Čeští studenti pošlou do vesmíru satelit. Posvítí si na kosmický odpad

Skupině talentovaných českých studentů se podařilo nejen vymyslet, ale i sestrojit kosmickou družici – a dokonce se jim teď povedlo i zajistit, aby do vesmíru opravdu letěla. Do konce roku ji vynese na oběžnou dráhu Země raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX v rámci mise Bandwagon-2. Družice umožní výzkum a vývoj jejich vítězného nápadu, jak za pomoci laseru na dálku opravit nefunkční družice a zbavit se kosmického smetí.

„Toto je naše družice LASARsat. Je to takzvaný CubeSat 1U, satelit o hraně deseti centimetrů. Byť je takto malinkatý, je doslova napěchovaný vědeckými přístroji,“ popsal vedoucí týmu, středoškolský student Simon Kinga. Skupina středoškoláků s projektem LASAR (Laser Satellite Recovery) pod jeho vedením nedávno vyhrála prestižní soutěž NASA v americkém Houstonu, když jejich návrh dálkové opravy družic zvítězil v konkurenci víc než dvou tisícovek týmů z celého světa.

A teď v projektu pokročili ještě dál, oznámili, že jejich výtvor opravdu na oběžnou dráhu poletí. „Klíčovou otázkou pro nás zůstává kosmické smetí. Během Conrad Challenge jsme pracovali především na dálkové opravě nefunkčních družic, které takovým smetím jsou. Nyní se čím dál více zaměřujeme hlavně na řešení důsledku nefunkčních družic, totiž jakési kosmické tříště vznikající kolem naší planety,“ uvedl mechanik projektu Boris Brovkin.

Právě kosmické smetí je podle něj velký problém: drobných částeček vzniklých při srážkách družic je totiž čím dál více a žádné řešení zatím nefunguje v praxi. Takové úlomky pak ohrožují kosmické mise, jiné družice, třeba i lidské posádky vesmírných stanic.

Simon Klinga a družice LASARsat
Zdroj: LASAR/ Karel Horák

Tým LASAR navrhuje zkusit problém vyřešit za využití laserů. „Laserem můžeme odpařit část materiálu na povrchu částečky. Odpařováním vyvoláme akci a reakci, která může úlomek zpomalit a navést zpět do atmosféry. Tam bezpečně shoří. Takové řešení vyžaduje obrovsky silný laser a přesný zaměřovací systém. Ale jakmile by to bylo funkční, energie stojí pouze malou částku,“ popisuje Klinga.

Družice, kterou sestrojili, je vybavená celou řadou přístrojů. Pomocí fotodiod budou moci středoškoláci zjistit, kolik energie laseru se k družici přes atmosféru skutečně dostalo a kolik atmosféra pohltila. To se bude lišit v závislosti na oblačnosti i vlhkosti vzduchu.

Pomocí plazmového detektoru se pak pokusí změřit, jestli laser způsobil měřitelnou ionizaci na částicích v okolí družice. Koutové odražeče následně odrazí část paprsku zpátky na Zemi, kde proběhnou měření přesnějšími přístroji.

„Odražení zpátky na Zemi nám pomůže zejména proto, že prostor pro přístroje na družici je velmi omezený. Máme tam to nejlepší, co se mohlo vejít, ale na Zemi budeme mít přístroje s daleko větším rozlišením. Sice tak budeme měřit laser po dvojitém průchodu atmosférou, ale za to s daleko větší kvalitou,“ říká mechatronik Boris Brovkin. „Série LED diod i zlaté stěny družice nám pomůžou s mírným zvýšením její jasnosti. To bude klíčové při zaměřování ze Země,“ doplňuje.

Jádro týmu LASAR
Zdroj: LASAR

Mentor týmu Jan Spratek ze vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury dodává: „V kosmonautice se traduje, že ten, kdo vyřeší problém kosmického smetí, získá nobelovku za mír. Tím samozřejmě neříkám, že by ji tým měl dostat. Od nápadu je k realizaci cesta dlouhá. Jejich pokora, neúnavnost a odhodlání k práci je ale minimálně směřuje na dobrou trajektorii jednoho dne dosáhnout opravdu velkých věcí.“

Tým se z původních pěti členů rozrostl na třicet a přibyli lidé nejen z Česka, ale i Slovenska, USA a Mexika. Aktuálně zakládá tým LASAR neziskový studentský spolek DoSpace, pod který budou spadat jejich další aktivity.

Družice LASARsat
Zdroj: LASAR/ Karel Horák

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 11 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 13 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 13 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 17 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.