Spor strana 4 z 5

Firma Supraphon musí zaplatit synovi Ladislava Smoljaka Filipovi 58 tisíc korun s úroky za to, že bez jeho souhlasu vydala limitovanou edici desek k 50. výročí Divadla Járy Cimrmana. V pondělí o tom pravomocně rozhodl pražský vrchní soud, který zamítl odvolání hudebního vydavatelství. Soudní senát se ztotožnil s tím, že Filip Smoljak je společně se svými třemi sourozenci dědicem nejen autorských práv svého otce, ale i práv výkonného umělce.

Pět polských regionů může přijít o část peněz z unijních fondů. Evropské komisi vadí usnesení proti ideologii LGBT, která jejich zastupitelé v minulosti přijali. Brusel je považuje za diskriminační a žádá jejich stažení. Politici z konzervativní strany Právo a spravedlnost, kteří vojvodství ovládají, to odmítají – jde podle nich o nezávazná stanoviska.

Brněnská policie v pondělí hlídala pravoslavný chrám svatého Václava. Důvodem byl vnitrocírkevní spor. Chrám přijel v pondělí převzít šumperský biskup Izaiáš, uvnitř se zavřel pomocný duchovní Jozef Fejsak. Kolem se shromáždili věřící, kteří hlasitě podporovali Fejsaka a provolávali, že je dobrý pastýř. Biskup věřícím na místě řekl, že Fejsak je „zakázaný kněz“ a „zlobí církev“. Situace se uklidnila až po pěti hodinách.

Strakonická teplárna obnoví ve čtvrtek dodávky tepla firmě Energo. V červenci společnosti dodá nasmlouvaných 60 gigajoulů (GJ) tepla, což je podle odhadu teplárny polovina množství, které Energo potřebuje. Teplárna proto navrhla uzavřít novou smlouvu, firma to však odmítá. Vyplývá to z informací na webu teplárny. Firmy spolu vedou od roku 2019 spor o platby za teplo.

Německá farmářka se rozhodla sousedský spor o příliš hlasitě kokrhajícího kohouta dohnat až před soud, protože zvuky vydávané zvířaty podle ní k venkovu patří a nemají být důvodem ke stížnostem. Chovatelka kohouta Karin Pfeiferová-Rockenfellerová rozlítila svého souseda, který požadoval, aby byl pták na noc zavřený uvnitř, a nerušil tak noční klid. To ale farmářka odmítá, a dokonce spustila petici, kterou chce dosáhnout prohlášení zvuků venkova za národní dědictví, které je třeba chránit, napsal deník The Times.

Strakonická teplárna přerušila v noci na sobotu dodávky tepla firmě Energo, s níž vede spor o platby. Společnost zásobuje kromě jiných i přes 250 bytů na sídlišti Šumavská. Lidé jsou tam bez tepla a teplé vody. Energo nemá jinou možnost, jak teplo zajistit, řekl jeho jednatel Roman Němeček. Dodávky přerušila teplárna firmě krátce už v lednu.

Strakonická teplárna přeruší v noci na sobotu dodávky tepla firmě Energo, se kterou vede spor o platby. Společnost nemá s teplárnou smlouvu, řekl generální ředitel teplárny Pavel Hřídel. Energo zásobuje vedle jiných i přes 250 bytů na sídlišti Šumavská, ty by tak měly být od soboty bez tepla a teplé vody. Firma je připravena podepsat novou smlouvu ještě v pátek, řekl její jednatel Roman Němeček.

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke zůstává rakouským občanem. Úřady ve spolkové zemi Korutany zastavily řízení o odnětí jeho občanství, uvedl deník Die Presse s odvoláním na hejtmana Petera Kaisera. Handke, který zaujímal prosrbské postoje za války v Jugoslávii, v roce 1999 obdržel pas od režimu tehdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, což vyvolalo pochyby o možnostech jeho občanství.

Strakonická teplárna postaví za deset milionů korun teplovod, kterým bude zásobovat obyvatele víc než 250 bytů na sídlišti Šumavská. Stavba vyřeší spor s firmou Energo Strakonice, která teplárně neplatí a neuzavřela s ní smlouvu. Firmy se měly dohodnout do 16. dubna, jednání jsou bez výsledku, řekl strakonický starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost). Majoritním akcionářem teplárny je město, připravované vedení by mělo být hotové na podzim.

V konžské Kinshase zkrachoval další z rozhovorů, které měly vyřešit nebezpečné spory o vodu z Modrého Nilu. Etiopie na něm dokončuje a plní Velkou přehradu etiopského znovuzrození. Súdán a Egypt dále po proudu životodárné řeky se stále více obávají kritického nedostatku vody. Problémy mohou zasáhnout území, které odhadem obývá na 250 milionů lidí. A spor může vyvolat i válku.

Americký nejvyšší soud v pondělí rozhodl ve prospěch společnosti Alphabet, kterou zažalovala firma Oracle kvůli části svého zdrojového kódu použité v operačním systému Android. Ten se používá ve většině smartphonů a jeho tvůrcem je Google, který spadá pod Alphabet. Oracle podle agentury Bloomberg požadoval odškodné devět miliard dolarů (přes 198 miliard korun), nedostane ale nic. Google podle soudu autorské právo neporušil. Rozhodnutí v kauze, která se táhla deset let, se podle agentur odrazí na pravidlech odvětví vývoje softwaru.

Soud zamítl žalobu právničky Venduly Zahumenské, která tvrdila, že ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) zastrašila svými televizními výroky soudce pražského městského soudu. Vyjádření Benešové se měla týkat rozhodování o žalobách spojených s koronavirovou situací. Soudce uvedl, že výroky neměly žádný přímý dopad do práva žalobkyně, takže jí nelze přiznat ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Rozsudek je pravomocný, je proti němu možné podat kasační stížnost.

Ázerbájdžán oznámil, že při bojích s Arménií v oblasti Náhorního Karabachu padlo 2783 ázerbájdžánských vojáků a dalších více než sto je nezvěstných. Dalších 1245 zraněných vojáků bylo hospitalizováno. Sdělilo to na svém webu ministerstvo obrany. Je to poprvé, co Baku zveřejnilo oficiální údaje o vojenských ztrátách utrpěných v tomto konfliktu.

Konflikt v etiopském severním státě Tigraj, kam ústřední vláda minulý týden vyslala armádu, si už vyžádal životy několika stovek vojáků. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na armádní zdroj. Etiopský premiér Abiy Ahmed však popřel, že by Etiopii hrozil chaos. Vedení Tigraje dříve podle serveru BBC vyzvalo Africkou unii, aby do konfliktu zasáhla, a odvrátila tak hrozbu, že se země propadne do občanské války.

Dělostřelecké ostřelování civilních cílů v Náhorním Karabachu by mohlo být považováno za válečný zločin, upozornila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Arménii a Ázerbájdžán, které o spornou enklávu svádějí od konce září boje, vyzvala, aby zastavily vzájemné útoky na obydlená území, školy či nemocnice, píše agentura Reuters.

Vládní koalici v Polsku provází řada vnitřních sporů. Situace se vyhrotila poté, co několik menších vládních stran odmítlo podpořit návrh zákona o ochraně zvířat a zákona, který se týká imunity úředníků. Obě novely navrhla strana Právo a spravedlnost. Odpůrci poukazují například na to, že zákon o beztrestnosti úředníků má ochránit hlavně premiéra Mateusze Morawieckého.

Pražskou koalicí stále zmítá spor o družstevní bydlení. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) nesouhlasí s projektem, který navrhla radní pro bydlení Hana Kordová Marvanová (STAN/Spojené síly). Nechal si k problému vypracovat vlastní posudek - kvůli tomu se ale zase zlobí Marvanová na něj. Výhrady k návrhu Marvanové ovšem má i uskupení Praha sobě, které je také součástí městské koalice.

Několik stovek příslušníků indiánského kmene se v duchu svých tradic pustilo do boje proti rozšíření těžby mědi na posvátná území. Součástí protestů je snaha ukázat, jak se zachází s půdou původních obyvatel. Protestující se vydali na čtyřdenní pěší túru ze San Carlos k území Oak Flat v americké Arizoně. Jde o území historicky patřící Apačům, kde se vláda USA snaží rozvinout těžbu.

Gazprom už zaplatil Ukrajině 2,9 miliardy dolarů (přes 66 miliard korun), oznámila ruská plynárenská společnost. Vyřešil se tak vleklý spor o tranzit plynu, kterým se zabývala arbitráž ve Stockholmu. Mluvčí ukrajinské energetické společnosti Naftogaz potvrdil, že firma už zmíněnou sumu obdržela. Ještě do konce roku by tak mohla být podepsána smlouva o tranzitu na příštích pět let.

Varšavská radnice ovládaná opozicí se znovu pře s konzervativní polskou vládou o obnovu Saského paláce v centru města. Nákladnou investici považuje momentálně za druhořadou. Kabinet naopak mluví o symbolickém významu stavby, kterou zničili za druhé světové války nacisti.

Vůdcové kyperských Řeků a Turků chtějí pod záštitou OSN pokračovat v úsilí o překonání rozdělení ostrova, trvajícího od roku 1974. Prohlásil to generální tajemník OSN António Guterres po jednání s prezidenty obou částí rozděleného Kypru v Berlíně. Dodal, že chce uspořádat konferenci o Kypru s účastí vůdců obou etnik, Velké Británie, Turecka a Řecka.

Členové Pirátů na svém stranickém fóru řeší údajné nevhodné chování místopředsedy strany Jakuba Michálka ke svým podřízeným. Chová se prý arogantně, nadřazeně a vyhrožuje stranickému týmu. Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa už oznámil, že pokud Michálek ve vedení strany zůstane, on na místopředsednickou funkci rezignuje. Michálek odmítá, že by někoho šikanoval, má prý jen vysoké nároky na výkon. Rezignovat nehodlá, v lednu ale nebude funkci obhajovat.

V pražské koalici to od konce března doutná. Piráti a TOP 09 se přeli nejprve o kontrolách prázdných bytů, poté o obsazení dozorčí rady Pražské plynárenské. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) nyní napsal otevřený dopis předsedovi TOP 09 Jiřímu Pospíšilovi, ve kterém kritizuje některé Pospíšilovy výroky, které ve sporech zazněly. Sám Pospíšil řekl, že dopis nečetl a nebude na něj reagovat.

Diplomatická roztržka mezi Římem a Paříží, která vyústila v odvolání francouzského velvyslance, nemá obdoby od roku 1940, kdy Benito Mussolini vyhlásil válku Francii, píše agentura Reuters. Podle Paříže má dočasné opatření Římu jasně signalizovat, ať se nevměšuje do záležitostí Francie. Spor vygradovalo setkání italského vicepremiéra Luigiho Di Maia se zástupci hnutí žlutých vest. Politik svůj krok hájí, zdůraznil ale, že s Francií chce na vládní úrovni dál spolupracovat.