SpaceX provedla šestý test lodi Starship, nosná raketa přistála v moři

Americká společnost SpaceX v úterý provedla šestý testovací let svého obřího vesmírného dopravního systému Starship. Nosná raketa Super Heavy po startu z texaského kosmodromu v Boca Chica, kterému přihlížel nově zvolený prezident USA Donald Trump spolu se šéfem SpaceX Elonem Muskem, neočekávaně dopadla do Mexického zálivu, místo aby se pokusila o návrat na startovací rampu. Samotná loď skončila v souladu s plánem v Indickém oceánu.

Více než tři desítky rekordně výkonných raketových motorů se na texaském kosmodromu zažehly v úterý ve 23:00 SEČ. Loď Starship poté ve vesmíru obletěla Zemi, po více než hodině letu se vrátila do atmosféry a podle plánu dopadla do Indického oceánu.

Nosná raketa Super Heavy tentokrát nečekaně skončila v Mexickém zálivu. Podle mluvčího společnosti SpaceX Dana Huota nebyla splněna všechna kritéria pro zachycení nosné rakety, a proto jí operátor po čtyřech minutách letu nedal pokyn k návratu na místo startu. Do moře přistála o tři minuty později. Huot neupřesnil, jaké důvody k tomuto rozhodnutí vedly.

Zatím poslední test lodi Starship se odehrál v polovině října, kdy skončil úspěchem na všech frontách – nosná raketa se vrátila na odpalovací rampu a kosmická loď dopadla po zhruba hodinovém letu na určené místo rovněž v Indickém oceánu.

SpaceX zachovala stejnou trasu letu jako při pátém testu, změnila ale některé úkony po cestě i denní dobu startu. Starship tentokrát odstartovala pozdě odpoledne namísto brzy ráno, jako při pátém pokusu. Hlavním cílem nynějšího zkušebního letu bylo opětovné spuštění motoru lodi během letu, což je klíčové pro manévrovatelnost lodi ve vesmíru, a přistání v oceánu během dne. Testovaly se také tisíce malých konstrukčních změn, uvedl Musk.

Společnost SpaceX navrhla černé, 120 metrů vysoké tělo systému tak, aby bylo plně opakovaně použitelné, a doufá, že je bude využívat pro průzkum hlubokého vesmíru, zejména pro cesty na Mars. Na úspěšné testy se spoléhá i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který si Starship vybral pro přistání svých astronautů na Měsíci v rámci programu Artemis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...