Téma Slovenské volby strana 3 z 5

Slovensko čeká klíčový víkend. Během parlamentních voleb si jeho obyvatelé vyberou, kterým směrem se jejich země vydá v dalších minimálně čtyřech letech. Předvolební kampaň probíhala ve vyhrocené atmosféře, slovenská politika je ale jen tíživou vrstvou jinak skvělé země, uvedla hlava státu Zuzana Čaputová. Interview ČT24 se slovenskou prezidentkou vedl v Bratislavě o současné náladě v zemi, dezinformacích i zbývajících měsících prezidentského mandátu moderátor Michal Kubal.

Ve třech z pěti průzkumů popularity politických stran a volebních modelů před sobotními parlamentními volbami na Slovensku skončili na prvním místě sociální demokraté (Smer–SD) expremiéra Roberta Fica s nepatrným náskokem před proevropským a liberálním hnutím Progresivne Slovensko (PS). V dalších dvou sondážích naopak neparlamentní PS těsně předstihlo Smer–SD. Vyplývá to z průzkumů, které zadala různá slovenská média a jejichž výsledky byly postupně zveřejněny v úterý a ve středu. Od čtvrtka, kdy v zemi začne moratorium na volební kampaň, nebude zveřejňování výsledků sondáží ze zákona možné.

Smer – Sociálna demokracia (Smer–SD) je jeden z nejvýznamnějších politických subjektů Slovenska posledních let. V jeho čele stojí zakladatel a expremiér Robert Fico, který je nyní jedním ze 27 poslanců strany ve 150členné Národní radě. Smer má za sebou několik vládních působení, ve kterých například Slovensko přijalo euro. Kvůli korupčním kauzám a politickým skandálům však byl Fico donucen odstoupit z postu premiéra. Po posledních volbách skončila strana v opozici. Nové voliče se snaží získat příklonem k nacionalismu a hlásáním některých tezí kremelské propagandy o rusko-ukrajinské válce.

Proevropské hnutí Progresívne Slovensko (PS) se podle výsledků volebního modelu, který si objednal list Sme, před sobotními parlamentními volbami poprvé těsně dostalo do čela žebříčku popularity slovenských stran. Do sněmovny by se podle tohoto zdroje dostalo devět stran či koalic, podpora hned několika z nich se ovšem pohybuje blízko pětiprocentního volebního prahu. Do předvolební kampaně promluvila zahraniční politika i otázka migrace.

Internetové platformy musejí zvýšit úsilí proti dezinformacím, prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Velkým testem, který ukáže, zda úsilí internetových společností při odstraňování nezákonného obsahu funguje, budou podle eurokomisařky sobotní volby na Slovensku a poté i volby do Evropského parlamentu v červnu příštího roku.

Slovenské hnutí Progresívne Slovensko (PS) má tentokrát velkou šanci se v předčasných volbách dostat do Národní rady. Podle slovenského politologa Grigorije Mesežnikova by mohlo dokonce hlasování vyhrát. PS je podle politologů na slovenské scéně výjimečné tím, že navzdory tomu, že nemá parlamentní zastoupení a často střídá lídry, přežívá a posiluje. Jestli ale svou mírnou a nekonfliktní kampaní osloví i voliče, jimž nejsou otázky menšin či životního prostředí blízké, se teprve ukáže.

Slovensko si o víkendu vybere nový parlament. Volby přicházejí po kampani, která byla mimořádně napjatá a došlo při ní dokonce i na fyzické potyčky kandidátů. Premiér úřednické vlády Ľudovít Ódor v Interview ČT24 s odkazem na uplynulé měsíce a týdny poznamenal, že na Slovensku se dá spíš hovořit o „politické nekultuře“ než kultuře. To, co bylo ještě před pár lety mimořádné, se dnes podle něj dostává do hlavního proudu. Kromě končící kampaně Ódor v rozhovoru se zpravodajem ČT Janem Šilhanem mluvil o ekonomické kondici Slovenska nebo o budoucích vztazích s Českem.

Sociálnědemokratický Hlas-SD založila skupina politiků v čele s Peterem Pellegrinim po rozchodu se Smerem-SD Roberta Fica. Hlas a Smer stále bojují o podobnou voličskou základnu, Pellegriniho strana ale podle komentátorů a politologů zaostává kvůli své neochotě pouštět se do tvrdších střetů s oponenty a jasněji se vyhranit, hlavně vůči Smeru a Ficovi. Části slovenských voličů také vadí Pellegriniho vazby na západní politiky.

Do předčasných parlamentních voleb na Slovensku zbývá už jen týden. Finále kampaně je dále napjaté. Lídr průzkumů Smer-SD ohlásil, že po volbách podá žalobu na prezidentku, kterou viní ze zásahů do vyšetřování a porušení ústavy. Strany mezitím usilují o nerozhodnuté voliče, kterých může být až třetina. Otazníkem zůstává volební účast, vyzývají k ní strany i občanská sdružení.

V nadcházejících volbách do slovenského parlamentu kandiduje několik nacionalistických stran a hnutí. Největší šance na úspěch má podle průzkumů hnutí Republika a Slovenská národná strana (SNS). O přízeň voličů se z krajně pravicového tábora dále uchází Kotlebova Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS).

Předčasné parlamentní volby na Slovensku určí další směřování země, a jsou tak zřejmě nejdůležitějšími od roku 1998, kdy se podařilo odstavit od moci Vladimíra Mečiara. Poukazují na to vyjádření některých politologů, komentátorů i politiků. Navzdory tomu kampaň před hlasováním, které čeká Slovensko příští týden o víkendu, dlouho neměla stěžejní téma. Co ji naopak charakterizuje od počátku, je obzvlášť výrazná vyhrocenost a agresivita, před kterou varují i slovenští psychiatři, a také působení ruské propagandy a dezinformace.

Případů agrese před slovenskými volbami přibývá. Jen za poslední týden jsou známé tři případy, naposledy se v pondělí stal terčem poslanec OĽaNO Jozef Pročko. Řada expertů vybízí politiky, aby útoky jasně odsoudili.

Zatímco předvolební průzkumy predikují za vítěze nadcházejících předčasných parlamentních voleb na Slovensku Smer bývalého premiéra Roberta Fica, menší středopravé strany jsou v těžké pozici. Balancují totiž na hranici zvolitelnosti a hrozí jim, že se do parlamentu nedostanou. Oslovení politologové vidí hned několik důvodů, proč se stranám OĽaNO (Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti), SaS (Sloboda a solidarita), Demokrati a KDH (Kresťanskodemokratické hnutie) nedaří přitáhnout více voličů. Klín do jejich bližší spolupráce podle expertů vráží i lídr OĽaNO, bývalý premiér a ministr financí Igor Matovič, s nímž řada dalších politiků už odmítá spolupracovat.

Předvolební průzkumy slovenských parlamentních voleb dále vede strana bývalého premiéra Roberta Fica –⁠ Smer-SD. Její náskok před konkurencí se ale snižuje. Podle nedělních výsledků průzkumu agentury Focus by Ficovo uskupení získalo 18,9 procenta hlasů, strana Progresívne Slovensko (PS) pak 16,5 procenta. V srpnu přitom činil náskok Smeru-SD pět procentních bodů. Do parlamentu by se podle aktuálních voličských preferencí dostalo sedm politických stran.

Maďarská menšina na Slovensku chce po neúspěchu v předchozích volbách dostat do parlamentu opět své zástupce, hájit svá práva a bojovat proti uplatňování Benešových dekretů. Nová formace Aliancia se ale rozštěpila poté, co ve straně sílily nacionalistické a proorbánovské tendence, které odmítal jeden z členů – liberální Most-Híd. Ten Aliancii definitivně opustil poté, co umístila na kandidátku kontroverzního politika Györgyho Gyimesiho. O hlasy se tak bude ucházet Most-Híd spolu s Modrými a zcela zvlášť i liberální Maďarské fórum. Všechny zmíněné strany se brání koalici se Smerem, jejich šance dostat se do parlamentu jsou však mizivé.

Zatímco Česko je jednou z nejvíc sekularizovaných zemí světa, na Slovensku hraje náboženství ve veřejném prostoru významnou úlohu, navzdory tomu, že lidí bez náboženského vyznání přibývá. Působení církve se dál projevuje i v politice. Církevní hodnostáři se vyjadřují k politickým kandidátům a zároveň někteří z politiků si neváhají o podporu církve před volbami říct.

Na Slovensku stoupá napětí před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami. Bývalý slovenský premiér Igor Matovič (OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti – OĽaNO) se dostal do potyčky s exministrem vnitra Robertem Kaliňákem ze strany Smer – sociálna demokracia (Smer-SD) Roberta Fica. Přijel na jejich mítink, kde zahájil vlastní proslov a Kaliňák mu chtěl vzít mikrofon. Při střetu došlo na kopance i vulgární nadávky. Matovičovo hnutí podle průzkumů nemá jistotu, že zůstane ve sněmovně.

Po posledních volbách skončila na Slovensku dlouholetá vláda Smeru-SD Roberta Fica. Velká část voličů, pro kterou symbolizovala propojení státu s mafií, toužila po změně. Slibovala ji poměrně nesourodá nová vládní koalice v čele s nevyzpytatelným populistou a předsedou OĽaNO Igorem Matovičem. Následovala léta politického chaosu a vnitrokoaličního hašteření, v jejichž důsledku padaly vlády. Slováci tak půjdou 30. září k předčasným volbám, které mohou znamenat návrat všeho, s čím chtěla velká část z nich roku 2020 skoncovat.

Do slovenské Národní rady by se ve volbách na konci září mohlo dostat až jedenáct uskupení. Některá jsou tradiční, jiná vznikla nedávno nebo po chaotických přeskupeních. Některá mají věcný program, jiná se veřejnost snaží oslovit z populistických pozic, a téměř všechna mají jedno společné: silného lídra, který nesnese velkou osobní konkurenci. To je také jeden z hlavních důvodů rozdrobenosti slovenské scény. K rámcové orientaci v ní pomůže následující přehled.

Silným tématem před slovenskými parlamentními volbami se stala otázka nelegální migrace. Policie zvýšila kontroly při jižní hranici – úřady o víkendu vyhlásily mimořádnou situaci v okrese Velký Krtíš. Část opozičních politiků viní vládu a hlavně policii z nečinnosti. Vedení policie se ale hájí, že mu chybí lidé, a mluví o zneužívání tématu ve volební kampani. Cizinci dosud na jihu země nespáchali žádný přestupek.

Zbývá měsíc do slovenských voleb. O novém parlamentu a přeneseně i budoucí vládě lidé rozhodnou 30. září. K favoritům patří Smer a Progresívne Slovensko. Třetina voličů ale stále není rozhodnutá. Kampaň vstupuje do ostré fáze a podle expertů zatím nemá stěžejní téma.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odvolala stíhaného ředitele civilní tajné služby SIS Michala Aláče. Podle prezidentské kanceláře bude pravomoci šéfa SIS v plném rozsahu vykonávat dosavadní náměstek Tomáš Rulíšek, který je dlouholetým příslušníkem SIS a v jehož kompetenci dosud byly také mezinárodní vztahy této tajné služby.

Obviněný současný i bývalý šéf slovenské civilní tajné služby SIS Michal Aláč a Vladimír Pčolinský budou stíháni na svobodě, vyplývá z nedělního oznámení slovenského policejního prezidia. Aláče, kterého vyšetřovatel zadržel v pátek po jeho výslechu, policie propustila na svobodu. V sobotu služebnu elitní policejní jednotky NAKA v Žilině po výslechu opustil Aláčův předchůdce v čele SIS Vladimír Pčolinský. Oba jsou po čtvrteční akci policie stíháni pro podezření z maření vyšetřování korupčních a jiných trestných činů.

„Znovu se dostává do popředí politická síla, která si na Ukrajině plete agresora s obětí, která slibuje levnější energii, potraviny a skoro i modré z nebe,“ řekl v Událostech, komentářích bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Reagoval tím na výsledky průzkumů, podle kterých je favoritem podzimních parlamentních voleb na Slovensku expremiér Robert Fico a jeho Smer-SD. „Při současné vysoké zadluženosti a ekonomických parametrech to nevěstí nic dobrého,“ obává se.