Poslední start rakety Ariane 5 byl odložen na neurčito. Náhradu Evropa nemá

Poslední let rakety Ariane 5 plánovaný na pátek byl kvůli technickým potížím odložen na neurčito. Informovala o tom v prohlášení na Twitteru společnost Arianespace, která nosiče provozuje. Raketa se měla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně vydat na svou poslední cestu předtím, než ji nahradí nová generace nosných raket, v pátek zhruba půl hodiny před půlnocí.

Poslední let pod označením VA261 měl na oběžnou dráhu vynést dva náklady –⁠ německý experimentální komunikační satelit Heinrich Hertz a francouzskou komunikační družici Syracuse 4b. Ty nyní čekají na další start v montážní budově.

„V souladu se svými požadavky se společnost Arianespace rozhodla start VA261 přesunout,“ napsal na Twitteru provozovatel nosných raket. Podle agentury AFP nyní firma vyhodnocuje vzniklý problém, aby určila nové datum startu.

Raketa, která umožnila lidstvu nevídané

Poslední let bude představovat 117. misi rakety Ariane 5, které začaly létat do vesmíru v roce 1996. Za tu dobu dokázaly do vesmíru transportovat obrovské množství projektů, které zásadním způsobem změnily schopnost lidstva zkoumat a chápat vesmír.

Právě díky Ariane se do kosmu dostala sonda Rosetta, která detailně prozkoumala kometu Čurjumov-Gerasimenko. Tato raketa také vynesla na oběžnou dráhu satelity evropského navigačního systému Galileo, jenž pomáhá sledovat naši planetu, a také vesmírný teleskop Jamese Webba. Naposledy v dubnu raketa Ariane 5 při předposlední misi vyslala sondu Juice k největší planetě sluneční soustavy Jupiteru.

Start Ariane s Webbovým teleskopem
Zdroj: Wikimedia Commons/NASA/Bill Ingalls

Rakety série Ariane 5 více než zdvojnásobily kapacitu svých předchůdkyň Ariane 4, pokud jde o hmotnost nákladu přepravovaného na oběžnou dráhu. Umožňovaly tak vynést na orbitu dva velké telekomunikační satelity najednou nebo vyslat velké a těžké náklady do hlubin vesmíru, uvádí Evropská kosmická agentura (ESA), která kosmodrom Kourou provozuje.

Nástupce v problémech

Rakety Ariane 5 má nahradit série Ariane 6, která by měla konkurovat Falconům společnosti SpaceX. Nasazení této rakety do provozu je přitom pro Evropu důležité mimo jiné kvůli přerušení spolupráce s Ruskem po ruské invazi na Ukrajinu –⁠ momentálně totiž nemá stroj, který by na orbitu dopravil další satelity systému Galileo.

Ariane 6 má ale zatím celou řadu technických problémů, potýká se s výrazným zpožděním oproti původním plánům. V kosmickém výzkumu jsou sice opoždění dost častá, ale u nové Ariane je to opravdu výrazné. Původně měla letět už roku 2020, ale zatím to vypadá, že poprvé nepoletí dříve než na konci letošního roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...