Čeští studenti pošlou do vesmíru satelit. Posvítí si na kosmický odpad

Skupině talentovaných českých studentů se podařilo nejen vymyslet, ale i sestrojit kosmickou družici – a dokonce se jim teď povedlo i zajistit, aby do vesmíru opravdu letěla. Do konce roku ji vynese na oběžnou dráhu Země raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX v rámci mise Bandwagon-2. Družice umožní výzkum a vývoj jejich vítězného nápadu, jak za pomoci laseru na dálku opravit nefunkční družice a zbavit se kosmického smetí.

„Toto je naše družice LASARsat. Je to takzvaný CubeSat 1U, satelit o hraně deseti centimetrů. Byť je takto malinkatý, je doslova napěchovaný vědeckými přístroji,“ popsal vedoucí týmu, středoškolský student Simon Kinga. Skupina středoškoláků s projektem LASAR (Laser Satellite Recovery) pod jeho vedením nedávno vyhrála prestižní soutěž NASA v americkém Houstonu, když jejich návrh dálkové opravy družic zvítězil v konkurenci víc než dvou tisícovek týmů z celého světa.

A teď v projektu pokročili ještě dál, oznámili, že jejich výtvor opravdu na oběžnou dráhu poletí. „Klíčovou otázkou pro nás zůstává kosmické smetí. Během Conrad Challenge jsme pracovali především na dálkové opravě nefunkčních družic, které takovým smetím jsou. Nyní se čím dál více zaměřujeme hlavně na řešení důsledku nefunkčních družic, totiž jakési kosmické tříště vznikající kolem naší planety,“ uvedl mechanik projektu Boris Brovkin.

Právě kosmické smetí je podle něj velký problém: drobných částeček vzniklých při srážkách družic je totiž čím dál více a žádné řešení zatím nefunguje v praxi. Takové úlomky pak ohrožují kosmické mise, jiné družice, třeba i lidské posádky vesmírných stanic.

Simon Klinga a družice LASARsat
Zdroj: LASAR/ Karel Horák

Tým LASAR navrhuje zkusit problém vyřešit za využití laserů. „Laserem můžeme odpařit část materiálu na povrchu částečky. Odpařováním vyvoláme akci a reakci, která může úlomek zpomalit a navést zpět do atmosféry. Tam bezpečně shoří. Takové řešení vyžaduje obrovsky silný laser a přesný zaměřovací systém. Ale jakmile by to bylo funkční, energie stojí pouze malou částku,“ popisuje Klinga.

Družice, kterou sestrojili, je vybavená celou řadou přístrojů. Pomocí fotodiod budou moci středoškoláci zjistit, kolik energie laseru se k družici přes atmosféru skutečně dostalo a kolik atmosféra pohltila. To se bude lišit v závislosti na oblačnosti i vlhkosti vzduchu.

Pomocí plazmového detektoru se pak pokusí změřit, jestli laser způsobil měřitelnou ionizaci na částicích v okolí družice. Koutové odražeče následně odrazí část paprsku zpátky na Zemi, kde proběhnou měření přesnějšími přístroji.

„Odražení zpátky na Zemi nám pomůže zejména proto, že prostor pro přístroje na družici je velmi omezený. Máme tam to nejlepší, co se mohlo vejít, ale na Zemi budeme mít přístroje s daleko větším rozlišením. Sice tak budeme měřit laser po dvojitém průchodu atmosférou, ale za to s daleko větší kvalitou,“ říká mechatronik Boris Brovkin. „Série LED diod i zlaté stěny družice nám pomůžou s mírným zvýšením její jasnosti. To bude klíčové při zaměřování ze Země,“ doplňuje.

Jádro týmu LASAR
Zdroj: LASAR

Mentor týmu Jan Spratek ze vzdělávací kanceláře Evropské kosmické agentury dodává: „V kosmonautice se traduje, že ten, kdo vyřeší problém kosmického smetí, získá nobelovku za mír. Tím samozřejmě neříkám, že by ji tým měl dostat. Od nápadu je k realizaci cesta dlouhá. Jejich pokora, neúnavnost a odhodlání k práci je ale minimálně směřuje na dobrou trajektorii jednoho dne dosáhnout opravdu velkých věcí.“

Tým se z původních pěti členů rozrostl na třicet a přibyli lidé nejen z Česka, ale i Slovenska, USA a Mexika. Aktuálně zakládá tým LASAR neziskový studentský spolek DoSpace, pod který budou spadat jejich další aktivity.

Družice LASARsat
Zdroj: LASAR/ Karel Horák