Americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce v úřadu Donald Trump si v dosavadních primárkách a volebních shromážděních zajistili dostatečný počet delegátů na to, aby získali nominaci svých stran do listopadových voleb hlavy státu. Jedenaosmdesátiletý demokrat Biden a o čtyři roky mladší republikán Trump se v prezidentském klání utkají znovu po čtyřech letech. Oba v noci na středu uspěli ve stranických primárkách v Georgii, Mississippi a také ve státě Washington. Trump zvítězil také ve volebním shromáždění na Havaji.
Biden i Trump získali potřebný počet delegátů pro nominaci na prezidenta
3 minuty
Události: Trump a Biden se znovu utkají v prezidentském klání
Právě vítězstvím v jižanské Georgii překonal Biden počet 1968 delegátů, což mu zajistilo nadpoloviční většinu a tím i nominaci, kterou mu formálně udělí srpnový sjezd demokratů v Chicagu. Trumpovi k překonání nutné hranice, kterou v jeho případě bylo 1215 delegátů, zase dopomohla výhra ve Washingtonu.
Biden dosud podle serveru NBC News získal 2101 z celkových 3934 delegátů demokratů a Trump 1247 z celkem 2429 republikánských delegátů. Oba politici své soupeře v nominačním souboji porazili zcela jednoznačně.
Biden, který poprvé na hlavu státu kandidoval neúspěšně už před 37 lety, získá demokratickou nominaci podruhé v řadě, Trump bude republikány v červenci v Milwaukee nominován dokonce potřetí za sebou. V roce 2016 dokázal nominaci proměnit ve vítězství ve volbách, když porazil demokratku Hillary Clintonovou, o čtyři roky později ale podlehl Bidenovi.
„Voliči teď před sebou mají rozhodnutí týkající se budoucnosti této země. Povstaneme a budeme bránit naši demokracii, nebo ji necháme rozvrátit jinými? Obnovíme právo vybrat si a budeme chránit naše svobody, nebo si je necháme vzít extremisty?“ naznačil Biden v prohlášení, jak vnímá blížící se politický střet.
„Takže jsem oficiálním kandidátem Republikánské strany, což je velká věc. Ale co je nejdůležitější, musíme jít pro vítězství, protože naše země je ve vážných potížích,“ prohlásil Trump.
Bude to po téměř sedmdesáti letech poprvé, kdy se v prezidentských volbách po čtyřech letech znovu střetnou ti samí politici. Naposledy se to stalo v roce 1956, kdy republikánský prezident Dwight Eisenhower podruhé za sebou porazil demokrata Adlaie Stevensona.
Volební výsledek bude mít dopad i na bezpečnost Evropy. Zatímco Biden preferuje silné NATO, vojenskou pomoc Ukrajině a přirovnává maďarského premiéra Viktora Orbána k diktátorovi, Donald Trump Orbána tento měsíc hostil na Floridě. „Dělá skvělou práci. Není kontroverzní postavou,“ řekl o něm. Trump také Orbánovi řekl, že by Ukrajině v případě svého znovuzvolení nedal na obranu před Ruskem už ani cent.
Oba jsou neoblíbení, mírným favoritem je Trump
Letos jsou ale podle agentury Reuters Američané jen pramálo nadšení z toho, že se Biden a Trump utkají znovu. Oba jsou podle průzkumů veřejného mínění u většiny voličů neoblíbení. Nedávný průzkum pro AP ukázal, že jen 38 procent Američanů je spokojených s tím, jak Biden vykonává svou funkci, zatímco 61 procent vyjádřilo nespokojenost.
Trump zase jako první exprezident v amerických dějinách čelí čtyřem obžalobám v celkem 91 bodech, mimo jiné kvůli snaze nelegálně zvrátit výsledky minulých voleb. I tak ho zatím průzkumy veřejného mínění mírně favorizují.
Američany podle průzkumů nejvíce trápí vývoj ekonomiky, ilegální přistěhovalectví, ale také stav demokracie a otázka zrušeného ústavního práva na potrat.
