Nové družice Starlink vzbuzují obavy astronomů

Satelitní systém Starlink od společnosti SpaceX stále zcela nevyřešil problémy s přílišnou jasností svých družic, tvrdí nový výzkum. Dopadů se obávají zejména astronomové.

Satelity Starlink přinášení internetové připojení po celém světě, díky nim se mohou k síti připojit i lidé v oblastech, které byly až doposud od digitálního světa a všech jeho výhod izolované. Systém tisícovek satelitů má ale také kritiky, zejména astronomy, kteří si stěžují, že jim příliš jasné satelity na oběžné dráze kazí výzkum. Majitel společnosti Elon Musk slíbil nápravu, ale podle nové studie se to nestalo. Naopak, nově vypouštěné družice jsou ještě jasnější než ty starší.

Jedná se o typ DTC neboli direct-to-cell. Vědci upozornili, že jsou až pětkrát jasnější než ty běžné, což může znamenat ještě větší zhoršení podmínek pro astronomy, než se předpokládalo. Muskova SpaceX má přitom právě tohoto druhu družic vynést do kosmu tisíce.

První družice DTC se dostala na oběžnou dráhu kolem Země až letos v lednu. Původně jich bylo jen šest, celkem dostala společnost povolení na dvě tisícovky testovacích zařízení a necelých devět stovek satelitů. SpaceX by ale chtěla víc: když se ukázalo, že systém pro odesílání zpráv (nejprve textových, později i audio a video) funguje, požádala firma o navýšení tohoto limitu: celkem by ráda měla na orbitě 7500 družic.

Změna není vyloučená

Vědci teď popsali nejen to, jak moc jsou tyto satelity jasnější, ale také proč. Hlavní příčinou je výška, v jaké se DTC pohybují. Zatímco běžné starlinky obíhají Zemi ve výšce asi 550 kilometrů, ty nové jsou jen 350 kilometrů vysoko. Logicky tedy vypadají větší a zářivější. I kdyby byly výš, byly by o něco jasnější než starší modely, nicméně právě orbita hraje klíčovou roli. S tím souvisí ještě jedna věc: jejich zdánlivý pohyb je výrazně rychlejší – což zase znamená, že se před objektivy astronomických dalekohledů nevyskytují tak dlouho a napáchají tak na snímcích méně škod.

SpaceX se snaží tento problém řešit. Úplně první družice byly velmi jasné, ale ve spolupráci s Mezinárodní astronomickou unií se to podařilo změnit. Stačilo změnit orientaci družic a jejich solární panely, jež odrážely nejvíce světla, plus satelity vylepšit o stínítka. Díky tomu už dnes tato „nová souhvězdí“ na noční obloze nejsou vidět. Je možné, že podobným způsobem se podaří vyřešit i situaci s DTC družicemi.

Jenže to není celý rozsah tohoto problému. Protože tento typ satelitů, jež jsou schopné přímo komunikovat s mobilními telefony na Zemi, zajímá i další společnosti a ty se pokoušejí o vznik vlastních alternativních sítí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 2 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 18 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 20 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 22 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 23 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 23 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...