SpaceX opět testoval loď Starship. Let byl dosud nejdelší, po 50 minutách ale skončil explozí

Nahrávám video

Vesmírný dopravní systém Starship společnosti SpaceX ani napotřetí nedokončil zkušební let, když firma zhruba padesát minut po startu ztratila s kosmickou lodí spojení. Plavidlo, které chce SpaceX využít pro cesty na Měsíc či na Mars, se sice dostalo do vesmíru a mnohem dál než při předchozích dvou pokusech, při opětovném návratu k Zemi ale bylo nakonec zničeno, uvedli komentátoři firmy v živém přenosu. Přesto během testovacího letu systém dosáhl několika klíčových úspěchů.

Přes třicet supervýkonných raketových motorů Raptor se zažehlo po menších odkladech ve 14:25 SEČ a obří konstrukce zamířila vzhůru za jásotu, který se ozýval v řídicím středisku v texaském městě Boca Chica.

První úspěch SpaceX zaznamenala necelé tři minuty po startu, kdy se od sebe raketa Super Heavy a kosmická loď bez potíží oddělily; padesátimetrové plavidlo pokračovalo do vesmíru, zatímco nosný stupeň se začal připravovat na zpětný zážeh pro návrat k Zemi.

O několik minut později měl následovat přistávací manévr nad Mexickým zálivem. Zdá se však, že se raketové motory Super Heavy nezažehly podle plánu, což vedlo ke ztrátě rakety. „Nezažehly se všechny očekávané motory a nosič jsme ztratili,“ řekl podle serveru Space.com mluvčí SpaceX Dan Huot. „Budeme muset prozkoumat získané údaje, abychom zjistili, co se přesně stalo,“ dodal.

Zkoumání čtvrtečního incidentu povede sama firma SpaceX, na průběh však bude podle agentury Reuters dohlížet americký Federální úřad pro letectví (FAA), který k provedení testovacích letů uděloval povolení.

Chyběla čtvrthodina

Horní stupeň Starship během hodiny téměř dokončil celou svou cestu přes půlku zeměkoule. Dopadnout měl po 65 minutách od startu do Indického oceánu. Vysoko nad zemí loď zažehla vlastních šest motorů a v přímém přenosu prostřednictvím instalovaných kamer ukázala, jak ji při návratu k Zemi obklopila plazma. Pak se spojení přerušilo. „Ztratili jsme loď,“ zaznělo krátce poté ve vysílání.

SpaceX nicméně při třetím testu dosáhl podstatně více vytyčených cílů než při předchozích dvou pokusech. Při první zkoušce loni v dubnu celý raketový systém explodoval už po pár minutách. Při druhém listopadovém testu se oba raketové stupně oddělily a druhý stupeň pokračoval v letu, krátce nato však obě části vybuchly.

Kosmická loď, která má letět k Marsu

Starship tvoří obrovská nosná raketa Super Heavy a druhý stupeň, kosmická loď Starship. Systém dohromady měří 120 metrů a je tak dosud největším postaveným systémem svého druhu. Jedná se také o nejvýkonnější kosmický dopravní systém – nosič pohání 33 raketových motorů Raptor, kosmickou loď pak šest stejných jednotek. Testovací lety jsou zatím v plánu bez posádky, podle SpaceX má ale plavidlo do budoucna unést až sto lidí, či velké množství nákladu a vybavení.

Společnost SpaceX navrhla systém tak, aby byl plně opakovaně použitelný, a doufá, že jej bude využívat pro průzkum hlubokého vesmíru, zejména pro cesty na Mars. Na úspěšné testy se spoléhá i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který si Starship vybral pro přistání svých astronautů na Měsíci. Tuto fázi programu Artemis úřad plánuje na rok 2026. SpaceX však musí nejprve dokázat, že se její kosmická loď dokáže vůbec dostat na zemskou orbitu, píše server Space.com.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 17 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 19 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 20 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 20 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 23 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 23 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled