Nové družice Starlink vzbuzují obavy astronomů

Satelitní systém Starlink od společnosti SpaceX stále zcela nevyřešil problémy s přílišnou jasností svých družic, tvrdí nový výzkum. Dopadů se obávají zejména astronomové.

Satelity Starlink přinášení internetové připojení po celém světě, díky nim se mohou k síti připojit i lidé v oblastech, které byly až doposud od digitálního světa a všech jeho výhod izolované. Systém tisícovek satelitů má ale také kritiky, zejména astronomy, kteří si stěžují, že jim příliš jasné satelity na oběžné dráze kazí výzkum. Majitel společnosti Elon Musk slíbil nápravu, ale podle nové studie se to nestalo. Naopak, nově vypouštěné družice jsou ještě jasnější než ty starší.

Jedná se o typ DTC neboli direct-to-cell. Vědci upozornili, že jsou až pětkrát jasnější než ty běžné, což může znamenat ještě větší zhoršení podmínek pro astronomy, než se předpokládalo. Muskova SpaceX má přitom právě tohoto druhu družic vynést do kosmu tisíce.

První družice DTC se dostala na oběžnou dráhu kolem Země až letos v lednu. Původně jich bylo jen šest, celkem dostala společnost povolení na dvě tisícovky testovacích zařízení a necelých devět stovek satelitů. SpaceX by ale chtěla víc: když se ukázalo, že systém pro odesílání zpráv (nejprve textových, později i audio a video) funguje, požádala firma o navýšení tohoto limitu: celkem by ráda měla na orbitě 7500 družic.

Změna není vyloučená

Vědci teď popsali nejen to, jak moc jsou tyto satelity jasnější, ale také proč. Hlavní příčinou je výška, v jaké se DTC pohybují. Zatímco běžné starlinky obíhají Zemi ve výšce asi 550 kilometrů, ty nové jsou jen 350 kilometrů vysoko. Logicky tedy vypadají větší a zářivější. I kdyby byly výš, byly by o něco jasnější než starší modely, nicméně právě orbita hraje klíčovou roli. S tím souvisí ještě jedna věc: jejich zdánlivý pohyb je výrazně rychlejší – což zase znamená, že se před objektivy astronomických dalekohledů nevyskytují tak dlouho a napáchají tak na snímcích méně škod.

SpaceX se snaží tento problém řešit. Úplně první družice byly velmi jasné, ale ve spolupráci s Mezinárodní astronomickou unií se to podařilo změnit. Stačilo změnit orientaci družic a jejich solární panely, jež odrážely nejvíce světla, plus satelity vylepšit o stínítka. Díky tomu už dnes tato „nová souhvězdí“ na noční obloze nejsou vidět. Je možné, že podobným způsobem se podaří vyřešit i situaci s DTC družicemi.

Jenže to není celý rozsah tohoto problému. Protože tento typ satelitů, jež jsou schopné přímo komunikovat s mobilními telefony na Zemi, zajímá i další společnosti a ty se pokoušejí o vznik vlastních alternativních sítí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 12 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 15 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 18 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 19 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 20 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
30. 3. 2025

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
30. 3. 2025Aktualizováno30. 3. 2025

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
30. 3. 2025
Načítání...