Nové družice Starlink vzbuzují obavy astronomů

Satelitní systém Starlink od společnosti SpaceX stále zcela nevyřešil problémy s přílišnou jasností svých družic, tvrdí nový výzkum. Dopadů se obávají zejména astronomové.

Satelity Starlink přinášení internetové připojení po celém světě, díky nim se mohou k síti připojit i lidé v oblastech, které byly až doposud od digitálního světa a všech jeho výhod izolované. Systém tisícovek satelitů má ale také kritiky, zejména astronomy, kteří si stěžují, že jim příliš jasné satelity na oběžné dráze kazí výzkum. Majitel společnosti Elon Musk slíbil nápravu, ale podle nové studie se to nestalo. Naopak, nově vypouštěné družice jsou ještě jasnější než ty starší.

Jedná se o typ DTC neboli direct-to-cell. Vědci upozornili, že jsou až pětkrát jasnější než ty běžné, což může znamenat ještě větší zhoršení podmínek pro astronomy, než se předpokládalo. Muskova SpaceX má přitom právě tohoto druhu družic vynést do kosmu tisíce.

První družice DTC se dostala na oběžnou dráhu kolem Země až letos v lednu. Původně jich bylo jen šest, celkem dostala společnost povolení na dvě tisícovky testovacích zařízení a necelých devět stovek satelitů. SpaceX by ale chtěla víc: když se ukázalo, že systém pro odesílání zpráv (nejprve textových, později i audio a video) funguje, požádala firma o navýšení tohoto limitu: celkem by ráda měla na orbitě 7500 družic.

Změna není vyloučená

Vědci teď popsali nejen to, jak moc jsou tyto satelity jasnější, ale také proč. Hlavní příčinou je výška, v jaké se DTC pohybují. Zatímco běžné starlinky obíhají Zemi ve výšce asi 550 kilometrů, ty nové jsou jen 350 kilometrů vysoko. Logicky tedy vypadají větší a zářivější. I kdyby byly výš, byly by o něco jasnější než starší modely, nicméně právě orbita hraje klíčovou roli. S tím souvisí ještě jedna věc: jejich zdánlivý pohyb je výrazně rychlejší – což zase znamená, že se před objektivy astronomických dalekohledů nevyskytují tak dlouho a napáchají tak na snímcích méně škod.

SpaceX se snaží tento problém řešit. Úplně první družice byly velmi jasné, ale ve spolupráci s Mezinárodní astronomickou unií se to podařilo změnit. Stačilo změnit orientaci družic a jejich solární panely, jež odrážely nejvíce světla, plus satelity vylepšit o stínítka. Díky tomu už dnes tato „nová souhvězdí“ na noční obloze nejsou vidět. Je možné, že podobným způsobem se podaří vyřešit i situaci s DTC družicemi.

Jenže to není celý rozsah tohoto problému. Protože tento typ satelitů, jež jsou schopné přímo komunikovat s mobilními telefony na Zemi, zajímá i další společnosti a ty se pokoušejí o vznik vlastních alternativních sítí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Ugandě ochránci zvířat učí šimpanze, jak žít v blízkosti lidí

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.
před 17 mminutami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025
Načítání...