Trump během superúterý triumfoval

Nahrávám video

Americký exprezident Donald Trump zřejmě míří za jasným vítězstvím v souboji o republikánskou nominaci do listopadových prezidentských voleb. Během takzvaného superúterý, v němž republikáni rozhodují o svém kandidátovi celkem v patnácti státech, podle dosavadních výsledků vyhrál ve čtrnácti včetně Kalifornie, Texasu či Severní Karolíny. Jeho protikandidátka Nikki Haleyová získala důvěru ve Vermontu. V průběhu dne pak oznámila, že souboj o Bílý dům vzdává.

Superúterý přineslo podle téměř kompletních výsledků Trumpovi vítězství ve Virginii, Severní Karolíně, Tennessee, Oklahomě, Alabamě, Maine, Arkansasu, Massachusetts, Texasu, Coloradu, Minnesotě, na Aljašce i v nejlidnatější Kalifornii.

Trump zvítězil i na stranickém shromáždění republikánů v Utahu, jeho poslední zbývající seriózní oponentka Haleyová tam získala kolem čtyřiceti procent hlasů.

Naopak Vermont je jediným státem, kde se během superúterý dokázala prosadit Haleyová.

Na straně republikánů bylo napříč patnácti státy ve hře bezmála devět set z celkových 2429 delegátů, přičemž Trump jich má nyní kolem tisíce.

Haleyová měla k úterku na kontě vítězství pouze v hlavním městě Washingtonu. Média superúterý vykreslovala jako její poslední šanci na zvrácení republikánského nominačního klání, které se vyvíjí jednoznačně v Trumpův prospěch. Ve středu Haleyová oznámila, že z kampaně odstupuje.

Zisk podpory voličů Haleyové bude ovšem zásadní pro možné listopadové zvolení Trumpa, jak ve vysílání ČT24 nastínil Tomáš Klvaňa z New York University Prague. V možném listopadovém souboji mezi Bidenem a Trumpem zatím nikdo favoritem není.

„Za normálních okolností by to byl prezident – v současné době Joe Biden – ale podle průzkumů zatím zaostává za Trumpem,“ popsal s tím, že se může rozhodnout v pěti či šesti státech, jejichž voliči se tradičně nekloní jednoznačně na žádnou ze stran.

Nahrávám video

Migrace

Stěžejním tématem při rozhodování republikánských voličů byla podle očekávání migrace, jak ukázaly exit polly Edison Research v Severní Karolíně a Virginii, připomněla agentura Reuters. V Kalifornii byla pro republikány o něco málo důležitější ekonomika, migrace byla až na druhém místě.

Na otázku, zda by migranti bez patřičných povolení měli být deportováni, odpovědělo kladně 62 procent voličů v republikánských primárkách v Severní Karolíně, 46 procent ve Virginii a 57 procent v Kalifornii.

V Severní Karolíně, která se s počtem 76 delegátů řadí mezi větší státy a kde v prezidentském finále v roce 2020 nad prezidentem Joem Bidenem velmi těsně zvítězil Trump, uváděli republikáni jako hlavní témata migraci ze 41 procent, ekonomiku ze 33 procent, úpravu práva na interrupci z jedenácti procent a zahraniční politiku z devíti procent.

Ve všech třech dotyčných státech odpověděla rovněž nadpoloviční většina dotazovaných, že čtyřnásobně trestně stíhaný Trump by podle nich byl vhodným kandidátem do úřadu, i kdyby byl u soudu usvědčen ze zločinu.

Trumpovu podporu mohou snížit soudní stání

Trump po ohlášeném vítězství ve více než desítce států označil superúterý za „skvělou noc“. Podle agentury AFP to prohlásil před příznivci ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě.

„Hlavní zpráva, kterou se Trump snaží předat voličům – ‚Joe Biden, který je tady čtvrtý rok, na to nestačí, já přicházím opět s novou energií‘ – uvidíme, jestli mu to voliči uvěří,“ podotkl k Trumpovu projevu bývalý zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský.

Trumpovi mohou podle analytiků i předvolebních průzkumů snížit voličskou podporu soudní stání, která jej do prezidentských voleb čekají. „Trumpa mohou připravit o peníze, bude v měsících před volbami vidět ve všech zpravodajských pořadech jako ten, který stojí před soudem, musí se bránit, nebude mít čas na kampaň,“ pokračoval Miřejovský. Na to bude poukazovat kampaň protikandidáta Bidena.

Nahrávám video

Na stranu exprezidenta se naopak po superúterý a odstoupení Haleyové postavil poslední republikánský lídr v Kongresu, který ho dosud nepodpořil, předseda senátních republikánů Mitch McConnell. „Je naprosto zřejmé, že bývalý prezident Trump získal potřebnou podporu republikánských voličů, aby se stal naším kandidátem na prezidenta Spojených států,“ uvedl McConnell. „Nemělo by být žádným překvapením, že jako kandidát bude mít mou podporu.“

Trump a McConnell spolu podle AP nepromluvili od chvíle, kdy McConnell v roce 2020 uvedl, že v prezidentských volbách zvítězil Biden. McConnell také přičetl Trumpovi odpovědnost za nepokoje, které se odehrály v Kongresu 6. ledna 2021, kdy Trumpovi stoupenci vtrhli do Kapitolu ve snaze zabránit potvrzení volebního vítězství Bidena. Události toho dne McConnell označil za hanebné. V poslední době však týmy obou republikánů začaly jednat o tom, že McConnell Trumpa podpoří.

Celý svět se nám posmívá, prohlásil Trump před příznivci

Trump v projevu ke svým příznivcům označil Bidena za nejhoršího prezidenta v historii USA. Poukázal na migrační krizi nebo inflaci, která v posledních letech ve Spojených státech rostla. „Máme tu nejbezpečnější hranici, možná na světě, ale přesto tady dochází k Bidenovu zločinu, že jsou migranti dopravováni k nám.“

„Celý svět se nám posmívá, celý svět nás zneužívá. Před třemi lety jsme velmi krátce měli možnost být dominující silou v dodávkách energie a teď používáme ropu z Venezuely, přitom máme vlastní rafinerie, mohli bychom zásobovat energií celý svět,“ pokračoval v projevu ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě.

„Máme skvělou republikánskou stranu se všemi talenty, máme jednotu, budeme mít nejlepší ekonomiku, jakou jsme kdy měli. Teď máme zemi velice rozdělenou – politika je využívána jako zbraň, využívá se také to, co se děje ve třetích zemích. Měli jsme svobodný tisk, ale dnes není férový, lidé jim nevěří, tady v podstatě účinkuje cenzura,“ dodal.

Superúterý letos nepoutá takovou pozornost jako v minulých volebních cyklech, neboť přichází v momentě, kdy jsou souboje o nominaci republikánů a demokratů považované za víceméně rozhodnuté. Trump u Republikánské strany i jeho pravděpodobný demokratický soupeř, současný prezident Joe Biden, od počátku nominačnímu procesu dominují a nic podle analytiků nenasvědčuje tomu, že by se na tom mělo něco změnit.

„O kandidátech rozhodují do značné míry stranická vedení obou stran a taky peníze,“ řekl k téměř jistým nominacím do listopadových voleb amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký. Podotkl, že na rozdíl od roku 2016 Trump Republikánskou stranu „zcela ovládá“, před osmi lety to bylo obráceně. „Byl outsider, který neměl podporu stranického vedení.“

Exprezident Trump do superúterý vstupoval s 274 delegáty z celkových 2429. Ani kdyby zvítězil ve všech třech zbylých státech, kde se nyní hlasovalo, na nadpoloviční počet delegátů zatím nedosáhne.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 4 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled