Starliner má stále potíže. NASA slibuje, že na Zemi se vrátí

Kosmická loď Starliner společnosti Boeing, která nyní kotví u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), se navzdory poruchám dokáže bezpečně vrátit na Zem. Z oběžné dráhy to při tiskové konferenci uvedli dva astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), které plavidlo na ISS dopravilo a kteří se měli vrátit už před několika týdny.

Barry „Butch“ Wilmore a Sunita „Suni“ Williamsová byli prvními astronauty, kteří se s kosmickou lodí Boeingu na začátku června vydali do vesmíru. Jejich připojení k ISS ale málem na poslední chvíli zmařily úniky pohonných látek a problémy s naváděcími tryskami. Mise původně měla trvat osm dní s návratem 14. června.

Astronauti uvedli, že návrat očekávají, jakmile týmy na Zemi dokončí testy trysek. Přesné datum NASA při středeční tiskové konferenci nezmínila. Oba zkušení piloti podle agentury AP uvedli, že jim prodloužený pobyt na ISS nevadí, využívají ho k vědecké práci a pomáhají stálé posádce s údržbou.

Problematická loď

NASA a Boeing se pokoušejí vyřešit potíže na zcela nové jednotce Starlineru v zařízení v Novém Mexiku, které je jedním z míst pro přistání plavidel vracejících se z vesmíru. Problém podle nich tkví v pohonném systému, který slouží k manévrování kosmické lodi.

Pět trysek selhalo, když se Starliner 6. června blížil k orbitální stanici. Čtyři z nich se od té doby podařilo aktivovat. Velitel mise Wilmore ve středu uvedl, že by měli s pilotkou Williamsovou mít k dispozici dostatek funkčních trysek, aby se dostali z oběžné dráhy a zamířili k Zemi. V případě potřeby můžou naváděcí zařízení doplnit i větší motory Starlineru.

„Selhání není možnost. Proto tu teď zůstáváme,“ uvedl Wilmore v narážce na stejnou větu, kterou řekl Gene Kranz z NASA během mise Apollo 13, která téměř skončila smrtí astronautů. Mise se na Zemi nevrátí dříve než na konci července, možná ale dokonce až v srpnu.

NASA si před deseti lety v rámci programu spolupráce s komerčními subjekty objednala kosmická plavidla u společností SpaceX a Boeing. Zatímco první let Crew Dragon od SpaceX s posádkou se uskutečnil v roce 2020, Starliner od Boeingu kvůli četným průtahům při vývoji a kvůli následným odkladům nakonec s astronauty vzlétl až letos 5. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trumpovy vyhazovy způsobují chaos nejen mezi jadernými experty

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.
před 3 hhodinami

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
před 8 hhodinami

Kořeněně, dřevitě, sladce. Vědci popsali, jak voněly mumie

Vědci analyzovali starověké egyptské mumie. Zajímalo je, jakým způsobem voní – a to jak z hlediska samotného chemického složení, tak i vjemu na lidi. Pro studii využili jak citlivé přístroje, tak i speciálně vycvičené lidské „čichače“.
před 9 hhodinami

Čínští astronauti vyrobili v kosmu raketové palivo. Využili umělou fotosyntézu

Čínští astronauti dokázali vyrobit ve vesmíru raketové palivo a kyslík pomocí „umělé fotosyntézy", a to při běžné teplotě. Šlo o jeden z dvanácti experimentů, které provedli na vesmírné stanici Tchien-kung.
před 12 hhodinami

V Hongkongu vytvořili lék na jeden druh leukemie. Míra přežití je 97 procent

Vývoj léků proti rakovině trvá mnohdy desítky let, takže se může zdát, že se v tomto oboru nic neděje. Ale když pak výsledky přijdou, mohou pomoci zachraňovat tisíce lidských životů. To slibuje i nový lék proti rakovině krve, se kterým přišli hongkongští vědci.
před 13 hhodinami

V Arktidě je rekordně málo mořského ledu

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.
16. 2. 2025

Středověké konference popularizovaly vědu. Historik popsal roli Jana Husa

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?
16. 2. 2025

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
16. 2. 2025
Načítání...