Republikánská strana strana 5 z 5

Dvě křesla dělí od zisku většiny v Senátu demokraty i republikány. V amerických státech Arizona a Nevada pokračuje sčítání hlasů odevzdaných v úterních senátních volbách. Druhá kola se pak uskuteční v Georgii a na Aljašce, v exklávě na severu však výsledky nebudou ze stranického hlediska rozhodující, protože proti sobě stojí dvě republikánky. Hlasy se sčítají i pro kandidáty do Sněmovny reprezentantů, kde mají podle predikcí větší šanci na získání většiny republikáni. Volební průzkumy předpokládaly výraznější zisky opoziční strany, terčem kritiky se tak pro podporu některých neúspěšných kandidátů stal Donald Trump.

V amerických guvernérských volbách přitahuje největší pozornost zřejmě Florida. Nikoliv proto, že by republikánský guvernér Ron DeSantis měl potíže s obhájením úřadu, ale proto, že se o něm mluví jako o možném kandidátovi na prezidenta pro rok 2024 – a tedy jako o potenciálním vyzyvateli Donalda Trumpa. Bývalý šéf Bílého domu ale DeSantise od kandidatury odrazuje a vyhrožuje, že by o něm v takovém případě zveřejnil nelichotivé informace.

Desítky republikánských kandidátů na kongresmany, guvernéry i další vysoké funkce ve státních správách dosud odmítají uznat porážku Donalda Trumpa v předloňských volbách. Někteří také odmítli potvrdit, že uznají výsledek letošních voleb. Regulérnost se tak stává hlavním tématem kampaně trumpistického křídla republikánů. Z druhé strany na ni upozorňují i demokraté. A to s důrazem na nová omezení volebního práva posvěcená Nejvyšším soudem.

Současný americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce v Bílém domě Donald Trump se v sobotu na poslední chvíli snažili získat hlasy voličů v americkém státě Pensylvánie, kde je mezi kandidáty republikánů a demokratů podle průzkumů jenom nepatrný rozdíl. Trump se voliče snažil přesvědčit, že vítězství republikánů v nadcházejících volbách do Kongresu je nutné, aby se zastavilo ničení země a zachránil americký sen. Biden řekl, že volby mohou být rozhodujícím okamžikem pro celou americkou demokracii.

Předčasná možnost volit do Kongresu je ve Spojených státech stále oblíbenější. Některé státy zaznamenávají rekordní zájem, týden před oficiálním termínem voleb má odhlasováno více než 21 milionů Američanů. Předvolební boj na Floridě ovlivňují i možné prezidentské ambice.

Země střední a východní Evropy daly jako první impuls k tomu, aby se Ukrajině po začátku ruské invaze dodávaly zbraně, uvedla v pořadu Interview ČT24 ředitelka odboru amerických států na ministerstvu zahraničních věcí Veronika Kuchyňová Šmigolová. Měly totiž s Ruskem dlouhodobé negativní zkušenosti. Jejich příklad ve vojenských dodávkách pak následovaly rovněž země západní Evropy a Spojené státy.

Americký prezident Joe Biden slíbil zákaz prodeje útočných zbraní, a to v případě, že demokraté v listopadu vyhrají volby do Kongresu. Svůj plán na snížení počtu zločinů se zbraněmi představil v úterý v Pensylvánii. Už letos v létě prošla přísnější pravidla pro nákup zbraní u lidí do 21 let nebo zákaz vlastnit zbraň v případě, kdy jde o pachatele násilí v rodině. Šlo o reakci na masovou střelbu na škole v Uvalde, kde útočník zavraždil 19 dětí a dva dospělé.

Floridský resort bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Mar-a-Lago prohledal americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). O „neohlášené razii“ informoval sám Trump. Operace se týká vyšetřování někdejšího prezidenta ohledně nakládání s tajnými dokumenty, napsala agentura AP s odvoláním na zdroj blízký záležitosti. FBI si z prohlídky odnesla několik krabic. O zásahu informovala i stanice CNN, FBI ani ministerstvo spravedlnosti razii zatím oficiálně nekomentovaly. Také Bílý dům odmítl záležitost komentovat.

Republikánský kandidát na post generálního prokurátora v Michiganu patřil do skupiny, která získala neoprávněný přístup k volebnímu přístroji, když se snažila najít důkazy pro nepodložená tvrzení o podvodech šířená exprezidentem Donaldem Trumpem. Tvrdí to agentura Reuters na základě analýzy soudních podání a veřejně dostupných materiálů. Podle informací webu The Detroit News michiganská prokuratura v této souvislosti podezírá celkem devět lidí a připravuje půdu pro jejich formální obvinění.

Americký Senát v neděli schválil návrh zákona, který podle členů Demokratické strany prezidenta Joea Bidena přinese zásadní pokles emisí skleníkových plynů, sníží ceny léků pro seniory a přiměje korporace a bohaté jedince platit více na daních. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Americká Indiana coby první stát USA od přelomového rozsudku nejvyššího soudu týkajícího se potratů tyto zákroky prakticky zakázala. Nové předpisy schválili zákonodárci v tomto republikány ovládaném státě a krátce poté je podepsal tamní guvernér Eric Holcomb. Stalo se to šest týdnů poté, co nejvyšší soud USA zrušil ústavní právo na ukončení těhotenství.

Voliči ve státě Kansas mají jako první ve Spojených státech možnost vyjádřit se v hlasování k otázce potratů po verdiktu nejvyššího soudu, který anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství. V centrálním regionu USA se v úterý souběžně s primárkami před kongresovými volbami koná také referendum o změně státní ústavy, která by mohla otevřít cestu k omezování interrupcí. Hlasování je označované za test politických důsledků červnové intervence nejvyšší soudní instance.

Americký Kongres schválil balík 280 miliard dolarů (6,8 bilionu korun) na podporu výrobců čipů a vědeckého výzkumu. Cílem je vytvořit v USA více pracovních míst a zvýšit konkurenceschopnost země vůči Číně. Po Senátu ve čtvrtek zákon schválila Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 243 ku 187. Pro zákon hlasovaly také více než dvě desítky republikánů a nyní ho dostane k podpisu prezident Joe Biden, napsala agentura AP.

Dolní komora amerického Kongresu schválila návrh, který by v celých Spojených státech uzákonil právo na potrat. Zákon prosadila Demokratická strana poté, co nejvyšší soud zvrátil téměř padesát let platný výklad americké ústavy. Demokraté ale mají potřebnou převahu pouze ve Sněmovně reprezentantů. Na překonání republikánských obstrukcí v Senátu nejspíše nebudou mít sílu.

Americká média píší o nezdaru, či dokonce ponížení bývalého prezidenta Donalda Trumpa poté, co hned několik jím preferovaných kandidátů neuspělo v úterních primárkách Republikánské strany ve státě Georgia. V guvernérském souboji republikánští voliči jasně odmítli jeho muže Davida Perdueho a do napjatě očekávaného listopadového duelu s demokratkou Stacy Abramsovou poslali stávajícího šéfa státní administrativy Briana Kempa. Neuspěl ani „odmítač“ výsledků posledních prezidentských voleb, kterého Trump podpořil v kandidatuře na post nejvyššího volebního úředníka jihovýchodního státu.

Někdejší viceprezident USA Mike Pence se odvrací od svého bývalého šéfa Donalda Trumpa. V předvečer úterních stranických primárek ve státě Georgia podpořil znovuzvolení guvernéra Briana Kempa. Toho spolu s některými dalšími úředníky chce Trump odstavit v odvetě za to, že nepodpořili jeho vyvrácené tvrzení o zmanipulovaných prezidentských volbách. Pencovo vystoupení může být přípravou na jeho vlastní prezidentskou kandidaturu za republikány v roce 2024.

Spojené státy s napětím očekávají verdikt nejvyššího soudu týkající se alabamského zákona o potratech. Ten totiž rozhodne nejen o pravidlech v jižanském státě, ale o právu žen na interrupci v celých Spojených státech. Zpráva o pravděpodobném zrušení precedentu známého jako Roe vs. Wade vyvolala protesty po celé zemi. Svůj nesouhlas vyjádřil i prezident Joe Biden.

Demokrati a republikáni ve čtyřech velkých amerických státech v úterý rozhodovali, které politiky vyšlou za své strany do podzimních voleb. Nejsledovanější souboje probíhaly v Pensylvánii. Čekalo se, zda republikánští voliči vyberou kandidáty, které jim doporučil bývalý prezident Donald Trump a tím potvrdí jeho dominantní pozici ve straně.

Ve Washingtonské národní katedrále se konal pohřeb Madeleine Albrightové, první ženy v čele americké diplomacie a pražské rodačky. Smuteční řeč přednesl mimo jiné prezident Joe Biden či bývalý šéf Bílého domu Bill Clinton, v jehož kabinetu Albrightová mezi lety 1997 až 2001 sloužila. Obřadu se zúčastnila i česká delegace v čele s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti).

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Demokratický kandidát Joe Biden složil 20. ledna 2021 slavnostní přísahu, a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Jeho nástup do úřadu provázel rozruch kolem exprezidenta Donalda Trumpa. Zatímco na domácím poli patří mezi jeho výrazné kroky v prvním roce z pozice šéfa Bílého domu prosazování investičních balíčků, světovou scénu výrazně ovlivnilo stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Bidenova popularita strmě klesla, shodují se odborník na USA z New York University v Praze Tomáš Klvaňa a politolog a historik z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Francis Raška.

Ve Spojených státech se rozhořela obří politická bitva o volební zákony. Demokraté obviňují republikány, že se snaží omezit možnosti hlasování a tím docílit menšího počtu odevzdaných hlasů od černochů a hispánců, kteří většinou volí demokraty. Republikáni naopak kritizují demokraty za jimi prosazované změny, které volby otevírají například i pro občany cizích států.

Francouzští Republikáni by měli mít v sobotu odpoledne jasno v tom, koho vyšlou do prezidentských voleb v dubnu příštího roku. Ve druhém kole primárek mají na výběr mezi bývalou ministryní a mezi zastáncem tvrdých opatření proti migrantům. Vítěz bude o přízeň voličů soupeřit nejenom se současným centristickým prezidentem, ale hlavně s dalšími osobnostmi na francouzské pravici.

Senát Spojených států schválil i přes pohrůžky republikánů zákon o financování americké vlády do 18. února 2022. Odvrátil tím hrozbu ochromení federálních úřadů a služeb. Senátoři přijali příslušnou legislativu několik hodin poté, co prošla Sněmovnou reprezentantů. Následně opatření podepsal i prezident Joe Biden a zákonodárce z obou politických stran vyzval ke spolupráci na plnohodnotném rozpočtu.