SpaceX provedla šestý test lodi Starship, nosná raketa přistála v moři

Americká společnost SpaceX v úterý provedla šestý testovací let svého obřího vesmírného dopravního systému Starship. Nosná raketa Super Heavy po startu z texaského kosmodromu v Boca Chica, kterému přihlížel nově zvolený prezident USA Donald Trump spolu se šéfem SpaceX Elonem Muskem, neočekávaně dopadla do Mexického zálivu, místo aby se pokusila o návrat na startovací rampu. Samotná loď skončila v souladu s plánem v Indickém oceánu.

Více než tři desítky rekordně výkonných raketových motorů se na texaském kosmodromu zažehly v úterý ve 23:00 SEČ. Loď Starship poté ve vesmíru obletěla Zemi, po více než hodině letu se vrátila do atmosféry a podle plánu dopadla do Indického oceánu.

Nosná raketa Super Heavy tentokrát nečekaně skončila v Mexickém zálivu. Podle mluvčího společnosti SpaceX Dana Huota nebyla splněna všechna kritéria pro zachycení nosné rakety, a proto jí operátor po čtyřech minutách letu nedal pokyn k návratu na místo startu. Do moře přistála o tři minuty později. Huot neupřesnil, jaké důvody k tomuto rozhodnutí vedly.

Zatím poslední test lodi Starship se odehrál v polovině října, kdy skončil úspěchem na všech frontách – nosná raketa se vrátila na odpalovací rampu a kosmická loď dopadla po zhruba hodinovém letu na určené místo rovněž v Indickém oceánu.

SpaceX zachovala stejnou trasu letu jako při pátém testu, změnila ale některé úkony po cestě i denní dobu startu. Starship tentokrát odstartovala pozdě odpoledne namísto brzy ráno, jako při pátém pokusu. Hlavním cílem nynějšího zkušebního letu bylo opětovné spuštění motoru lodi během letu, což je klíčové pro manévrovatelnost lodi ve vesmíru, a přistání v oceánu během dne. Testovaly se také tisíce malých konstrukčních změn, uvedl Musk.

Společnost SpaceX navrhla černé, 120 metrů vysoké tělo systému tak, aby bylo plně opakovaně použitelné, a doufá, že je bude využívat pro průzkum hlubokého vesmíru, zejména pro cesty na Mars. Na úspěšné testy se spoléhá i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který si Starship vybral pro přistání svých astronautů na Měsíci v rámci programu Artemis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 18 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...