Poslední start rakety Ariane 5 byl odložen na neurčito. Náhradu Evropa nemá

Poslední let rakety Ariane 5 plánovaný na pátek byl kvůli technickým potížím odložen na neurčito. Informovala o tom v prohlášení na Twitteru společnost Arianespace, která nosiče provozuje. Raketa se měla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně vydat na svou poslední cestu předtím, než ji nahradí nová generace nosných raket, v pátek zhruba půl hodiny před půlnocí.

Poslední let pod označením VA261 měl na oběžnou dráhu vynést dva náklady –⁠ německý experimentální komunikační satelit Heinrich Hertz a francouzskou komunikační družici Syracuse 4b. Ty nyní čekají na další start v montážní budově.

„V souladu se svými požadavky se společnost Arianespace rozhodla start VA261 přesunout,“ napsal na Twitteru provozovatel nosných raket. Podle agentury AFP nyní firma vyhodnocuje vzniklý problém, aby určila nové datum startu.

Raketa, která umožnila lidstvu nevídané

Poslední let bude představovat 117. misi rakety Ariane 5, které začaly létat do vesmíru v roce 1996. Za tu dobu dokázaly do vesmíru transportovat obrovské množství projektů, které zásadním způsobem změnily schopnost lidstva zkoumat a chápat vesmír.

Právě díky Ariane se do kosmu dostala sonda Rosetta, která detailně prozkoumala kometu Čurjumov-Gerasimenko. Tato raketa také vynesla na oběžnou dráhu satelity evropského navigačního systému Galileo, jenž pomáhá sledovat naši planetu, a také vesmírný teleskop Jamese Webba. Naposledy v dubnu raketa Ariane 5 při předposlední misi vyslala sondu Juice k největší planetě sluneční soustavy Jupiteru.

Start Ariane s Webbovým teleskopem
Zdroj: Wikimedia Commons/NASA/Bill Ingalls

Rakety série Ariane 5 více než zdvojnásobily kapacitu svých předchůdkyň Ariane 4, pokud jde o hmotnost nákladu přepravovaného na oběžnou dráhu. Umožňovaly tak vynést na orbitu dva velké telekomunikační satelity najednou nebo vyslat velké a těžké náklady do hlubin vesmíru, uvádí Evropská kosmická agentura (ESA), která kosmodrom Kourou provozuje.

Nástupce v problémech

Rakety Ariane 5 má nahradit série Ariane 6, která by měla konkurovat Falconům společnosti SpaceX. Nasazení této rakety do provozu je přitom pro Evropu důležité mimo jiné kvůli přerušení spolupráce s Ruskem po ruské invazi na Ukrajinu –⁠ momentálně totiž nemá stroj, který by na orbitu dopravil další satelity systému Galileo.

Ariane 6 má ale zatím celou řadu technických problémů, potýká se s výrazným zpožděním oproti původním plánům. V kosmickém výzkumu jsou sice opoždění dost častá, ale u nové Ariane je to opravdu výrazné. Původně měla letět už roku 2020, ale zatím to vypadá, že poprvé nepoletí dříve než na konci letošního roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.