SpaceX opět testoval loď Starship. Let byl dosud nejdelší, po 50 minutách ale skončil explozí

Nahrávám video

Vesmírný dopravní systém Starship společnosti SpaceX ani napotřetí nedokončil zkušební let, když firma zhruba padesát minut po startu ztratila s kosmickou lodí spojení. Plavidlo, které chce SpaceX využít pro cesty na Měsíc či na Mars, se sice dostalo do vesmíru a mnohem dál než při předchozích dvou pokusech, při opětovném návratu k Zemi ale bylo nakonec zničeno, uvedli komentátoři firmy v živém přenosu. Přesto během testovacího letu systém dosáhl několika klíčových úspěchů.

Přes třicet supervýkonných raketových motorů Raptor se zažehlo po menších odkladech ve 14:25 SEČ a obří konstrukce zamířila vzhůru za jásotu, který se ozýval v řídicím středisku v texaském městě Boca Chica.

První úspěch SpaceX zaznamenala necelé tři minuty po startu, kdy se od sebe raketa Super Heavy a kosmická loď bez potíží oddělily; padesátimetrové plavidlo pokračovalo do vesmíru, zatímco nosný stupeň se začal připravovat na zpětný zážeh pro návrat k Zemi.

O několik minut později měl následovat přistávací manévr nad Mexickým zálivem. Zdá se však, že se raketové motory Super Heavy nezažehly podle plánu, což vedlo ke ztrátě rakety. „Nezažehly se všechny očekávané motory a nosič jsme ztratili,“ řekl podle serveru Space.com mluvčí SpaceX Dan Huot. „Budeme muset prozkoumat získané údaje, abychom zjistili, co se přesně stalo,“ dodal.

Zkoumání čtvrtečního incidentu povede sama firma SpaceX, na průběh však bude podle agentury Reuters dohlížet americký Federální úřad pro letectví (FAA), který k provedení testovacích letů uděloval povolení.

Chyběla čtvrthodina

Horní stupeň Starship během hodiny téměř dokončil celou svou cestu přes půlku zeměkoule. Dopadnout měl po 65 minutách od startu do Indického oceánu. Vysoko nad zemí loď zažehla vlastních šest motorů a v přímém přenosu prostřednictvím instalovaných kamer ukázala, jak ji při návratu k Zemi obklopila plazma. Pak se spojení přerušilo. „Ztratili jsme loď,“ zaznělo krátce poté ve vysílání.

SpaceX nicméně při třetím testu dosáhl podstatně více vytyčených cílů než při předchozích dvou pokusech. Při první zkoušce loni v dubnu celý raketový systém explodoval už po pár minutách. Při druhém listopadovém testu se oba raketové stupně oddělily a druhý stupeň pokračoval v letu, krátce nato však obě části vybuchly.

Kosmická loď, která má letět k Marsu

Starship tvoří obrovská nosná raketa Super Heavy a druhý stupeň, kosmická loď Starship. Systém dohromady měří 120 metrů a je tak dosud největším postaveným systémem svého druhu. Jedná se také o nejvýkonnější kosmický dopravní systém – nosič pohání 33 raketových motorů Raptor, kosmickou loď pak šest stejných jednotek. Testovací lety jsou zatím v plánu bez posádky, podle SpaceX má ale plavidlo do budoucna unést až sto lidí, či velké množství nákladu a vybavení.

Společnost SpaceX navrhla systém tak, aby byl plně opakovaně použitelný, a doufá, že jej bude využívat pro průzkum hlubokého vesmíru, zejména pro cesty na Mars. Na úspěšné testy se spoléhá i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který si Starship vybral pro přistání svých astronautů na Měsíci. Tuto fázi programu Artemis úřad plánuje na rok 2026. SpaceX však musí nejprve dokázat, že se její kosmická loď dokáže vůbec dostat na zemskou orbitu, píše server Space.com.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
včera v 08:19

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
včera v 07:30

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.