SpaceX provedla šestý test lodi Starship, nosná raketa přistála v moři

Americká společnost SpaceX v úterý provedla šestý testovací let svého obřího vesmírného dopravního systému Starship. Nosná raketa Super Heavy po startu z texaského kosmodromu v Boca Chica, kterému přihlížel nově zvolený prezident USA Donald Trump spolu se šéfem SpaceX Elonem Muskem, neočekávaně dopadla do Mexického zálivu, místo aby se pokusila o návrat na startovací rampu. Samotná loď skončila v souladu s plánem v Indickém oceánu.

Více než tři desítky rekordně výkonných raketových motorů se na texaském kosmodromu zažehly v úterý ve 23:00 SEČ. Loď Starship poté ve vesmíru obletěla Zemi, po více než hodině letu se vrátila do atmosféry a podle plánu dopadla do Indického oceánu.

Nosná raketa Super Heavy tentokrát nečekaně skončila v Mexickém zálivu. Podle mluvčího společnosti SpaceX Dana Huota nebyla splněna všechna kritéria pro zachycení nosné rakety, a proto jí operátor po čtyřech minutách letu nedal pokyn k návratu na místo startu. Do moře přistála o tři minuty později. Huot neupřesnil, jaké důvody k tomuto rozhodnutí vedly.

Zatím poslední test lodi Starship se odehrál v polovině října, kdy skončil úspěchem na všech frontách – nosná raketa se vrátila na odpalovací rampu a kosmická loď dopadla po zhruba hodinovém letu na určené místo rovněž v Indickém oceánu.

SpaceX zachovala stejnou trasu letu jako při pátém testu, změnila ale některé úkony po cestě i denní dobu startu. Starship tentokrát odstartovala pozdě odpoledne namísto brzy ráno, jako při pátém pokusu. Hlavním cílem nynějšího zkušebního letu bylo opětovné spuštění motoru lodi během letu, což je klíčové pro manévrovatelnost lodi ve vesmíru, a přistání v oceánu během dne. Testovaly se také tisíce malých konstrukčních změn, uvedl Musk.

Společnost SpaceX navrhla černé, 120 metrů vysoké tělo systému tak, aby bylo plně opakovaně použitelné, a doufá, že je bude využívat pro průzkum hlubokého vesmíru, zejména pro cesty na Mars. Na úspěšné testy se spoléhá i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který si Starship vybral pro přistání svých astronautů na Měsíci v rámci programu Artemis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
včera v 08:19

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
včera v 07:30

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.