Lesy ČR mohou kvůli smlouvě na dodání dřeva tratit stamiliony, zjistili Reportéři ČT

14 minut
Reportéři ČT: Ticho v lese
Zdroj: ČT24

Státnímu podniku Lesy České republiky hrozí, že přijde o stamiliony korun. Důvodem je smlouva na dodání velkého množství dřeva. Podle zjištění Reportérů ČT ji státní podnik podepsal před čtyřmi roky se slovenskou firmou Drevoindustria Smolenice, která nyní žádá za nesplnění kontraktu odškodnění.

Lesy České republiky jsou podnikem, který spravuje více než milion hektarů lesů, a zároveň největším obchodníkem se dřevem v zemi. Teď čelí žalobě za čtyři roky starý kontrakt na prodej dřeva z kůrovcové kalamity. Vedení podniku o záležitosti odmítá s novináři mluvit.

Například ředitel oblastního ředitelství Lesů ČR na Vysočině František Holenka odmítl na otázky štábu Reportérů ČT odpovědět, sahal rukou po kameře a odkázal na tiskovou mluvčí společnosti Evu Jouklovou. „K tomu případu se nebudu vůbec vyjadřovat, ať je to tak, či onak,“ uvedla krátce.

Ve sporu jde o smlouvu, podle které měly Lesy ČR v letech 2019 až 2021 dodat slovenské firmě Drevoindustria 350 tisíc kubíků převážně smrkového dříví. „Lesy ČR vekou část nasmlouvaného dřeva nedodaly a mezi stranami proto probíhá soudní spor,“ sdělil na dotaz ČT jednatel firmy Drevoindustria Smolenice Ondrej Jurovčík. Smlouva navíc počítala s možností prodloužení až do konce letošního roku a navýšením dodávek o dalších 300 tisíc kubíků. 

Sankce až 300 milionů

Slovenská firma teď žádá odškodnění. Smlouva podle zjištění Reportérů ČT obsahuje sankční ujednání v neprospěch českého státního podniku. Za každý den prodlení musí platit desítky tisíc korun.

„Se společností Drevoindustria Smolenice vedeme soudní spor a do jeho vyřešení nebudeme k tomuto případu podávat žádné informace,“ dodala Jouklová. Sankce může podle zjištění ČT v úhrnu dosahovat až 300 milionů korun. I když se hospodaření státního podniku po kůrovcové krizi v posledních letech uzdravuje, stále je to pro jeho rozpočet velmi citelná suma.

„Je to kauza, která je spojena ještě s bývalým vedením Lesů ČR, nikoliv s tím současným,“ komentoval případ ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Každý dělá chyby. Udělalo je zjevně i minulé vedení Lesů, ten spor se vede a my chceme dosáhnout co nejlepšího výsledku,“ doplnil. 

Smlouva vznikla v době, kdy v čele státního podniku stál Josef Vojáček. Ten ke kauze poskytl jen stručné vyjádření. „Za plnění dodávek v kontextu ceny a množství odpovídá obchodní úsek,“ tvrdí.

Ministerstvo zemědělství zatím nehodlá komentovat, zda bude proti bývalému vedení Lesů České republiky podnikat právní kroky. Hodlá vyčkat na to, až o současném sporu rozhodne soud.

Protože vedení státního podniku o pozadí smlouvy mlčí, není vůbec zřejmé, proč Lesy ČR v pozici dodavatele podepsaly smlouvu pod přísnými sankcemi. Neví se ani to, z jakého důvodu se obchod zadrhl.

Víc kontroverzních obchodů

Samotnou smlouvu za státní podnik podepsal Vojáčkův podřízený Vladimír Krchov. Čtyři dodatky, které průběžné dodávky dříví upřesňovaly, pak bývalý obchodní ředitel Petr Urban. I oni však rozhovor odmítli.

Už letos v květnu Reportéři ČT přinesli reportáž o dalším kontroverzním obchodu bývalého vedení podniku. Lesy ČR v roce 2021 podepsaly smlouvu s firmou CB-EKO miliardáře Petra Pauknera. Kontraktem se až na dvacet let zavázaly k dodávkám obrovského množství štěpky za cenu, která je pro ně dnes nevýhodná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...