SpaceX opět testoval loď Starship. Let byl dosud nejdelší, po 50 minutách ale skončil explozí

Nahrávám video
Studio ČT24: Třetí testovací let rakety Starship
Zdroj: ČT24

Vesmírný dopravní systém Starship společnosti SpaceX ani napotřetí nedokončil zkušební let, když firma zhruba padesát minut po startu ztratila s kosmickou lodí spojení. Plavidlo, které chce SpaceX využít pro cesty na Měsíc či na Mars, se sice dostalo do vesmíru a mnohem dál než při předchozích dvou pokusech, při opětovném návratu k Zemi ale bylo nakonec zničeno, uvedli komentátoři firmy v živém přenosu. Přesto během testovacího letu systém dosáhl několika klíčových úspěchů.

Přes třicet supervýkonných raketových motorů Raptor se zažehlo po menších odkladech ve 14:25 SEČ a obří konstrukce zamířila vzhůru za jásotu, který se ozýval v řídicím středisku v texaském městě Boca Chica.

První úspěch SpaceX zaznamenala necelé tři minuty po startu, kdy se od sebe raketa Super Heavy a kosmická loď bez potíží oddělily; padesátimetrové plavidlo pokračovalo do vesmíru, zatímco nosný stupeň se začal připravovat na zpětný zážeh pro návrat k Zemi.

O několik minut později měl následovat přistávací manévr nad Mexickým zálivem. Zdá se však, že se raketové motory Super Heavy nezažehly podle plánu, což vedlo ke ztrátě rakety. „Nezažehly se všechny očekávané motory a nosič jsme ztratili,“ řekl podle serveru Space.com mluvčí SpaceX Dan Huot. „Budeme muset prozkoumat získané údaje, abychom zjistili, co se přesně stalo,“ dodal.

Zkoumání čtvrtečního incidentu povede sama firma SpaceX, na průběh však bude podle agentury Reuters dohlížet americký Federální úřad pro letectví (FAA), který k provedení testovacích letů uděloval povolení.

Chyběla čtvrthodina

Horní stupeň Starship během hodiny téměř dokončil celou svou cestu přes půlku zeměkoule. Dopadnout měl po 65 minutách od startu do Indického oceánu. Vysoko nad zemí loď zažehla vlastních šest motorů a v přímém přenosu prostřednictvím instalovaných kamer ukázala, jak ji při návratu k Zemi obklopila plazma. Pak se spojení přerušilo. „Ztratili jsme loď,“ zaznělo krátce poté ve vysílání.

SpaceX nicméně při třetím testu dosáhl podstatně více vytyčených cílů než při předchozích dvou pokusech. Při první zkoušce loni v dubnu celý raketový systém explodoval už po pár minutách. Při druhém listopadovém testu se oba raketové stupně oddělily a druhý stupeň pokračoval v letu, krátce nato však obě části vybuchly.

Kosmická loď, která má letět k Marsu

Starship tvoří obrovská nosná raketa Super Heavy a druhý stupeň, kosmická loď Starship. Systém dohromady měří 120 metrů a je tak dosud největším postaveným systémem svého druhu. Jedná se také o nejvýkonnější kosmický dopravní systém – nosič pohání 33 raketových motorů Raptor, kosmickou loď pak šest stejných jednotek. Testovací lety jsou zatím v plánu bez posádky, podle SpaceX má ale plavidlo do budoucna unést až sto lidí, či velké množství nákladu a vybavení.

Společnost SpaceX navrhla systém tak, aby byl plně opakovaně použitelný, a doufá, že jej bude využívat pro průzkum hlubokého vesmíru, zejména pro cesty na Mars. Na úspěšné testy se spoléhá i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který si Starship vybral pro přistání svých astronautů na Měsíci. Tuto fázi programu Artemis úřad plánuje na rok 2026. SpaceX však musí nejprve dokázat, že se její kosmická loď dokáže vůbec dostat na zemskou orbitu, píše server Space.com.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 12 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 21 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...