SpaceX opět testoval loď Starship. Let byl dosud nejdelší, po 50 minutách ale skončil explozí

13 minut
Studio ČT24: Třetí testovací let rakety Starship
Zdroj: ČT24

Vesmírný dopravní systém Starship společnosti SpaceX ani napotřetí nedokončil zkušební let, když firma zhruba padesát minut po startu ztratila s kosmickou lodí spojení. Plavidlo, které chce SpaceX využít pro cesty na Měsíc či na Mars, se sice dostalo do vesmíru a mnohem dál než při předchozích dvou pokusech, při opětovném návratu k Zemi ale bylo nakonec zničeno, uvedli komentátoři firmy v živém přenosu. Přesto během testovacího letu systém dosáhl několika klíčových úspěchů.

Přes třicet supervýkonných raketových motorů Raptor se zažehlo po menších odkladech ve 14:25 SEČ a obří konstrukce zamířila vzhůru za jásotu, který se ozýval v řídicím středisku v texaském městě Boca Chica.

První úspěch SpaceX zaznamenala necelé tři minuty po startu, kdy se od sebe raketa Super Heavy a kosmická loď bez potíží oddělily; padesátimetrové plavidlo pokračovalo do vesmíru, zatímco nosný stupeň se začal připravovat na zpětný zážeh pro návrat k Zemi.

O několik minut později měl následovat přistávací manévr nad Mexickým zálivem. Zdá se však, že se raketové motory Super Heavy nezažehly podle plánu, což vedlo ke ztrátě rakety. „Nezažehly se všechny očekávané motory a nosič jsme ztratili,“ řekl podle serveru Space.com mluvčí SpaceX Dan Huot. „Budeme muset prozkoumat získané údaje, abychom zjistili, co se přesně stalo,“ dodal.

Zkoumání čtvrtečního incidentu povede sama firma SpaceX, na průběh však bude podle agentury Reuters dohlížet americký Federální úřad pro letectví (FAA), který k provedení testovacích letů uděloval povolení.

Chyběla čtvrthodina

Horní stupeň Starship během hodiny téměř dokončil celou svou cestu přes půlku zeměkoule. Dopadnout měl po 65 minutách od startu do Indického oceánu. Vysoko nad zemí loď zažehla vlastních šest motorů a v přímém přenosu prostřednictvím instalovaných kamer ukázala, jak ji při návratu k Zemi obklopila plazma. Pak se spojení přerušilo. „Ztratili jsme loď,“ zaznělo krátce poté ve vysílání.

SpaceX nicméně při třetím testu dosáhl podstatně více vytyčených cílů než při předchozích dvou pokusech. Při první zkoušce loni v dubnu celý raketový systém explodoval už po pár minutách. Při druhém listopadovém testu se oba raketové stupně oddělily a druhý stupeň pokračoval v letu, krátce nato však obě části vybuchly.

Kosmická loď, která má letět k Marsu

Starship tvoří obrovská nosná raketa Super Heavy a druhý stupeň, kosmická loď Starship. Systém dohromady měří 120 metrů a je tak dosud největším postaveným systémem svého druhu. Jedná se také o nejvýkonnější kosmický dopravní systém – nosič pohání 33 raketových motorů Raptor, kosmickou loď pak šest stejných jednotek. Testovací lety jsou zatím v plánu bez posádky, podle SpaceX má ale plavidlo do budoucna unést až sto lidí, či velké množství nákladu a vybavení.

Společnost SpaceX navrhla systém tak, aby byl plně opakovaně použitelný, a doufá, že jej bude využívat pro průzkum hlubokého vesmíru, zejména pro cesty na Mars. Na úspěšné testy se spoléhá i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který si Starship vybral pro přistání svých astronautů na Měsíci. Tuto fázi programu Artemis úřad plánuje na rok 2026. SpaceX však musí nejprve dokázat, že se její kosmická loď dokáže vůbec dostat na zemskou orbitu, píše server Space.com.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 9 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 11 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 15 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...