SpaceX strana 3 z 5

Čtveřice astronautů v pondělí úspěšně dokončila sestup z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když jejich loď Dragon od společnosti SpaceX dosedla za pomoci padáků na hladinu Atlantického oceánu východně od amerického státu Florida. Oznámila to americká vesmírná agentura NASA.

U Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v neděli úspěšně zakotvila vesmírná loď Crew Dragon společnosti SpaceX, na palubě má čtyři astronauty ze čtyř různých zemí. Loď odstartovala v sobotu z Floridy, finální manévr na oběžné dráze na svých internetových stránkách živě přenášel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Soukromá čínská vesmírná společnost jako první dokázala vypustit na oběžnou dráhu Země raketu poháněnou metanovým palivem. To je nejen ekologičtější, ale také ekonomicky vhodnější pro rakety schopné vícenásobných startů. O stejný pohon se již řadu let pokouší i SpaceX Elona Muska.

Americký miliardář Elon Musk spustil start-up xAI, který se má zabývat umělou inteligencí (AI). Šéf automobilky Tesla či kosmické společnosti SpaceX zároveň představil tým inženýrů, kteří dříve prošli velkými americkými technologickými společnostmi. Muskův projekt si klade za cíl vytvořit alternativu k populárnímu chatbotu ChatGPT či obdobným službám firem Microsoft a Google.

Z mysu Canaveral na Floridě v sobotu v 17:11 SELČ odstartovala kosmická loď Euclid Evropské kosmické agentury (ESA). Cílem mise je pomocí výkonného teleskopu a dalších zařízení zmapovat vesmír, jeho vývoj a strukturu a do budoucna odborníkům poskytnout data nutná k pochopení dvou nejzáhadnějších vesmírných jevů – temné hmoty a temné energie. Euclid do kosmu vynáší raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.

Poslední let rakety Ariane 5 plánovaný na pátek byl kvůli technickým potížím odložen na neurčito. Informovala o tom v prohlášení na Twitteru společnost Arianespace, která nosiče provozuje. Raketa se měla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně vydat na svou poslední cestu předtím, než ji nahradí nová generace nosných raket, v pátek zhruba půl hodiny před půlnocí.

Experiment amerických vědců dokázal poprvé dostat z vesmíru energii na Zemi. Pokus inženýrů z Caltechu má nadějné výsledky, jeho autoři by v něm proto chtěli pokračovat.

Společnost Neuralink, která vyvíjí mozkové čipy, dostala od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii na lidech, píše agentura Reuters. Pro tuto firmu Elona Muska se jedná o významný milník, dobrovolníci se ale do studie zatím hlásit nemohou.

Společnost Blue Origin podnikatele Jeffa Bezose získala zakázku amerického Národního úřadu pro letectví (NASA) na konstrukci lunárního modulu za 3,4 miliardy dolarů  – v přepočtu 75 miliard korun. NASA v podobném tendru před dvěma lety vybrala firmu SpaceX, která již zkonstruovala dopravní systém Starship také k účelu přistání na Měsíci v rámci mise Artemis. NASA nyní tvrdí, že chce vytvořit větší konkurenci pro budoucí mise plánované na konec desetiletí.

Z Mysu Canaveral na Floridě odstartovala v neděli čtyřčlenná posádka soukromé mise Axiom Mission 2 (Ax-2). Dva Američané a dva občané Saúdské Arábie směřují k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde stráví něco přes týden.

Environmentální skupiny podaly žalobu na Americký Federální úřad pro letectví (FAA) kvůli povolení, které úřad vydal pro start rakety Starship společnosti SpaceX. Podnět k soudu přišel jedenáct dní poté, co FAA udělila obřímu dopravnímu systému povolení k vzletu. Start rakety podle ochranářů poškodil okolní útočiště divoké zvěře a FAA měl provést rozsáhlejší dopadovou studii. O případu informovala agentura Reuters.

Obří dopravní systém Starship od společnosti SpaceX se pokusil o svůj první let. Odstartoval z kosmodromu na jihu amerického státu Texas poté, co se v 15:28 SELČ otevřelo 62minutové okno. Krátce po startu ale byla raketa zničena. SpaceX na Twitteru uvedla, že systém potkalo „rychlé neplánované rozložení“ a že technici budou nyní vyhodnocovat data ve snaze připravit další zkoušku. Ta by podle zakladatele společnosti Elona Muska mohla přijít „za pár měsíců“.

Evropské družice potřebují do kosmu, ale evropské rakety mají problémy. Ve hře tak je, že je tam donesou americké společnosti, jako je například SpaceX miliardáře Elona Muska. Informuje o tom server Politico.

Poškozená ruská kosmická loď Sojuz M-22 přistála na Zemi jen necelé dvě hodiny poté, co se odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Informovala o tom agentura TASS. Plavidlo loni poničil mikrometeorit, který způsobil únik chladicí kapaliny, a vracelo se tak bez posádky.

Rusko-americké vztahy sice kvůli napadení Ukrajiny trpí, spolupráce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ale nadále pokračuje. Nová posádka bude opět smíšená.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala v pátek ruská nosná raketa Sojuz-2.1a s vesmírnou lodí Sojuz MS-23, která je tentokrát bez posádky. V roli záchranné lodi míří k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), aby zde nahradila vesmírnou loď Sojuz MS-22, poškozenou mikrometeoritem. Loď se oddělila od třetího stupně nosné rakety a dosáhla oběžné dráhy. U ISS má přistát 26. února, oznámili reportéři ze střediska řízení vesmírného letu.

Americká společnost SpaceX miliardáře Elona Muska podnikla kroky k tomu, aby zabránila ukrajinské armádě využívat satelitní internetovou službu Starlink k ovládání bezpilotních letounů. Podle agentury Reuters to ve středu uvedla prezidentka firmy Gwynne Shotwellová. Systém Starlink podle ní neměl nikdy sloužit jako zbraň. Ukrajina se už téměř rok brání obnovené ruské vojenské agresi.

Jen minuty dělily před 20 lety – 1. února 2003 – raketoplán Columbia od přistání na Zemi. V důsledku poškození tepelného štítu se však stroj ve výšce 63 kilometrů rozpadl. Nikdo ze sedmi členů posádky, pěti mužů a dvou žen, nehodu nepřežil. Mezi nimi byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon. Jeden z účastníků pověstného náletu na irácký jaderný reaktor v Osiraku měl tehdy s sebou kresbu Petra Ginze, pražského hocha, který nepřežil holocaust.

Rusko vyšle 20. února k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) prázdnou loď Sojuz, aby vyzvedla a dopravila zpět na Zemi dva ruské kosmonauty a amerického astronauta. Důvodem je prosincový únik chladicí kapaliny z vesmírného plavidla, jímž se trojice dostala na oběžnou dráhu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na ruskou vesmírnou agenturu Roskomos. Datum návratu zatím nepadlo.

Z mysu Canaveral odstartovala raketa Falcon 9, která má k Měsíci vynést lunární vozítko Rašíd Vesmírného centra Muhammada bin Rašída (MBRSC) Spojených arabských emirátů. Start byl již dvakrát odložený. Vozítko na Měsíci dosud zprovoznily jen USA, Rusko a Čína. V případě úspěchu tak půjde o první arabskou misi na Měsíc.

Ve čtvrtek 8. prosince oznámili organizátoři vesmírné mise dearMoon složení posádky, která v kosmické lodi BFS společnosti SpaceX poletí k Měsíci, obletí ho a potom se vrátí zpět. Mezi vyvolené se dostal i český umělec Yemi A.D. Ten uvedl, že je velmi hrdý, že se to povedlo a že může promovat Českou republiku na globální úrovni.

Společnost Neuralink, která vyvíjí mozkové čipy, chce do půl roku zahájit klinické testy svého bezdrátového zařízení na lidech. Jednou z prvních funkcí, kterých hodlá Neuralink dosáhnout, je obnova zraku, uvedl šéf firmy Elon Musk. Podle něj to má být možné i u lidí, kteří se narodili slepí. Americký regulátor, bez jehož souhlasu se testy neobejdou, na žádost o komentář zatím neodpověděl.

Velké digitální firmy jsou v úzkých. Nejen v poslední době hojně skloňovaný Twitter, který nový vlastník Elon Musk radikálně zeštíhluje. Masivní propuštění oznámila společnost Meta se svou klíčovou filiálkou, tedy Facebookem. Firma propustí přes jedenáct tisíc lidí, tedy asi třináct procent zaměstnanců. Za vším je kolísání tržní hodnoty společností, které ještě donedávna výhradně rostly, a také pokles příjmů z reklamy i nejistota z budoucího směřování technologických gigantů.

Raketa Falcon Heavy soukromé společnosti SpaceX v úterý odstartovala z floridského Mysu Canaveral na první misi po třech letech. Společnost Elona Muska posílá na oběžnou dráhu skupinu satelitů pro Vesmírné síly, novou složku americké armády založenou Donaldem Trumpem.