Biden i Trump získali potřebný počet delegátů pro nominaci na prezidenta

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce v úřadu Donald Trump si v dosavadních primárkách a volebních shromážděních zajistili dostatečný počet delegátů na to, aby získali nominaci svých stran do listopadových voleb hlavy státu. Jedenaosmdesátiletý demokrat Biden a o čtyři roky mladší republikán Trump se v prezidentském klání utkají znovu po čtyřech letech. Oba v noci na středu uspěli ve stranických primárkách v Georgii, Mississippi a také ve státě Washington. Trump zvítězil také ve volebním shromáždění na Havaji.

Právě vítězstvím v jižanské Georgii překonal Biden počet 1968 delegátů, což mu zajistilo nadpoloviční většinu a tím i nominaci, kterou mu formálně udělí srpnový sjezd demokratů v Chicagu. Trumpovi k překonání nutné hranice, kterou v jeho případě bylo 1215 delegátů, zase dopomohla výhra ve Washingtonu.

Biden dosud podle serveru NBC News získal 2101 z celkových 3934 delegátů demokratů a Trump 1247 z celkem 2429 republikánských delegátů. Oba politici své soupeře v nominačním souboji porazili zcela jednoznačně.

Biden, který poprvé na hlavu státu kandidoval neúspěšně už před 37 lety, získá demokratickou nominaci podruhé v řadě, Trump bude republikány v červenci v Milwaukee nominován dokonce potřetí za sebou. V roce 2016 dokázal nominaci proměnit ve vítězství ve volbách, když porazil demokratku Hillary Clintonovou, o čtyři roky později ale podlehl Bidenovi.

„Voliči teď před sebou mají rozhodnutí týkající se budoucnosti této země. Povstaneme a budeme bránit naši demokracii, nebo ji necháme rozvrátit jinými? Obnovíme právo vybrat si a budeme chránit naše svobody, nebo si je necháme vzít extremisty?“ naznačil Biden v prohlášení, jak vnímá blížící se politický střet.

„Takže jsem oficiálním kandidátem Republikánské strany, což je velká věc. Ale co je nejdůležitější, musíme jít pro vítězství, protože naše země je ve vážných potížích,“ prohlásil Trump.

Bude to po téměř sedmdesáti letech poprvé, kdy se v prezidentských volbách po čtyřech letech znovu střetnou ti samí politici. Naposledy se to stalo v roce 1956, kdy republikánský prezident Dwight Eisenhower podruhé za sebou porazil demokrata Adlaie Stevensona.

Volební výsledek bude mít dopad i na bezpečnost Evropy. Zatímco Biden preferuje silné NATO, vojenskou pomoc Ukrajině a přirovnává maďarského premiéra Viktora Orbána k diktátorovi, Donald Trump Orbána tento měsíc hostil na Floridě. „Dělá skvělou práci. Není kontroverzní postavou,“ řekl o něm. Trump také Orbánovi řekl, že by Ukrajině v případě svého znovuzvolení nedal na obranu před Ruskem už ani cent.

Oba jsou neoblíbení, mírným favoritem je Trump

Letos jsou ale podle agentury Reuters Američané jen pramálo nadšení z toho, že se Biden a Trump utkají znovu. Oba jsou podle průzkumů veřejného mínění u většiny voličů neoblíbení. Nedávný průzkum pro AP ukázal, že jen 38 procent Američanů je spokojených s tím, jak Biden vykonává svou funkci, zatímco 61 procent vyjádřilo nespokojenost.

Trump zase jako první exprezident v amerických dějinách čelí čtyřem obžalobám v celkem 91 bodech, mimo jiné kvůli snaze nelegálně zvrátit výsledky minulých voleb. I tak ho zatím průzkumy veřejného mínění mírně favorizují.

Američany podle průzkumů nejvíce trápí vývoj ekonomiky, ilegální přistěhovalectví, ale také stav demokracie a otázka zrušeného ústavního práva na potrat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 25 mminutami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 38 mminutami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
před 51 mminutami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 1 hhodinou

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 3 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 4 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 4 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.