Ruská invaze strana 2 z 2

Nejméně dvacet lidí zahynulo při útoku Ruska na jihoukrajinskou Oděsu. Oznámil to předseda oblastní správy Oleh Kiper, podle kterého dalších 75 lidí utrpělo zranění. Mezi mrtvými i zraněnými jsou rovněž příslušníci záchranných složek, kteří se vydali na místo na pomoc po prvním ruském úderu, po kterém pak následoval další. Ve středoukrajinské Vinnycké oblasti zabil útok okupantů dva lidi.

Česko si zaslouží uznání za zprostředkování nákupu vojenské munice pro válkou zasaženou Ukrajinu, ale bylo by lepší, kdyby to nebyla veřejná informace, uvedl v rozhovoru pro ČT bývalý americký velvyslanec v Polsku a analytik Atlantic Council Daniel Fried. Hovořil také o roli bývalého amerického prezidenta Billa Clintona při rozšíření NATO či o situaci v současném Maďarsku.

Všechny násilné trestné činy proti účastníkům Revoluce důstojnosti před deseti lety včetně vražd spáchali příslušníci ukrajinských bezpečnostních složek na příkaz tehdejší ukrajinské vlády silně ovlivněné Ruskem. Tento týden, kdy si Ukrajina připomíná výročí masakru demonstrantů v centru Kyjeva, to uvedla ukrajinská prokuratura. Tehdejší ukrajinská vláda a její bezpečnostní složky podle vyšetřovatelů spolupracovaly s ruskou Federální bezpečnostní službou (FSB).

Zástupci zemí Evropské unie odsouhlasili další balík sankcí proti Rusku, už třináctý v souvislosti s plnohodnotnou ruskou pozemní invazí na Ukrajinu. Opatření rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení plnohodnotné ruské války, které připadá na sobotu.

Ruské operace u Avdijivky v Doněcké oblasti po obsazení tohoto města „dramaticky zpomalily“, píše Institut pro studium války (ISW). Tamní ruská ofenziva si podle něj po stažení ukrajinských jednotek pravděpodobně vyžádá operační pauzu. Rusové naopak útočí u Robotyne v Záporožské oblasti, tedy na území, které Ukrajinci osvobodili během své loňské protiofenzivy, uvádí ukrajinská armáda. Okupanti se také nadále snaží o vytlačení Ukrajinců z předmostí, které si vytvořili na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti.

Po celé Ukrajině kromě Zakarpatské oblasti byl v noci na středu vyhlášen letecký poplach, Rusko na zemi podniklo velký útok raketami i drony. Nejméně čtyři civilisté zemřeli v Kyjevě, jednoho mrtvého hlásí Mykolajiv. Zraněných jsou desítky. Škody jsou rovněž v Charkově či Lvovské oblasti, výbuchy se ozývaly i v dalších regionech. Rusko na Ukrajinu vyslalo přes šedesát raket a dronů. Jedna z ruských raket mířila k polské hranici, na poslední chvíli ale změnila směr. Rusko tvrdí, že zasáhlo vojenskoprůmyslové podniky.

Ruské ministerstvo zahraničí si předvolává izraelskou velvyslankyni v Moskvě Simonu Halperinovou. Kreml podráždily její výroky ve víkendovém rozhovoru pro deník Kommersant. Ambasadorka židovského státu v něm mimo jiné kritizovala šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova za zlehčování holocaustu a dala najevo i nespokojenost s ruskou vstřícností k teroristickému hnutí Hamás.

Demokratičtí a republikánští senátoři představili dlouho očekávaný návrh zákona, který spojuje opatření proti nelegální imigraci s vyčleněním desítek miliard dolarů na další pomoc Ukrajině či Izraeli. Návrh, o němž bude Senát poprvé hlasovat tento týden, prakticky okamžitě podpořil americký prezident Joe Biden. Jeho osud je však nejistý, protože proti balíku se jasně vymezilo republikánské vedení Sněmovny reprezentantů v čele s předsedou Mikem Johnsonem, které slibuje, že jej v případě schválení Senátem pohřbí.

Americká podpora Ukrajiny může být důležitá nejen proto, aby se země byla schopná ubránit Rusku, píše ve svém sloupku pro Foreign Affairs ředitel CIA William Burns. Když západní mocnosti podpoří bránící se stát, mohou ukázat Číně, že jejich globální vliv nepolevuje. Burns apeluje také na uklidnění bojů v Pásmu Gazy.

Britský premiér Rishi Sunak v Kyjevě oznámil navýšení britské vojenské pomoci Ukrajině. Sunak a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci. USA uvedly, že dodávky zbraní Ruskem napadené zemi musely pozastavit. Důvodem je chybějící souhlas Kongresu s dalším balíkem vojenské pomoci.

Bílý dům poslal Ukrajině poslední letošní balík vojenské pomoci – další munici za 250 milionů dolarů. Jde o protiletecké a protitankové rakety i dělostřelecké granáty. V Kongresu ale uvízla pomoc za dalších 60 miliard. Její schválení republikáni podmiňují zásadním zpřísněním ochrany hranice s Mexikem.

Déle než rok strávil ukrajinský voják Viktor Lachno, přezdívaný Čáp, v ruském zajetí. V rozhovoru pro ČT popsal, že zažil bití i tresty za používání ukrajinštiny. Zajat byl během záchrany těžce zraněných ve městě Mariupol. I přes tuto zkušenost se chce vrátit do služby v Ozbrojených silách Ukrajiny.

Vztahy Moskvy a Pekingu jsou na bezprecedentní úrovni, oznámil ruský premiér Michajl Mišustin, který přijel s početnou podnikatelskou delegací do Číny. Pro Moskvu je spolupráce s Pekingem v době její agrese na Ukrajině zásadní, jelikož kvůli západním sankcím je teď čínský trh hlavním odběratelem ruské nafty a plynu. Opačným směrem zase proudí spotřební zboží nebo auta. Peking ale současně využívá situace, kdy Rusko oslabuje izolace ze strany Západu, a snaží se rozšířit svůj vliv ve světě.

Tichý symbol ukrajinského vzdoru, vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj, si po dlouhé absenci z veřejného působení založil profil na platformě Twitter. Na něm zatím informoval o bilaterálních jednáních se zahraničními generály a o postupu ukrajinských vojsk na frontě. Zalužnyj se do značné míry vyhnul roli velitelské celebrity, kterou spíše přenechal prezidentu Volodymyru Zelenskému. Generála však mnozí považují za největšího hrdinu války – zvláště jeho vojáci, kteří mu pro jeho pevnou ruku a převratné taktiky dali přezdívku „železný generál“.

Do uzavřené zóny kolem Černobylské atomové elektrárny se vracejí ukrajinští specialisté a pracovníci. Pomalu ohledávají rozsah škod způsobených ruskou okupací. Finanční ztráty ve výlučné zóně podle ukrajinského ministra životního prostředí Ruslana Strilece dosahují 2,5 miliardy hřiven (dvě miliardy korun).

V jihoukrajinském přístavu Mariupol na pobřeží Azovského moře panuje hrozivá situace, podle zpráv tamní radnice vybombardovali ruští vojáci Činoherní divadlo, ve kterém se skrývaly stovky civilistů. Údaje o obětech zatím nejsou k dispozici, ruská armáda vinu popírá.  Ostřelování obleženého města nicméně v některých momentech dosahuje frekvence jednoho úderu za minutu a naléhavou pomoc podle mariupolských úřadů potřebuje kvůli nedostatku jídla a pitné vody až dvě stě tisíc obyvatel.