznamenaly čtyřmi soškami, včetně té pro nejlepší film. Michal Nohejl byl hostem Událostí, komentářů.
8. 2. 2022|

Obavy Kremlu z Ukrajiny v NATO jsou legitimní, míní Drulák. Jako obavy z ruských vojsk v Bělorusku, kontruje Žantovský

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí jednal v Moskvě se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o napětí na ukrajinských hranicích. Později oba vystoupili na tiskové konferenci. Bývalý velvyslanec ve Velké Británii, v Izraeli a v USA Michael Žantovský v pořadu Události, komentáře konstatoval, že oba státníci společnou řeč nenalezli. Podle bývalého velvyslance ve Francii Petra Druláka je situaci ale stále možné řešit diplomaticky, protože invaze nemůže být pro Kreml výhodná.
8. 2. 2022|

Milada Horáková má v Praze další pamětní desku. Nová je na jejím rodném domě

Zástupci Klubu dr. Milady Horákové a Prahy 2 odhalili na rodném domě političky na pražských Vinohradech pamětní desku. Horákovou, kterou komunistický režim po vykonstruovaném procesu popravil v roce 1950, v Praze připomíná také deska na Smíchově nebo památník v zahradě Ztracenka na Albertově.
11. 1. 2022|

30 let zpět: Zánik SSSR a odchod Michaila Gorbačova

Před 30 lety zanikl Svaz sovětských socialistických republik a Michail Gorbačov rezignoval na post prezidenta Sovětského svazu. Jaké názory na odchod Gorbačova přinášel tisk? A s jakými slovy vystoupili prezidenti Václav Havel, George Bush nebo britský premiér John Major? Stanovisko vlády ČSFR k rozpadu Sovětského svazu přišel do studia sdělit Jiří Dienstbier.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
26. 12. 2021|

30 let zpět: Vznik Společenství nezávislých států

21. prosince 1991 představitelé jedenácti republik Sovětského svazu podepsali dohodu o vzniku Společenství nezávislých států. Tím SSSR oficiálně přestal existovat. Nové uskupení navazovalo na Sovětský svaz, ale na základě dobrovolného členství jednotlivých států. Účastníci summitu rovněž zrušili funkci prezidenta SSSR, čímž jeho lídra Michaila Gorbačova definitivně zbavili moci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
21. 12. 2021|

Židé se po válce vraceli domů. Jenže žádný domov nebyl

„Vždycky jsem si myslel, jaká to bude radost, jak budeme šťastní, ale byl jsem tak vyprahlý, že jsem žádnou radost, žádné city projevovat nemohl,“ přibližuje své pocity po osvobození Toman Brod. Válka sice skončila, ale život pro něj – i další pamětníky holocaustu – nebyl snadný. S křížem traumatu se vraceli domů, kde na ně často nikdo nečekal. A ti, co čekali, nechtěli věřit jejich vyprávění. Vzpomínky přeživších na návrat uzavírají třetí řadu Příběhů 20. století, která se pokouší vystihnout obraz holocaustu v českých zemích. Dokumentární cyklus vysílá ČT2 každou neděli odpoledne.
12. 12. 2021|

Soud OSN nařídil Arménii a Ázerbájdžánu, aby zabránily rasové nenávisti

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vyzval Arménii a Ázerbájdžán, aby nevyostřovaly svůj spor. Tribunál zároveň nařídil Baku, aby ochránilo válečné zajatce z loňského konfliktu o Náhorní Karabach, zabránilo podněcování k rasové nenávisti vůči Arménům a nedopustilo vandalismus a znesvěcování arménského kulturního dědictví. Jerevanu hlavní soud OSN přikázal, aby nedovolil rasovou diskriminaci etnických Ázerbájdžánců na arménském území. Obě země se letos obrátily na ICJ a navzájem se obvinily z rasové diskriminace a etnických čistek.
7. 12. 2021|

Vývoj umělé inteligence doprovázejí závody ve zbrojení, říká šéf úřadu pro kyberbezpečnost

Technologie se staly nástrojem geopolitiky a při vývoji umělé inteligence v současnosti vedou Spojené státy a Čína závody ve zbrojení, které se dají srovnat se sovětsko-americkým soupeřením v čase studené války. V Událostech, komentářích to prohlásil ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka.
2. 12. 2021|

Ikonická fotografie mladé Afghánky obletěla celý svět, žena ze snímku dnes žije v Itálii

Celý svět ji znal jako afghánskou dívku, dokonce jako afghánskou Monu Lisu. Její ikonický portrét z obálky časopisu National Geographic z roku 1985 obletěl celou planetu. Teprve v roce 2002 se k neznámé podařilo přidat jméno – Šarbat Gulaová. Po obnovení nadvlády Talibanu dostala dnes už vdova se svými dětmi šanci na nový začátek v Itálii.
27. 11. 2021|

Ruský soud odročil jednání o rozpuštění Memorialu, organizaci přišly podpořit stovky lidí

Ruský nejvyšší soud odročil jednání o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial na 14. prosinec. Jednu z nejstarších a nejrespektovanějších lidskoprávních skupin v Rusku přišly v den zahájení procesu podpořit stovky lidí. Organizace Memorial proslula především odhalováním zločinů stalinismu, věnuje se také ochraně lidských práv.
25. 11. 2021Aktualizováno25. 11. 2021|

30 let zpět: Akce Javor

Byly na území Československa před sametovou revolucí rozmístěny jaderné hlavice? Federální shromáždění požadovalo od léta 1991 po vládě, aby odtajnila smlouvy, v nichž se Československo v 60. letech zavázalo vybudovat na svém území speciální objekty k uskladnění sovětské jaderné munice.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
1. 11. 2021|

Masakr v Babím Jaru připomíná nový památník

Nový památník připomíná na 34 tisíc kyjevských Židů zavražděných nacisty v rokli Babí Jar. Prezidenti Ukrajiny, Izraele a Německa ho odhalili u příležitosti osmdesátého výročí jednoho z největších jednorázových masakrů během holocaustu. Později na stejném místě němečtí nacisté zabili další desítky tisíc lidí –⁠ Židů, Romů, Ukrajinců nebo Rusů.
6. 10. 2021|

Česko a Izrael podepsaly smlouvu na raketové komplety za 13,7 miliardy

Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu na nákup čtyř baterií systému protivzdušné obrany. Do Česka raketové komplety SPYDER na základě mezivládní dohody dodá za 13,7 miliardy korun izraelská státní společnost Rafael. Smlouvu v úterý podepsali náměstek ministra obrany pro akvizice Lubor Koudelka a za izraelskou stranu generální sekretář izraelského ministerstva obrany Amir Eshel.
5. 10. 2021Aktualizováno5. 10. 2021|

30 let zpět: Ministr zahraničí SSSR odsoudil invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa

Ministři zahraničí Československa a Sovětského svazu podepsali bilaterální smlouvu o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci. Boris Pankin za sovětskou stranu prohlásil, že invaze z roku 1968 byla vměšováním do vnitřních záležitostí Československa neslučitelným s normami vztahů mezi suverénními státy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
3. 10. 2021|

Lídři pražských kandidátek debatovali o migraci

V posledních týdnech se s nečekaně rychlým pádem afghánské vlády zvolené v roce 2019 a návratem Talibanu k moci začalo opět hlasitěji hovořit o možném zesílení migrace do Evropy. Lídři pražských kandidátek sedmi politických stran, hnutí a koalic se shodli na tom, že je potřeba bránit se nelegální migraci, na jiných otázkách ale shodu hledali těžko. Jasno nemají ani v tom, zda bylo správné z Afghánistánu evakuovat tlumočníky, kteří v minulosti spolupracovali s českou armádou. Hosty debaty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Moderoval ji Jakub Železný.
30. 9. 2021|

Ukrajina si připomněla masakr v rokli Babí Jar. Nacisté za dva dny postříleli téměř 34 tisíc Židů

Ukrajina si ve středu připomněla 80. výročí masakru, kde za druhé světové války nacisté během 48 hodin postříleli skoro 34 tisíc kyjevských Židů. Stalo se tak krátce poté, co Němci v létě 1941 začali okupovat ukrajinské hlavní město. Vraždily jednotky SS za pomoci místních kolaborantů, napsala agentura AP.
29. 9. 2021|

Muzeum v Bělostoku připomíná Poláky deportované do SSSR. Obětí vysídlení byly statisíce

Osudy lidí deportovaných do Sovětského svazu připomíná nové muzeum v polském Bělostoku. Vysvětluje historické události spojené se stalinskými represemi i návratem vysídlených. Stálá expozice vychází ze svědectví přeživších a sází na audiovizuální dojem. Stavba muzea trvala přes čtyři roky.
20. 9. 2021|

30 let zpět: Státní převrat v SSSR zkrachoval

Vojenský puč v Sovětském svazu, který začal 19. srpna, skončil krachem. Pučistický Státní výbor pro výjimečný stav byl rozpuštěn a internovaný prezident Michail Gorbačov se vrátil do funkce. Demonstrující Moskvané se obrátili proti komunistům. Nezdar převratu, jenž měl zajistit návrat starých sovětských pořádků, všichni vnímali jako vítězství demokratických sil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
22. 8. 2021|

Česko si připomíná srpen 1968. Sovětské tanky tehdy zmařily pokus o svobodnější poměry

Před třiapadesáti lety vtrhla do tehdejšího Československa vojska Varšavské smlouvy, a násilně tak ukončila liberalizační proces v tuzemské společnosti i politice. Výročí událostí 21. srpna 1968 připomínají vzpomínkové akce v Praze i regionech, nové knižní publikace i projekce na karlovarském filmovém festivalu.
21. 8. 2021Aktualizováno21. 8. 2021|

30 let zpět: Vojenský puč v Sovětském svazu

Před 30 lety se v Sovětském svazu odehrál pokus o státní převrat. Skupina politiků za pomoci armády odstavila od moci prezidenta Gorbačova a vyhlásila výjimečný stav. Do ulic Moskvy vyšly tisíce lidí. Nikdo tehdy nevěděl, co se bude dít a zda nedojde ke krveprolití.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
19. 8. 2021|