Nové družice Starlink vzbuzují obavy astronomů

Satelitní systém Starlink od společnosti SpaceX stále zcela nevyřešil problémy s přílišnou jasností svých družic, tvrdí nový výzkum. Dopadů se obávají zejména astronomové.

Satelity Starlink přinášení internetové připojení po celém světě, díky nim se mohou k síti připojit i lidé v oblastech, které byly až doposud od digitálního světa a všech jeho výhod izolované. Systém tisícovek satelitů má ale také kritiky, zejména astronomy, kteří si stěžují, že jim příliš jasné satelity na oběžné dráze kazí výzkum. Majitel společnosti Elon Musk slíbil nápravu, ale podle nové studie se to nestalo. Naopak, nově vypouštěné družice jsou ještě jasnější než ty starší.

Jedná se o typ DTC neboli direct-to-cell. Vědci upozornili, že jsou až pětkrát jasnější než ty běžné, což může znamenat ještě větší zhoršení podmínek pro astronomy, než se předpokládalo. Muskova SpaceX má přitom právě tohoto druhu družic vynést do kosmu tisíce.

První družice DTC se dostala na oběžnou dráhu kolem Země až letos v lednu. Původně jich bylo jen šest, celkem dostala společnost povolení na dvě tisícovky testovacích zařízení a necelých devět stovek satelitů. SpaceX by ale chtěla víc: když se ukázalo, že systém pro odesílání zpráv (nejprve textových, později i audio a video) funguje, požádala firma o navýšení tohoto limitu: celkem by ráda měla na orbitě 7500 družic.

Změna není vyloučená

Vědci teď popsali nejen to, jak moc jsou tyto satelity jasnější, ale také proč. Hlavní příčinou je výška, v jaké se DTC pohybují. Zatímco běžné starlinky obíhají Zemi ve výšce asi 550 kilometrů, ty nové jsou jen 350 kilometrů vysoko. Logicky tedy vypadají větší a zářivější. I kdyby byly výš, byly by o něco jasnější než starší modely, nicméně právě orbita hraje klíčovou roli. S tím souvisí ještě jedna věc: jejich zdánlivý pohyb je výrazně rychlejší – což zase znamená, že se před objektivy astronomických dalekohledů nevyskytují tak dlouho a napáchají tak na snímcích méně škod.

SpaceX se snaží tento problém řešit. Úplně první družice byly velmi jasné, ale ve spolupráci s Mezinárodní astronomickou unií se to podařilo změnit. Stačilo změnit orientaci družic a jejich solární panely, jež odrážely nejvíce světla, plus satelity vylepšit o stínítka. Díky tomu už dnes tato „nová souhvězdí“ na noční obloze nejsou vidět. Je možné, že podobným způsobem se podaří vyřešit i situaci s DTC družicemi.

Jenže to není celý rozsah tohoto problému. Protože tento typ satelitů, jež jsou schopné přímo komunikovat s mobilními telefony na Zemi, zajímá i další společnosti a ty se pokoušejí o vznik vlastních alternativních sítí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 8 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 9 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 11 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 11 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 13 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 14 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 15 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
včera v 18:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.