TÉMA

SSSR strana 3 z 5

30 let zpět: Ověřování pravosti takzvaného zvacího dopisu

Generální prokuratura Ruské federace zapůjčila československé straně originál zvacího dopisu ze srpna 1968, ve kterém několik tehdejších členů ÚV KSČ vyzývalo sovětskou stranu k zásahu proti údajné hrozící kontrarevoluci v Československu. Na záběrech lze číst podpisy Aloise Indry, Drahomíra Koldera, Antonína Kapka, Oldřicha Švestky a Vasila Bilaka.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
7. 10. 2022|

Anexí ukrajinského území se Rusko projevuje jako poslední koloniální mocnost, soudí Lipavský

Rusko je poslední koloniální mocnost na světě, uvedl v pořadu Události, komentáře český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Reagoval tak na záměr Moskvy připojit v pátek k Rusku čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala pseudoreferenda o jejich připojení k Rusku. „Je to snaha o politickou eskalaci,“ řekl náměstek ministryně obrany Jan Jireš. Oba se shodli, že Západ musí Ukrajinu dál podporovat všemi prostředky.
30. 9. 2022|

Na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem vypukly přestřelky, píše Interfax

Na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem v noci na středu propukly přestřelky, informovala agentura Interfax. Pohraniční stráže obou zemí se navzájem viní z palby z minometů a dalších zbraní, ohlášeny byly dosud nejméně dvě oběti a několik zraněných.
14. 9. 2022Aktualizováno14. 9. 2022|

Rusko pod Putinovým vedením kráčí do minulosti, míní politický geograf Romancov

Michail Gorbačov by podle politického geografa Michaela Romancova své kroky vedoucí k rozpadu Sovětského svazu nezopakoval, pokud by věděl, že současné Rusko vyvolá válku. Rusové se upínají k falešnému obrazu své vlastní velikosti a významu, tvrdí Romancov a říká, že Ruská federace je příliš orientovaná na svou minulost a do ní také kráčí. Putinův režim se podle něj stává režimem neosovětským. Politický geograf byl hostem pořadu Horizont ČT24.
1. 9. 2022|

Prahu Gorbačov navštívil několikrát. Jako lídr Sovětského svazu v dubnu 1987

Michail Gorbačov přijel v roce 1987 jako nejvyšší představitel Sovětského svazu do Československa. Pro zemi to byla mimořádná událost. Gorbačova na letišti vítal prezident Gustáv Husák a stovky lidí. Od návštěvy se čekala mimo jiné omluva za invazi sovětských vojsk v roce 1968, ta ale nepřišla.
31. 8. 2022|

Vzácný lídr, který vedl svůj národ k demokracii, vzdávají světoví politici hold Gorbačovovi

Prezident USA Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Berlín zdůraznil jeho podíl na znovusjednocení Německa. Gorbačov zemřel v noci na středu ve věku 91 let.
31. 8. 2022Aktualizováno31. 8. 2022|

Zemřel Michail Gorbačov

Ve věku 91 let zemřel Michail Gorbačov, první a zároveň poslední prezident Sovětského svazu. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na vyjádření moskevské Ústřední klinické nemocnice. Jako šéf komunistické strany, a tedy celého SSSR, se zasloužil o konec studené války, pád železné opony a rozpad impéria.
30. 8. 2022Aktualizováno31. 8. 2022|

Utnul studenou válku, rozklížil Sovětský svaz. Reformátor Gorbačov ukončil dvacáté století

„Takhle už nemůžeme dál žít,“ řekl Michail Gorbačov své ženě Raise v předvečer zvolení generálním tajemníkem sovětské komunistické strany. Byl si vědom, že země naléhavě potřebuje reformy. Když se do nich ale pustil, musel čelit odporu konzervativních a radikálních sil zevnitř, nedostatečné podpoře zvenčí a následkům svých vlastních chyb. Jím započaté změny vedly k demokratizaci sovětské společnosti i k ukončení studené války. Zároveň ale způsobily, že Sovětský svaz se mu nakonec rozpadl pod rukama. Gorbačov zemřel ve věku 91 let po těžké nemoci 30. srpna 2022.
30. 8. 2022|

V den výročí invaze přicházely ukrajinské ambasádě 1968korunové příspěvky. Vybrala tak 24 milionů

V den výročí vpádu vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa přišlo na účet ukrajinského velvyslanectví v Praze 24,2 milionu korun, uvedl zastupitelský úřad. Nejčastěji dárci posílali částku 1968 korun. Podle velvyslanectví pořídí Ukrajina za vybrané peníze vojenský materiál k obraně proti ruské invazi.
22. 8. 2022|

Pozemek u Stromovky zabrali v roce 1968 Rusové. Praha řeší, jak jej dostat zpět

Ještě před jednadvacátým srpnem 1968 patřil půlhektarový pozemek s pěti bytovými domy u pražské Stromovky k veřejnému parku a byl volně přístupný. Během invaze se tady ale ve stanech utábořili vojáci a Rusové se už území nevzdali, pozemek nyní patří k ruské ambasádě. Praha řeší, jak jej dostat zpět.
21. 8. 2022|
Doporučujeme

Finsko stále nevyřešilo jednu z temných kapitol svých dějin. Spolupráce se sovětskými agenty zůstává tabu

Finsko během studené války balancovalo mezi Západem a Východem. Politickým špičkám v tom kromě diplomatického umu pomáhalo i to, o čem se v severské zemi dodnes mlčí – spolupráce se sovětskými tajnými službami. Díky nim finští politici věděli, co se děje v Moskvě, a dokázali to využít ve svůj prospěch. Informace ale proudily i druhým směrem, KGB měla síť informátorů nejen mezi politickými špičkami, ale i běžnými občany. O napojení sovětských agentů se ale ve Finsku dodnes nemluví. Neexistují ani lustrace, což vrhá stín podezření i na některé politiky, kteří úřady zastávali i po rozpadu Sovětského svazu.
11. 8. 2022Aktualizováno13. 8. 2022|

Zemřela poslední příslušnice československé jednotky bojující na Dukle

Zemřela Marie Michajlovičová, oznámila Československá obec legionářská. Veteránce druhé světové války, která se jako spojařka československé tankové brigády zúčastnila bojů na východní frontě, bylo 100 let. Podle historiků byla posledním žijícím příslušníkem této brigády.
27. 7. 2022|

Raketový útok na Časiv Jar ze soboty si vyžádal už 47 obětí, uvádí ukrajinská média

Podle ukrajinského média The Kyiv Independent si ruský raketový úder na pětipatrový obytný dům ve východoukrajinském Časiv Jaru ze soboty vyžádal už 47 obětí. Záchranáři vytáhli ze sutin 47 těl, včetně jednoho dítěte, uvedl ve středu zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny Kyrylo Tymošenko. Devět lidí bylo zachráněno.
13. 7. 2022|
Paměťová stopa

Neměla jsem všechno vidět, co jsem viděla. Válka je hrozná věc, říká spojařka od Buzuluku Ivanová

Když se otec Boženy Ivanové (Koutné) dozvěděl, že Ludvík Svoboda zakládá v Buzuluku československou vojenskou jednotku, neváhal a odjel tam. Za nějaký čas přijely i Božena s maminkou. Božena vstoupila do armády v dubnu 1944, kdy byla v Jefremově zformována 2. paradesantní brigáda, u které byla jako spojařka. I přes to, že se už na frontu nedostala, válečného utrpení viděla hodně.
9. 7. 2022|

Ukrajina se obává útoku z Podněstří. Rusko tam má vyzbrojené vojáky

Pod povrchem letní letargie panuje v zapadlém zemědělském koutu válečné Ukrajiny – u hranic s Podněstřím – napětí. Za hraničním plotem má Rusko už ze sovětských dob několik plně obsazených vojenských základen. Od začátku války z Moskvy opakovaně zazněla hrozba otevřít třetí frontu právě odsud.
18. 6. 2022|

Merkelová označila ruskou invazi za neomluvitelnou, výčitky ale prý nemá

Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.
7. 6. 2022Aktualizováno7. 6. 2022|

Ruští vojáci se zakopávají. Podle Kyjeva přešla válka do třetí fáze

Válka, kterou rozpoutalo Rusko proti svému západnímu sousedovi, podle ukrajinských a západních vojáků přešla do „dlouhodobé“ fáze. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč napsal, že „skoro po celé linii fronty se ruští vojáci začali zakopávat a připravovat k obraně“. Část východu Ukrajiny je bez plynu poté, co ruské ostřelování poškodilo plynovod, informuje agentura Unian. Ruské síly už podle ukrajinských představitelů téměř obklíčily Severodoněck a město záměrně ničí. Letecký úder na obec Desna z minulého týdne si podle Kyjeva vyžádal 87 životů.
23. 5. 2022Aktualizováno23. 5. 2022|

Před deseti lety poprvé vzlétl Muskův Dragon. Změnil americkou, ale i ruskou kosmonautiku

Spojené státy vedly od padesátých let minulého století kosmický závod se Sovětským svazem a ne vždy v něm vítězily. Celou tu dobu ale byli Američané schopni dopravovat náklad i lidi do vesmíru vlastními silami. Jenže po konci programu raketoplánů v roce 2011 nastalo období, kdy americký vesmírný program do značné míry závisel na Rusku, zejména to bylo vidět na zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Změna přišla s Elonem Muskem a firmou SpaceX, jejíž loď Dragon se do vesmíru poprvé vydala 22. května 2012.
22. 5. 2022|

Jak na odklon od ruského plynu: Problém tkví v palivech i přístupu k obnovitelným zdrojům, míní experti

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.
6. 5. 2022|

Praha i další města si připomínají 77 let od povstání a posledních dnů druhé světové války

Pietní akce v hlavním městě od čtvrtečního rána připomínají sedmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Bylo součástí takzvaného květnového povstání českého lidu, které začalo už 2. května. Hlavní pietní akt se tradičně uskutečnil u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů a kde tehdy zemřely desítky obránců. Poslední dny války si ale připomínají i v dalších městech po celé republice.
5. 5. 2022Aktualizováno5. 5. 2022|

Lidé v Praze si připomněli První máj, nechyběly akce na podporu Ukrajiny ani majáles

Politici i občané si při několika akcích v Praze připomněli 1. máj, svátek práce i lásky. Na Střeleckém ostrově se dopoledne při této příležitosti sešli komunisté, své pikniky tam uspořádali i anarchisté a mladí příznivci ČSSD a Strany zelených. Studenti slavili v majálesovém průvodu, který prošel centrem Prahy. Nechyběla ale ani akce připomínající dění na Ukrajině, která čelí ruské invazi. Spolek Pražský Majdan za tímto účelem otevřel na Staroměstském náměstí osvětový stánek.
1. 5. 2022|

Rodina si až po 79 letech mohla přečíst dopis na rozloučenou od popraveného odbojáře Bobáka

Trvalo skoro 80 let, než se k rodině odbojáře Vladislava Bobáka dostal jeho dopis na rozloučenou napsaný v den popravy. Nacistická cenzura ho nedovolila poslat. Loni ho v archivech našel historik Jan B. Uhlíř. Dopis na rozloučenou si jeho sestra, které byl určen, přečíst nemohla, nyní se ale dostal do rukou její dcery. Bobák byl popraven 12. července 1943 v berlínské věznici Plötzensee.
1. 5. 2022|

Alžběta II. slaví 96. narozeniny. Británie se chystá na oslavy asi posledního kulatého jubilea její vlády

Britská královna Alžběta II. ve čtvrtek slaví 96. narozeniny. Královně gratuloval její vnuk princ William, premiér Boris Johnson i britské ozbrojené síly. Panovnici také navštívil druhý vnuk princ Harry s vévodkyní Meghan. V létě si Spojené království připomene velkolepými oslavami platinové jubileum, tedy semdesát let její vlády.
21. 4. 2022Aktualizováno21. 4. 2022|

Rusko může použít jaderné zbraně, Ukrajina nemá sílu vytlačit ho z jihu, popsal pro ČT brigádní generál Ryan

Americký brigádní generál Kevin Ryan pokládá možnost, že Rusko na Ukrajině použije taktické jaderné zbraně, za realistickou. V rozhovoru, který poskytl České televizi, popsal, jak se podle něj může tento konflikt dál vyvíjet.
9. 4. 2022|
Načítání...