Miliony Američanů vybírají v patnácti státech a na ostrově Americká Samoa během takzvaného superúterý své kandidáty na prezidenta. Republikán Donald Trump bude v primárkách usilovat o to, aby zasadil „rozhodující úder“ své jediné soupeřce o republikánskou prezidentskou nominaci Nikki Haleyové, píše agentura Reuters. Očekává se, že superúterý pouze potvrdí dosavadní trend a v listopadových volbách se střetne po čtyřech letech opět Trump s demokratem a současným šéfem Bílého domu Joem Bidenem.
Nejrušnější etapa nominačního procesu je letos „nezvykle nedůležitá“, napsal k volebnímu superúterý deník The New York Times (NYT). Podle amerikanisty Jana Hornáta z Fakulty sociálních věd je rozhodnuto. „Vypadá to, že Donald Trump vyhraje možná ve všech státech a teritoriích, kde se v úterý ve Spojených státech bude hlasovat. Ve většině států vede o šedesát procent, takže je to opravdu ohromný náskok. Jedině kdyby se do volebních místností dostavili voliči, o kterých nikdo nic neví, kde nemáme zmapovány jejich preference, tak teprve tehdy by se ten výsledek mohl zvrátit,“ míní expert.
Republikánským primárkám od počátku dominuje Trump, kterého podle průzkumů podporuje drtivá většina voličů jeho strany, a to navzdory obviněním z nejrůznějších trestných činů. Mezi demokraty zase neměl výraznější konkurenci Biden a očekává se, že mu bude patřit s přehledem i volební superúterý, přestože někteří aktivisté brojí proti Bidenově proizraelské politice a vyzývají muslimské Američany a progresivisty, aby na protest „nezávazně“ volili v Minnesotě, upozorňuje Reuters.
Do konce nominačních procesů však stále zbývá několik měsíců. V úterý republikáni i demokraté hlasují ve čtrnácti státech včetně dvou nejlidnatějších, tedy Kalifornie a Texasu. Republikáni kromě toho mají na programu volební shromáždění na Aljašce, demokraté zase oznámí výsledky několikatýdenní korespondenční volby v Iowě a budou hlasovat i v Americké Samoi.
Nelegální imigrace jako palčivé téma
Jako první se otevřely hlasovací místnosti v 06:00 místního času (12:00 SEČ) ve Virginii, kde volí jak demokraté, tak i republikáni. „Hlavním tématem pro Američany je podle Gallupova průzkumu ilegální migrace, nápor milionů přistěhovalců, žadatelů o azyl na mexicko-americké hranici, ale ve chvíli, kdy se jako novinář ptám voličů, tak je to směsice i dalších témat, od ekonomiky přes stav demokracie, kdy demokraté a republikáni uvádějí úplně jiné důvody, proč mají strach o stav americké demokracie,“ sdělil zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.
Volička Bidena Elizabeth Andersonová například považuje za klíčové téma návrat zdravotní péče ženám, a to včetně potratů, a také mít čestnou vládu. Jiní orodují za exprezidenta. „Měli jsme čtyři dobré roky jeho vlády, hospodářství šlo líp, na hranici to bylo lepší, všechno bylo lepší,“ míní volič Trumpa Danny Shepherd. „Silně cítím, že nepotřebujeme mít Trumpa opět v Bílém domě, takže se snažím dělat, co mohu, abych tomu zabránila. Volila jsem Nikki Haleyovou. Možná to byl ztracený hlas, ale moje svědomí mi říká, abych tohle udělala,“ konstatovala volička Lisa Donahueová.
Sám Trump má jako hlavní téma kampaně přistěhovalectví. „Přišli z věznic a žalářů. Z psychiatrických léčeben. Jsou to teroristi, jsou to drogoví dealeři,“ řekl exprezident na adresu imigrantů.
Ve Virginii leží stotisícové Roanoke, které se letos stalo prvním městem státu, jež nově získalo ocenění za svoji přívětivost vůči přistěhovalcům. „Musíme hodně vysvětlovat. Měli jsme i některé hodně zlé komentáře. Ale taky pochopení, že když pomáháme uprchlíkům tím, jak jim zlepšujeme ekonomické příležitosti, vzdělání, životní podmínky, tak to pomáhá nejen jim, ale taky všem ostatním ve městě,“ uvedla koordinátorka inkluze v Roanoke Katie Hedricková.
Útočiště našli ve městě Afghánci prchající před Talibanem i uprchlíci z Afriky a migranti bez dokumentů. Podle některých obyvatel ale převažují negativa. „Jako matka samoživitelka se musím strachovat o bezpečnost dětí. Tohle město se vnímá jako útočiště, takhle to budou propagovat, ale ne všichni obyvatelé to takhle cítí,“ prohlásila Trumpova volička Dalana Laneová.
V Kalifornii hlasování skončí až ve 20:00 místního času (ve středu 05:00 SEČ). Pokud nebudou výsledky těsné, mohly by už ve středu ráno být jasné zisky delegátů, kteří hlasují na letních nominačních sjezdech stran. Na straně republikánů je podle Reuters ve hře dalších 865 delegátů, Trump se tak může výrazně přiblížit většině z celkových 2429, kteří se v nominačním procesu rozdělují. Podobná je matematika u demokratů, kde zatím Bidenovi soupeři nezískali jediného delegáta.
Mizivé šance bývalé diplomatky Haleyové
I kdyby Biden a Trump ve všech kláních zvítězili, neměli by po úterku na kontě většinu delegátů příslušné strany. Mohou se však této metě přiblížit natolik, že by byla na dosah při dalších březnových hlasováních. Zda do nich půjde i poslední Trumpova republikánská soupeřka, tedy bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová, není jasné.
Ve víkendovém rozhovoru řekla, že v kampani vytrvá, „dokud budeme konkurenceschopní“. Haleyová si zatím připsala jen 43 delegátů, zatímco Trump jich má už 273 poté, co zvítězil zatím ve všech primárkách s výjimkou hlavního města, Washingtonu, D. C., kde bodovala právě bývalá diplomatka. Ta naopak přišla o svůj domovský stát, Jižní Karolínu.
Příznivci Haleyové vidí příležitost k dosažení vítězství ve státech na americkém severovýchodě, jako je Virginie, Massachusetts a Vermont, jež mají více bohatých voličů s vysokoškolským vzděláním, kteří mají tendenci podporovat její kandidaturu.
Tyto tři státy také během superúterý nevyžadují, aby voliči v primárkách byli registrováni jako republikáni. Nezávislí a umírnění republikánští voliči přitom upřednostnili Haleyovou před Trumpem ve státech s předčasným hlasováním, ukázal bleskový průzkum Edison Research. Podle Haleyové jsou nezávislí a umírnění republikáni znepokojeni možností, že by Trump vládl další volební období.
Další napjatý souboj obou republikánů lze sledovat v Utahu, kde žije početná mormonská populace, která má vůči Trumpovi spíše chladný vztah. „Ačkoli to jsou republikáni a volí konzervativně, tak zrovna Trump nesplňuje hodnoty, které tato komunita vyjadřuje,“ podotkl Hornát s tím, že podle jeho názoru však Haleyová nakonec ani žádný z těchto států neovládne, spíše podle něj bude Trumpova výhra těsnější.
„Haleyová nemá v kalendáři plánované další události a setkání po superúterý, zdá se, že nemá ani předplacené televizní reklamy, mediální reklamy v dalších státech, kde se bude bojovat. Takže to vypadá na to, že se stáhne,“ myslí si amerikanista. Připomněl, že významní sponzoři už se dříve začali od kandidátky odklánět. „Republikánské předsednictvo už také začne víc tlačit na to, aby Trump byl jediným kandidátem, protože to vypadá, že volby v listopadu budou velmi těsné, a tak bude chtít, aby strana vystupovala jednotně,“ vysvětluje Hornát.
Podle amerikanisty Jakuba Lepše (TOP 09) z University of New York in Prague je otázkou, jestli to Haleyová vzdá už v úterý večer, nechá si pár dnů na rozmyšlenou nebo třeba počká ještě do primárek v Georgii, které se konají 12. března. Nejisté je také to, zda kandidátka poté Trumpa podpoří, či nikoli, upozornil expert.
Obavy z Bidenova vysokého věku
V listopadu to tak podle odborníků opět vypadá na souboj Trumpa a Bidena. „U republikánů vychází tlak ze samotných voličů, oni prostě chtějí Trumpa. Republikánská strana jim dala na výběr a stejně si vybrali Trumpa, takže ten tlak přicházel zespoda. U demokratů je to trošku jiná situace, protože Biden vyhrál prezidentství v rámci velmi křehké koalice voličů a myslím, že Demokratická strana má obavy do této koalice voličů nějakým způsobem zasahovat, protože v momentě, kdy by zvolili jiného kandidáta, tak by část křehké koalice mohla odejít od demokratů nebo nevolit vůbec. Takže demokraté nechtějí riskovat, a tak vsadí na Bidena, který sám je riskem,“ podotkl Hornát.
Podle nejnovějšího průzkumu listu The New York Times přes 60 procent voličů, kteří v roce 2020 hlasovali pro Bidena, mají nyní pocit, že je příliš starý na to, aby mohl být v dalším volebním období efektivním prezidentem, uvedl Vostal. Nepomáhá přitom ani ujištění lékařů, že je šéf Bílého domu zdravotně v pořádku včetně jeho paměti, dodal zpravodaj.
„Troufám si říct, že pokud by v Americe nebyla taková nespokojenost s Joem Bidenem, z toho důvodu, že je mu přes osmdesát let, že je vnímán, že má značné limity co se týče fyzičky a jeho mentálního stavu, kdyby tam byl silný demokratický kandidát, tak by Trump v průzkumech velmi prohrával. Americké ekonomice se poměrně daří, nicméně kvůli velké nepopularitě Bidena, vzhledem k tomu, kolik voličů říká, že by už neměl kandidovat, tak to nahrává Trumpovi. A v tuto chvíli je on mírný favorit. Ta situace je nečitelná, protože množství voličů, kteří jsou nespokojení jak Trumpem, tak i s Bidenem, je opravdu velké,“ konstatoval Lepš.
Verdikt ve prospěch Trumpovy účasti ve volbách
Úterní primárky se konají den poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jednotlivé státy nemohou odstranit Trumpa ze svých hlasovacích lístků na základě dodatku americké ústavy, který zakazuje zastávat prezidentský post osobám, jež se podílejí na vzpouře proti USA.
Podle Nejvyššího soudu USA, v němž mají většinu konzervativci, může škrtnout kandidáty z hlasovacího lístku pouze Kongres. Podle amerikanisty Lepše se čekalo, že soud takto rozhodne, takže verdikt nebude mít na volební superúterý významný vliv. „Je to samozřejmě jednoznačné vítězství Donalda Trumpa, je to jedna z bitev, které svádí se soudní mocí, a tady si může připsat vítězství,“ uvedl Lepš.
Rozhodnutí soudu znamenalo pro Trumpa vítězství, na druhou stranu ale připomnělo veřejnosti jeho snahy zvrátit výsledek voleb v roce 2020, které vyvrcholily útokem davu jeho příznivců na Kapitol ze dne 6. ledna 2021, píše Reuters.
Trump čelí federálním i státním obviněním z vměšování do voleb, i když není jasné, zda se oba případy dostanou k soudu ještě před listopadovým hlasováním. Exprezident byl obžalován rovněž z uchovávání utajovaných dokumentů po odchodu z úřadu.
Ve všech případech odmítl vinu a bez důkazů tvrdil, že jsou součástí demokratického spiknutí, které mu má zabránit v návratu k moci, připomíná Reuters.
Termín „superúterý“ existuje od sedmdesátých let dvacátého století, v té době se však používal spíše ve vztahu k posledním hromadným primárkám, nikoli k prvním, píše NYT s odkazem na National Constitution Center.
Moderní použití se vyskytuje od osmdesátých let, kdy americké státy přesouvaly své primárky na dřívější termíny, aby tak zvýšily svůj vliv na výsledek voleb. Od roku 1988 se v republikánském i demokratickém táboře zrodil během tohoto dne vždy jasný favorit, který následně získal nominaci své strany.
