Nové družice Starlink vzbuzují obavy astronomů

Satelitní systém Starlink od společnosti SpaceX stále zcela nevyřešil problémy s přílišnou jasností svých družic, tvrdí nový výzkum. Dopadů se obávají zejména astronomové.

Satelity Starlink přinášení internetové připojení po celém světě, díky nim se mohou k síti připojit i lidé v oblastech, které byly až doposud od digitálního světa a všech jeho výhod izolované. Systém tisícovek satelitů má ale také kritiky, zejména astronomy, kteří si stěžují, že jim příliš jasné satelity na oběžné dráze kazí výzkum. Majitel společnosti Elon Musk slíbil nápravu, ale podle nové studie se to nestalo. Naopak, nově vypouštěné družice jsou ještě jasnější než ty starší.

Jedná se o typ DTC neboli direct-to-cell. Vědci upozornili, že jsou až pětkrát jasnější než ty běžné, což může znamenat ještě větší zhoršení podmínek pro astronomy, než se předpokládalo. Muskova SpaceX má přitom právě tohoto druhu družic vynést do kosmu tisíce.

První družice DTC se dostala na oběžnou dráhu kolem Země až letos v lednu. Původně jich bylo jen šest, celkem dostala společnost povolení na dvě tisícovky testovacích zařízení a necelých devět stovek satelitů. SpaceX by ale chtěla víc: když se ukázalo, že systém pro odesílání zpráv (nejprve textových, později i audio a video) funguje, požádala firma o navýšení tohoto limitu: celkem by ráda měla na orbitě 7500 družic.

Změna není vyloučená

Vědci teď popsali nejen to, jak moc jsou tyto satelity jasnější, ale také proč. Hlavní příčinou je výška, v jaké se DTC pohybují. Zatímco běžné starlinky obíhají Zemi ve výšce asi 550 kilometrů, ty nové jsou jen 350 kilometrů vysoko. Logicky tedy vypadají větší a zářivější. I kdyby byly výš, byly by o něco jasnější než starší modely, nicméně právě orbita hraje klíčovou roli. S tím souvisí ještě jedna věc: jejich zdánlivý pohyb je výrazně rychlejší – což zase znamená, že se před objektivy astronomických dalekohledů nevyskytují tak dlouho a napáchají tak na snímcích méně škod.

SpaceX se snaží tento problém řešit. Úplně první družice byly velmi jasné, ale ve spolupráci s Mezinárodní astronomickou unií se to podařilo změnit. Stačilo změnit orientaci družic a jejich solární panely, jež odrážely nejvíce světla, plus satelity vylepšit o stínítka. Díky tomu už dnes tato „nová souhvězdí“ na noční obloze nejsou vidět. Je možné, že podobným způsobem se podaří vyřešit i situaci s DTC družicemi.

Jenže to není celý rozsah tohoto problému. Protože tento typ satelitů, jež jsou schopné přímo komunikovat s mobilními telefony na Zemi, zajímá i další společnosti a ty se pokoušejí o vznik vlastních alternativních sítí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 1 hhodinou

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 7 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 8 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 9 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 10 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...