Mise Polaris Dawn uspěla. Do volného kosmu vystoupil první neprofesionální astronaut

Americký miliardář Jared Isaacman ve čtvrtek jako první neprofesionální astronaut v historii vystoupil do volného vesmíru. Kosmická loď Crew Dragon od společnosti SpaceX v tu chvíli letěla rychlostí přes 25 tisíc kilometrů za hodinu ve výšce asi 730 kilometrů nad Zemí. Následně Isaacmana v prostoru mimo loď vystřídala specialistka SpaceX Sarah Gillisová, načež se oba astronauti bezpečně vrátili do lodi.

Riskantní operace, kterou SpaceX přenášela živě včetně záběrů z modulu, oficiálně začala přípravou skafandrů čtyř členů posádky ve 12:12 SELČ. Poklop vesmírné lodi se za bouřlivého potlesku z řídicího střediska na Zemi poprvé otevřel zhruba o 38 minut později.

Jednačtyřicetiletý Isaacman následně prolezl úzkým otvorem lodi, ke které ho poutalo 3,5 metru dlouhé lano. Plavidlo ale plně neopustil. Zatímco prováděl řadu jednoduchých testů mobility, přidržoval se ho alespoň jednou rukou nebo nohou. Usnadnila mu to speciální konstrukce připomínající zábradlí, pojmenovaná Skywalker. Po několika minutách ho vystřídala třicetiletá technička Gillisová.

„Doma nás čeká ještě hodně práce, ale odsud Země rozhodně vypadá jako dokonalý svět,“ prohlásil Isaacman, zatímco se jeho loď vysokou rychlostí řítila nad naší planetou.

Výstupy do volného prostoru podle plánu trvaly jen asi 30 minut, ale procedury přípravné a k bezpečnému dokončení trvají asi dvě hodiny. Cílem bylo mimo jiné otestovat nové skafandry SpaceX a práci se speciálně upraveným modulem.

Z vakua do vakua

Crew Dragon nemá přetlakovou komoru, historickému výstupu proto předcházelo odtlakování celé kabiny lodi. Vesmírné vzduchoprázdno proto zažili všichni čtyři členové posádky. Na palubě jsou kromě Gillisové a Isaacmana ještě Scott Poteet, pilot s dvacetiletou zkušeností u amerického letectva, a Anna Menonová, specialistka SpaceX.

Mise Polaris Dawn po odkladech kvůli špatnému počasí odstartovala v úterý dopoledne z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Od té doby dosáhla vzdálenosti až 1400 kilometrů od Země, což je nejdelší cesta, kterou jakákoliv posádka podnikla za poslední více než půlstoletí. Dále se od Země naposledy vypravili astronauti amerického programu Apollo v roce 1972.

Vesmírná loď pak začala klesat, načež se pro čtvrteční výstup ustálila ve výšce přes 700 kilometrů. Komerční výstup do vesmíru byl přitom hlavní náplní šestidenního letu.

Risk a zisk

Agentura Reuters tuto operaci označila za zatím nejriskantnější misi SpaceX, která se snaží posouvat hranice komerčních vesmírných letů. Firma amerického podnikatele Elona Muska momentálně pravidelně v rámci smlouvy s americkými úřady dopravuje astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a vyvíjí obří dopravní systém Starship pro plánovanou pilotovanou misi na Měsíc a později i první let na Mars.

Isaacman, pilot a zakladatel společnosti Shift4 zabývající se elektronickými platbami, misi Polaris Dawn zčásti financuje. Do vesmíru se podíval už v roce 2021. Tehdejší mise zvaná Inspiration4, rovněž pod hlavičkou SpaceX, se stala první výpravou do kosmu bez účasti profesionálního astronauta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.