Z kosmodromu na Floridě v úterý dopoledne po několika odkladech kvůli špatnému počasí odstartovala v lodi Crew Dragon posádka mise Polaris Dawn. Čtveřici astronautů čeká řada úkolů, hlavně se ale pokusí o historicky první komerční výstup do volného kosmického prostoru. O riskantní operaci se po intenzivním výcviku pokusí americký miliardář Jared Isaacman a specialistka společnosti SpaceX. Firma miliardáře Elona Muska let provozuje a zčásti financuje. Na oběžnou dráhu letí také bývalý vojenský pilot a další specialistka SpaceX.
Raketa Falcon 9 měla ze startovací rampy 39A Kennedyho vesmírného střediska odstartovat už v předchozích týdnech, plán ale vždy překazilo nepříznivé počasí. Oblačnost odlet provázela sice i v úterý, ale nakonec si vyžádala jen odložení startu o necelé dvě hodiny. Polaris Dawn odstartoval krátce před 11:30.
Mise má poprvé v historii umožnit soukromým cestujícím opustit vesmírnou loď a vydat se ve skafandru do volného vesmíru. Velitelem mise je Isaacman, který se do vesmíru podíval už v roce 2021. Spolu s ním se do kosmického plavidla nalodil Scott Poteet, pilot s dvacetiletou zkušeností z amerického letectva, Sarah Gillisová, která by s Isaacmanem měla vystoupit do volného prostoru, a Anna Menonová, dvě vedoucí techničky kosmických operací společnosti SpaceX.
Astronauti stráví ve vesmíru šest dní. Crew Dragon nejprve vystoupá do výšky 1400 kilometrů, což je největší vzdálenost pilotovaného letu od Země od ukončení amerického lunárního programu Apollo, aby pak klesla zpět na nižší oběžnou dráhu. Během mise posádka provede desítky experimentů, očekávaný zlatý hřeb – výstup do volného prostoru – je plánovaný na třetí den.
Výstupy do volného kosmu dosud absolvovali jen astronauti vládních agentur ze Spojených států, Sovětského svazu a Ruska, Kanady, Číny a ze zemí zastoupených Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Za použití amerických a ruských skafandrů bylo od vzniku Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v roce 2000 uskutečněno více než 270 výstupů do volného prostoru.
Česká stopa
Kromě lidské posádky je na palubě kosmické lodi detektor HERA, který vyvinula americká vesmírná agentura NASA. Ten funguje díky integraci modulu s čipem Timepix, který vyrábí česká společnost ADVACAM. Zařízení bude měřit úroveň radiace a současně určovat směr, ze kterého přichází.
Tato mise totiž díky tomu, jak daleko poletí, vystaví posádku jedinečnému radiačnímu prostředí v rámci letů člověka do vesmíru. Během prvních dvou dnů na oběžné dráze se posádka proletí radiačními pásy rovnou několikrát.
Proud vesmírných částic může ohrozit nejen posádku, ale také vybavení lodi. Radiační kamery mohou těmto škodám pomoci zabránit. Dokážou sledovat každou částici a určit její typ a energii. Tato data také pomohou lépe popsat dopady radiace na člověka při pobytu ve vysoké vzdálenosti od Země.
