Ruská invaze strana 2 z 3

Ukrajinské letectvo uvedlo, že ve spolupráci s vojenskou rozvědkou HUR sestřelilo ruský strategický bombardér Tu-22M3. Je to poprvé, co Kyjev tento typ letounu zasáhl. Rusko před ukrajinským oznámením potvrdilo, že se stroj zřítil, hovořilo ale o „technické závadě“.

Rusové podnikli tři raketové útoky na Černihiv na severovýchodě Ukrajiny. Nejméně sedmnáct lidí zabili a dalších více než šedesát zranili. Poškozeno je několik vícepatrových budov, řada automobilů a další infrastruktura. Okupanti přímo zasáhli osmipatrovou budovu, kterou úřady označily za „sociální objekt“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval slovy, že by se něco takového nestalo, kdyby jeho země měla dostatek vybavení pro protivzdušnou obranu. Neoficiální zdroje pak píší o tom, že Ukrajinci zasáhli vojenské letiště v Džankoj na okupovaném Krymu.

„Budu bránit svou rodnou zem a proklínat vás rusky! Protože nebudu mít čas se pořádně naučit ukrajinsky, když mě ruský voják zabije,“ napsal na začátku března 2014 jeden rusky mluvící Ukrajinec z Oděsy na svém facebookovém profilu. Bylo to jen pár dní po začátku ruské invaze na Krym a krátce předtím, než Moskva rozpoutala válku na Donbasu. Tvrdila, že musí chránit tamní ruskojazyčné obyvatele, které Kyjev údajně utlačuje. Jak ale dokládá historie prvních dekád nezávislé Ukrajiny, ruština se v zemi těšila přinejmenším stejné popularitě jako ukrajinština. A byla to právě ruská agrese, která tento pozůstatek ruského imperialismu podlomila a posílila vztah Ukrajinců k jejich vlastnímu jazyku.

Ukrajinští představitelé a úřady ve středu informovali o úmrtí devíti civilistů včetně tří dětí při ruském ostřelování. Oběti jsou hlášeny z Oděské, Doněcké a Charkovské oblasti. Hlášeno je také poškození energetiky na jihu země po nočních ruských útocích. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 14 ze 17 dronů a dvě z několika ruských raket, uvedlo letectvo. Po úterním ruském útoku na Kosťantynivku v Doněcké oblasti našli v troskách další dva mrtvé. Na okupovaném Krymu se zřítil ruský vrtulník. Invazní armáda podle neoficiálních zdrojů z obou stran obsadila vesnici Pervomajske v Doněcké oblasti.

Ruská agrese citelně poznamenala i ukrajinský sport. Ostřelování poškodilo stovky objektů, ve kterých se olympionici měli chystat na nadcházející Hry v Paříži. Země je bude schopná obnovit teprve poté, co boje ustanou.

Při ruských útocích na Charkov bezpilotními letouny Šáhed v noci na čtvrtek zahynuli nejméně čtyři lidé. Jsou mezi nimi tři záchranáři, kteří přijeli na místo jednoho z předchozích úderů. Čtvrtou obětí je žena ve věku 68 let. Uvedli to ukrajinští činitelé a záchranná služba. Dalšího člověka zabil v regionu jiný ruský útok. Charkov a Charkovská oblast čelí ruským úderům pravidelně, v poslední době je okupanti zintenzivňují.

Po boku ukrajinských obránců bojují proti ruským okupantům také někteří čeští občané. Povolení připojit se do tamní armády jich získalo od prezidenta Petra Pavla a jeho předchůdce Miloše Zemana přes sto padesát. Na bojišti našli také nové přátele.

Pokud Ukrajina neobdrží slíbenou americkou vojenskou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou ukrajinské síly muset začít po malých krůčcích ustupovat. Kyjev ovšem hledá cesty, jak takovému scénáři zabránit. Americkému listu The Washington Post to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko v poslední době masivně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ministr energetiky Herman Haluščenko uvedl, že ruský útok téměř zcela zničil jednu z největších elektráren v Charkovské oblasti.

Rusko podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu. Kyjev hlásí poškození energetické infrastruktury v šesti regionech včetně západních, odstávky v dodávkách elektřiny a také několik zraněných v Dněpropetrovské oblasti. Podle ukrajinského letectva se podařilo sestřelit 84 z 99 ruských střel a dronů. V Polsku vzlétla preventivně polská i spojenecká vojenská letadla. V Rumunsku našli u hranic s Ukrajinou další trosky dronu.

Rusko patrně při středečním útoku na východoukrajinský Charkov použilo nový typ řízené bomby. Uvedli to ukrajinští činitelé, podle nichž jde o zbraň na pomezí řízené letecké bomby a střely. Ruská invazní armáda na město zaútočila leteckými pumami poprvé od roku 2022, upozornil náčelník vyšetřovacího oddělení policie v Charkovské oblasti Serhij Bolvinov. Při útoku jeden člověk zemřel a dalších devatenáct utrpělo zranění včetně čtyř dětí ve věku od tří měsíců do devíti let.

Východoukrajinský Kupjansk, který leží jen pár kilometrů od frontové linie, je častým terčem ruských útoků. Okupanti se snaží město v Charkovské oblasti spíše obejít, než aby se chtěli dostat přímo dovnitř, opakovaně na něj ale cílí raketovými údery, leteckými pumami či dělostřelectvem, popsala zpravodajka ČT Darja Stomatová, která v Kupjansku natáčí společně s kameramanem Jánem Schürgerem. Ve městě, které během současné války zažilo ruskou okupaci, zůstávají asi tři tisíce lidí. Na každém z břehů řeky Oskil, která městem protéká, platí jiná pravidla.

Nejméně dvacet lidí zahynulo při útoku Ruska na jihoukrajinskou Oděsu. Oznámil to předseda oblastní správy Oleh Kiper, podle kterého dalších 75 lidí utrpělo zranění. Mezi mrtvými i zraněnými jsou rovněž příslušníci záchranných složek, kteří se vydali na místo na pomoc po prvním ruském úderu, po kterém pak následoval další. Ve středoukrajinské Vinnycké oblasti zabil útok okupantů dva lidi.

Česko si zaslouží uznání za zprostředkování nákupu vojenské munice pro válkou zasaženou Ukrajinu, ale bylo by lepší, kdyby to nebyla veřejná informace, uvedl v rozhovoru pro ČT bývalý americký velvyslanec v Polsku a analytik Atlantic Council Daniel Fried. Hovořil také o roli bývalého amerického prezidenta Billa Clintona při rozšíření NATO či o situaci v současném Maďarsku.

Všechny násilné trestné činy proti účastníkům Revoluce důstojnosti před deseti lety včetně vražd spáchali příslušníci ukrajinských bezpečnostních složek na příkaz tehdejší ukrajinské vlády silně ovlivněné Ruskem. Tento týden, kdy si Ukrajina připomíná výročí masakru demonstrantů v centru Kyjeva, to uvedla ukrajinská prokuratura. Tehdejší ukrajinská vláda a její bezpečnostní složky podle vyšetřovatelů spolupracovaly s ruskou Federální bezpečnostní službou (FSB).

Zástupci zemí Evropské unie odsouhlasili další balík sankcí proti Rusku, už třináctý v souvislosti s plnohodnotnou ruskou pozemní invazí na Ukrajinu. Opatření rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení plnohodnotné ruské války, které připadá na sobotu.

Ruské operace u Avdijivky v Doněcké oblasti po obsazení tohoto města „dramaticky zpomalily“, píše Institut pro studium války (ISW). Tamní ruská ofenziva si podle něj po stažení ukrajinských jednotek pravděpodobně vyžádá operační pauzu. Rusové naopak útočí u Robotyne v Záporožské oblasti, tedy na území, které Ukrajinci osvobodili během své loňské protiofenzivy, uvádí ukrajinská armáda. Okupanti se také nadále snaží o vytlačení Ukrajinců z předmostí, které si vytvořili na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti.

Po celé Ukrajině kromě Zakarpatské oblasti byl v noci na středu vyhlášen letecký poplach, Rusko na zemi podniklo velký útok raketami i drony. Nejméně čtyři civilisté zemřeli v Kyjevě, jednoho mrtvého hlásí Mykolajiv. Zraněných jsou desítky. Škody jsou rovněž v Charkově či Lvovské oblasti, výbuchy se ozývaly i v dalších regionech. Rusko na Ukrajinu vyslalo přes šedesát raket a dronů. Jedna z ruských raket mířila k polské hranici, na poslední chvíli ale změnila směr. Rusko tvrdí, že zasáhlo vojenskoprůmyslové podniky.

Ruské ministerstvo zahraničí si předvolává izraelskou velvyslankyni v Moskvě Simonu Halperinovou. Kreml podráždily její výroky ve víkendovém rozhovoru pro deník Kommersant. Ambasadorka židovského státu v něm mimo jiné kritizovala šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova za zlehčování holocaustu a dala najevo i nespokojenost s ruskou vstřícností k teroristickému hnutí Hamás.

Demokratičtí a republikánští senátoři představili dlouho očekávaný návrh zákona, který spojuje opatření proti nelegální imigraci s vyčleněním desítek miliard dolarů na další pomoc Ukrajině či Izraeli. Návrh, o němž bude Senát poprvé hlasovat tento týden, prakticky okamžitě podpořil americký prezident Joe Biden. Jeho osud je však nejistý, protože proti balíku se jasně vymezilo republikánské vedení Sněmovny reprezentantů v čele s předsedou Mikem Johnsonem, které slibuje, že jej v případě schválení Senátem pohřbí.

Americká podpora Ukrajiny může být důležitá nejen proto, aby se země byla schopná ubránit Rusku, píše ve svém sloupku pro Foreign Affairs ředitel CIA William Burns. Když západní mocnosti podpoří bránící se stát, mohou ukázat Číně, že jejich globální vliv nepolevuje. Burns apeluje také na uklidnění bojů v Pásmu Gazy.

Britský premiér Rishi Sunak v Kyjevě oznámil navýšení britské vojenské pomoci Ukrajině. Sunak a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci. USA uvedly, že dodávky zbraní Ruskem napadené zemi musely pozastavit. Důvodem je chybějící souhlas Kongresu s dalším balíkem vojenské pomoci.

Bílý dům poslal Ukrajině poslední letošní balík vojenské pomoci – další munici za 250 milionů dolarů. Jde o protiletecké a protitankové rakety i dělostřelecké granáty. V Kongresu ale uvízla pomoc za dalších 60 miliard. Její schválení republikáni podmiňují zásadním zpřísněním ochrany hranice s Mexikem.

Déle než rok strávil ukrajinský voják Viktor Lachno, přezdívaný Čáp, v ruském zajetí. V rozhovoru pro ČT popsal, že zažil bití i tresty za používání ukrajinštiny. Zajat byl během záchrany těžce zraněných ve městě Mariupol. I přes tuto zkušenost se chce vrátit do služby v Ozbrojených silách Ukrajiny.

Vztahy Moskvy a Pekingu jsou na bezprecedentní úrovni, oznámil ruský premiér Michajl Mišustin, který přijel s početnou podnikatelskou delegací do Číny. Pro Moskvu je spolupráce s Pekingem v době její agrese na Ukrajině zásadní, jelikož kvůli západním sankcím je teď čínský trh hlavním odběratelem ruské nafty a plynu. Opačným směrem zase proudí spotřební zboží nebo auta. Peking ale současně využívá situace, kdy Rusko oslabuje izolace ze strany Západu, a snaží se rozšířit svůj vliv ve světě.