Americký prezident Joe Biden podle očekávání s přehledem zvítězil v souboji o demokratickou nominaci během takzvaného superúterý. To přineslo rozuzlení demokratické nominace pro listopadové prezidentské volby v dalších patnácti státech a v Americké Samoi. Toto území je jediné, kde nyní utrpěl porážku.
Bidenovi vyneslo superúterý nominaci v patnácti státech, na Samoi prohrál
„Miliony voličů po celé zemi dnes daly najevo, že jsou připraveny bojovat proti extrémnímu plánu Donalda Trumpa, který nás chce vrátit zpět,“ napsal na sociální síti X Biden. Oficiální projev zatím nepronesl – na rozdíl od svého vyzyvatele Trumpa.
Biden mezi demokraty nemá výraznější konkurenci. V reakci na výsledky superúterý vzdal souboj o demokratickou nominaci člen Sněmovny reprezentantů Dean Phillips, jehož šance ale stejně byly mizivé. Phillips poděkoval svým příznivcům a vyzval je, aby udělali vše, co je v jejich silách, „aby pomohli udržet v Bílém domě slušného a čestného člověka“, kterým je podle něj Biden.
Na podzim se v souboji o Bílý dům Biden nejspíše znovu střetne se svým předchůdcem Donaldem Trumpem, který rovněž jasně míří k zisku republikánské nominace. Pozorovatelé nicméně bedlivě sledují volební účast a možné protestní hlasování proti Bidenovi formou volebních lístků, v nichž se voliči mohou nevyslovit pro žádného kandidáta.
Volební superúterý v USA (zdroj: ČT24)
Toho využili aktivisté, kterým vadí Bidenova silná podpora Izraele. Podle médií vyzývali muslimské Američany a stoupence progresivního křídla strany, aby stejně jako předtím v Michiganu odevzdali v Minnesotě takovéto protestní hlasy. V Minnesotě se jich sešlo přes dvacet procent.
Porážku Biden utrpěl pouze v Americké Samoi, kde jeho protikandidát Jason Palmer obdržel po sečtení hlasů čtyři delegáty, zatímco Biden dva. Celkově má šéf Bílého domu na kontě skoro 1600 delegátů, k matematické jistotě nominace jich potřebuje 1968.
„Joe Biden sází na to, že si lidé řeknou: ‚Radši to dáme Joeu Bidenovi, než aby se vrátil do Bílého domu Donald Trump,‘“ poznamenal ke kampani úřadujícího prezidenta bývalý zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský.
Jako první výsledky hlasování zveřejnila Iowa. Ta je známá tím, že každé čtyři roky kolotoč primárek zahajuje. Demokraté však po chaosu při zveřejňování výsledků v roce 2020 nominační proces v Iowě změnili a zahájení klání přesunuli do jiných států. Demokraté v Iowě nakonec posílali hlasovací lístky poštou.
V souboji o republikánskou nominaci podobně jako Biden jasně vede exprezident Trump, který ovládl téměř všechny úterní primárky. Jeho republikánská soupeřka Nikki Haleyová zaznamenala úspěch jen ve Vermontu a později oznámila, že z boje o Bílý dům odstupuje.
Další volební souboj mezi 81letým Bidenem a 77letým Trumpem si však přeje jen málo Američanů. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že jak Biden, tak Trump se mezi voliči těší nízké oblibě, připomněla agentura Reuters.
Profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš se ve vysílání ČT24 pozastavil nad tím, proč nebyli demokraté schopni přijít do prezidentských voleb s „někým mladším“. „Osobně si myslím, že Joe Biden je velmi dobrý politik, že rozhodně chápe zahraniční vztahy lépe než velká většina jiných lidí v amerických politických kruzích,“ uvedl.
Je to ovšem člověk, jehož „fyzická křehkost, neschopnost často najít správné slovo mohou vzbuzovat u voličů nejistotu“, myslí si Lukeš.
Politolog Lukeš o superúterý (zdroj: ČT24)