SpaceX strana 2 z 5

Poškozená ruská kosmická loď Sojuz M-22 přistála na Zemi jen necelé dvě hodiny poté, co se odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Informovala o tom agentura TASS. Plavidlo loni poničil mikrometeorit, který způsobil únik chladicí kapaliny, a vracelo se tak bez posádky.

Rusko-americké vztahy sice kvůli napadení Ukrajiny trpí, spolupráce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ale nadále pokračuje. Nová posádka bude opět smíšená.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala v pátek ruská nosná raketa Sojuz-2.1a s vesmírnou lodí Sojuz MS-23, která je tentokrát bez posádky. V roli záchranné lodi míří k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), aby zde nahradila vesmírnou loď Sojuz MS-22, poškozenou mikrometeoritem. Loď se oddělila od třetího stupně nosné rakety a dosáhla oběžné dráhy. U ISS má přistát 26. února, oznámili reportéři ze střediska řízení vesmírného letu.

Americká společnost SpaceX miliardáře Elona Muska podnikla kroky k tomu, aby zabránila ukrajinské armádě využívat satelitní internetovou službu Starlink k ovládání bezpilotních letounů. Podle agentury Reuters to ve středu uvedla prezidentka firmy Gwynne Shotwellová. Systém Starlink podle ní neměl nikdy sloužit jako zbraň. Ukrajina se už téměř rok brání obnovené ruské vojenské agresi.

Jen minuty dělily před 20 lety – 1. února 2003 – raketoplán Columbia od přistání na Zemi. V důsledku poškození tepelného štítu se však stroj ve výšce 63 kilometrů rozpadl. Nikdo ze sedmi členů posádky, pěti mužů a dvou žen, nehodu nepřežil. Mezi nimi byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon. Jeden z účastníků pověstného náletu na irácký jaderný reaktor v Osiraku měl tehdy s sebou kresbu Petra Ginze, pražského hocha, který nepřežil holocaust.

Rusko vyšle 20. února k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) prázdnou loď Sojuz, aby vyzvedla a dopravila zpět na Zemi dva ruské kosmonauty a amerického astronauta. Důvodem je prosincový únik chladicí kapaliny z vesmírného plavidla, jímž se trojice dostala na oběžnou dráhu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na ruskou vesmírnou agenturu Roskomos. Datum návratu zatím nepadlo.

Z mysu Canaveral odstartovala raketa Falcon 9, která má k Měsíci vynést lunární vozítko Rašíd Vesmírného centra Muhammada bin Rašída (MBRSC) Spojených arabských emirátů. Start byl již dvakrát odložený. Vozítko na Měsíci dosud zprovoznily jen USA, Rusko a Čína. V případě úspěchu tak půjde o první arabskou misi na Měsíc.

Ve čtvrtek 8. prosince oznámili organizátoři vesmírné mise dearMoon složení posádky, která v kosmické lodi BFS společnosti SpaceX poletí k Měsíci, obletí ho a potom se vrátí zpět. Mezi vyvolené se dostal i český umělec Yemi A.D. Ten uvedl, že je velmi hrdý, že se to povedlo a že může promovat Českou republiku na globální úrovni.

Společnost Neuralink, která vyvíjí mozkové čipy, chce do půl roku zahájit klinické testy svého bezdrátového zařízení na lidech. Jednou z prvních funkcí, kterých hodlá Neuralink dosáhnout, je obnova zraku, uvedl šéf firmy Elon Musk. Podle něj to má být možné i u lidí, kteří se narodili slepí. Americký regulátor, bez jehož souhlasu se testy neobejdou, na žádost o komentář zatím neodpověděl.

Velké digitální firmy jsou v úzkých. Nejen v poslední době hojně skloňovaný Twitter, který nový vlastník Elon Musk radikálně zeštíhluje. Masivní propuštění oznámila společnost Meta se svou klíčovou filiálkou, tedy Facebookem. Firma propustí přes jedenáct tisíc lidí, tedy asi třináct procent zaměstnanců. Za vším je kolísání tržní hodnoty společností, které ještě donedávna výhradně rostly, a také pokles příjmů z reklamy i nejistota z budoucího směřování technologických gigantů.

Raketa Falcon Heavy soukromé společnosti SpaceX v úterý odstartovala z floridského Mysu Canaveral na první misi po třech letech. Společnost Elona Muska posílá na oběžnou dráhu skupinu satelitů pro Vesmírné síly, novou složku americké armády založenou Donaldem Trumpem.

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska bude nadále platit internetové služby na Ukrajině navzdory tomu, že její satelitní síť Starlink prodělává. Vyznívá tak Muskův příspěvek na Twitteru. Musk předtím tvrdil, že projekt nemůže déle financovat, a žádal o převzetí americkou vládu. Satelitní internetová služba je v době častých výpadků důležitá například pro ukrajinskou armádu.

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska tvrdí, že už nemůže nadále platit internetové služby na Ukrajině, a žádá americký Pentagon, aby financování převzal. Informovala o tom stanice CNN na základě dokumentů, k nimž získala přístup, a informaci posléze potvrdil Musk na Twitteru. Ukrajina podle CNN obdržela odhadem dvacet tisíc terminálů potřebných pro fungování připojení k satelitní síti Starlink. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v reakci na zprávu stanice napsal, že Ukrajina se bude snažit zajistit pokračování služby.

Z amerického kosmodromu ve středu poprvé po dvaceti letech odstartovala ruská kosmonautka, spolu s astronauty USA a Japonska míří k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na oběžnou dráhu je ve vesmírné lodi Crew Dragon vynesla raketa Falcon 9.

Společnost SpaceX podnikatele Elona Muska a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) chtějí vytvořit studii, která by prozkoumala možnosti využití lodi Dragon pro vyslání Hubbleova teleskopu na vyšší oběžnou dráhu. Cílem je prodloužit stárnoucímu vesmírnému dalekohledu životnost, informovala agentura Reuters.

Z mysu Canaveral na americké Floridě odstartovala první jihokorejská sonda, která míří k Měsíci. Podle světových agentur ji vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX a k cíli má dorazit v prosinci. Její mise je prvním krokem Jižní Koreje v průzkumu Měsíce. Družice poháněná solární energií se bude pohybovat kolem Měsíce, kde bude přinejmenším rok shromažďovat různá data a zkoumat místa pro budoucí přistání, napsala agentura AP.

Pokud by se komerční vesmírná doprava nadále rozšiřovala tak rychle jako v současnosti, mělo by to dopady nejen na globální oteplování, ale dokonce i stabilitu horních částí ozonové vrstvy, která chrání Zemi před ultrafialovým zářením.

Vesmírná loď Starliner od společnosti Boeing se ve čtvrtek brzy ráno středoevropského času vrátila na Zemi. Na palubě lodi, která uskutečnila zkušební let a v budoucnosti by měla sloužit jako „taxi“ pro astronauty, byla jen figurína. Podle představitelů NASA byl let „mimořádně úspěšný“.

Turecko začalo vybírat svého prvního kosmonauta, kterého plánuje příští rok vyslat na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Zájem stát se prvním tureckým kosmonautem už projevilo 27 tisíc lidí, informoval v úterý turecký ministr průmyslu Mustafa Varank. V rámci svého ambiciózního vesmírného programu plánuje Ankara také už koncem příštího roku zkušební let vlastní rakety na Měsíc.

Spojené státy vedly od padesátých let minulého století kosmický závod se Sovětským svazem a ne vždy v něm vítězily. Celou tu dobu ale byli Američané schopni dopravovat náklad i lidi do vesmíru vlastními silami. Jenže po konci programu raketoplánů v roce 2011 nastalo období, kdy americký vesmírný program do značné míry závisel na Rusku, zejména to bylo vidět na zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Změna přišla s Elonem Muskem a firmou SpaceX, jejíž loď Dragon se do vesmíru poprvé vydala 22. května 2012.

Z amerického mysu Canaveral po dlouhých odkladech odstartovala kosmická loď Starliner od společnosti Boeing. Modul vynesený raketou Atlas V by měl přibližně po 24 hodinách dorazit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), jíž veze zásoby.

Americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk se během prvního internetového boomu podílel na vzniku platebního systému PayPal, díky kterému vydělal první „velké peníze“. Díky nim se pustil do kosmického dobrodružství a jeho společnost SpaceX, založená 6. května 2002, se stala velkým hráčem při vynášení nákladu do vesmíru. Musk ale míří ještě dál – na oběžnou dráhu už dopravuje i lidi, spustil satelitní distribuci internetu, pomáhající i válčící Ukrajině, a touží po návratu na Měsíc nebo cestách k Marsu.

Šéf ruského vesmírného programu oznámil, že Moskva se stáhne z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Podle státních médií je to důsledek sankcí uvalených na zemi kvůli invazi na Ukrajinu, napsala agentura Bloomberg.

Čtveřice astronautů z americké agentury NASA a Evropské vesmírné agentury (ESA) ve středu zamířila na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) při dalším ze série letů zajišťovaných technologiemi společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. Start modulu nazvaného Freedom se téměř dva týdny po původním termínu zdařil a posádka se za několik minut dostala na oběžnou dráhu.