Bidenovi vyneslo superúterý nominaci v patnácti státech, na Samoi prohrál

Americký prezident Joe Biden podle očekávání s přehledem zvítězil v souboji o demokratickou nominaci během takzvaného superúterý. To přineslo rozuzlení demokratické nominace pro listopadové prezidentské volby v dalších patnácti státech a v Americké Samoi. Toto území je jediné, kde nyní utrpěl porážku.

„Miliony voličů po celé zemi dnes daly najevo, že jsou připraveny bojovat proti extrémnímu plánu Donalda Trumpa, který nás chce vrátit zpět,“ napsal na sociální síti X Biden. Oficiální projev zatím nepronesl – na rozdíl od svého vyzyvatele Trumpa.

Biden mezi demokraty nemá výraznější konkurenci. V reakci na výsledky superúterý vzdal souboj o demokratickou nominaci člen Sněmovny reprezentantů Dean Phillips, jehož šance ale stejně byly mizivé. Phillips poděkoval svým příznivcům a vyzval je, aby udělali vše, co je v jejich silách, „aby pomohli udržet v Bílém domě slušného a čestného člověka“, kterým je podle něj Biden.

Na podzim se v souboji o Bílý dům Biden nejspíše znovu střetne se svým předchůdcem Donaldem Trumpem, který rovněž jasně míří k zisku republikánské nominace. Pozorovatelé nicméně bedlivě sledují volební účast a možné protestní hlasování proti Bidenovi formou volebních lístků, v nichž se voliči mohou nevyslovit pro žádného kandidáta.

Nahrávám video

Toho využili aktivisté, kterým vadí Bidenova silná podpora Izraele. Podle médií vyzývali muslimské Američany a stoupence progresivního křídla strany, aby stejně jako předtím v Michiganu odevzdali v Minnesotě takovéto protestní hlasy. V Minnesotě se jich sešlo přes dvacet procent.

Porážku Biden utrpěl pouze v Americké Samoi, kde jeho protikandidát Jason Palmer obdržel po sečtení hlasů čtyři delegáty, zatímco Biden dva. Celkově má šéf Bílého domu na kontě skoro 1600 delegátů, k matematické jistotě nominace jich potřebuje 1968.

„Joe Biden sází na to, že si lidé řeknou: ‚Radši to dáme Joeu Bidenovi, než aby se vrátil do Bílého domu Donald Trump,‘“ poznamenal ke kampani úřadujícího prezidenta bývalý zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský.

Jako první výsledky hlasování zveřejnila Iowa. Ta je známá tím, že každé čtyři roky kolotoč primárek zahajuje. Demokraté však po chaosu při zveřejňování výsledků v roce 2020 nominační proces v Iowě změnili a zahájení klání přesunuli do jiných států. Demokraté v Iowě nakonec posílali hlasovací lístky poštou.

V souboji o republikánskou nominaci podobně jako Biden jasně vede exprezident Trump, který ovládl téměř všechny úterní primárky. Jeho republikánská soupeřka Nikki Haleyová zaznamenala úspěch jen ve Vermontu a později oznámila, že z boje o Bílý dům odstupuje.

Další volební souboj mezi 81letým Bidenem a 77letým Trumpem si však přeje jen málo Američanů. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že jak Biden, tak Trump se mezi voliči těší nízké oblibě, připomněla agentura Reuters.

Profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš se ve vysílání ČT24 pozastavil nad tím, proč nebyli demokraté schopni přijít do prezidentských voleb s „někým mladším“. „Osobně si myslím, že Joe Biden je velmi dobrý politik, že rozhodně chápe zahraniční vztahy lépe než velká většina jiných lidí v amerických politických kruzích,“ uvedl.

Je to ovšem člověk, jehož „fyzická křehkost, neschopnost často najít správné slovo mohou vzbuzovat u voličů nejistotu“, myslí si Lukeš.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí šestnáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 9 hhodinami

Evropský pohled