Památky strana 2 z 5

Novogotický zámek Bor byl krátce po listopadu 1989 privatizován, nový majitel však ani po dvou letech neplnil slib, jímž se zavázal k rekonstrukci objektu. A jelikož slíbené revitalizace se nedočkal ani rozsáhlý okolní park, usiloval městský úřad o navrácení majetku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Kvůli ruským útokům přichází Ukrajina také o část kulturního dědictví. Podle tamních archeologů ztratila už přes čtyři stovky památek. Rusové při bombardování a ostřelování ničí i kostely, muzea nebo sochy. S obnovou by mohly pomoct moderní technologie a zkušenosti ze zahraničí.

Vysoké ceny energií doléhají i na provozovatele památek. Ušetřit se snaží různými způsoby. Někde odkládají stavební práce, jinde omezují nasvícení. Historické objekty ve správě Národního památkového ústavu také zvedly vstupné.

Města a obce se potýkají s rekordně vysokými náklady za energie. Snaží se proto najít způsob, jak ušetřit. Některé radnice pořizují fotovoltaické panely, které následně instalují na městské budovy. S podobným plánem přišla také Litomyšl, vedení města ale narazilo na přísné regulace památkářů. Ti nyní chystají nový metodický pokyn.

Národní muzeum vyslalo na Ukrajinu zásilky potřebné k tomu, aby mohly být ukrajinské památky zachovány i pro další generace. Obsahují bublinkové folie či nehořlavé textilie, ale také desky k zabednění oken a hasicí přístroje. Kamiony naložené obalovým i restaurátorským materiálem a dalším vybavením vyjely v úterý z Tuchoměřic na žádost válkou zasažené země a s pověřením od české vlády.

V Řetězové ulici v historickém jádru Prahy začala rekonstrukce domu U Tří divých mužů. Na začátku 20. století zde existovala kavárna Montmartre, bohémská krčma a kabaret, kde se před první světovou válkou scházeli pražští intelektuálové a umělci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Za kulturu vydají Češi měsíčně v průměru 250 korun. Nejčastěji poznávají památky. Vyplývá to z průzkumu Kanceláře Kreativní Evropa, která je českým zastoupením stejnojmenného programu Evropské unie.

Památkami roku 2021 se staly barokní městský dům v Praze a pavilon bývalé střelnice Lázní Evženie v Klášterci nad Ohří. Ocenění jim patří za zdařilou rekonstrukci s respektováním památkové hodnoty. Ceny uděluje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.

Rusové i nadále bombardují den co den ukrajinská města a mimo jiné ničí kulturní dědictví okupované země. Ukrajinská historička architektury Jevgenija Gubkinová přiblížila v rozhovoru pro Českou televizi situaci v Charkově a dalších městech. Zdůraznila i nutnou spolupráci s OSN či UNESCO kvůli reparacím a dokazování válečných zločinů v budoucnu.

Historickým městem roku 2021 se staly Boskovice z Jihomoravského kraje. Cena je odměnou za nejlepší využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění je spojené s finančním bonusem milion korun na další péči o památky.

Ukrajinské úřady a instituce, které mají na starosti kulturní dědictví, upozorňují, že ruští vojáci cíleně ničí památky a významné budovy. Česko nabídlo pomoc s ochranou významných staveb i děl. Ministerstvo kultury má plán i pro případ, že by se v ohrožení ocitly české památky.

Jihočeský kraj odmítá převzít od státu historický železniční most u Orlické přehrady, nemá prý peníze na rekonstrukci, komplikované je i využití mostu pro cyklostezku. Ještě loni železniční spojnici nad přehradou hrozilo zbourání, zachránilo ho prohlášení kulturní památkou. Až po mostu přestanou jezdit vlaky, železničáři ho budou muset prodat. Bezúplatný převod mostu na kraj prosazují lidé, kteří jeho demolici bránili peticí.

Přízemní a podzemní úrovně pozdně secesní památky na rohu Václavského náměstí v Praze byly v letech 1991 až 1996 přeměněny na obchodní centrum. Jedním ze zvažovaných projektů bylo i zřízení minipivovaru v prostorách bývalých lázní.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ukrajinští kunsthistorici i kulturní svět se obávají o památky na Ukrajině. Země podle německé komise UNESCO vede seznam více než tří tisíc památek. Jako kulturní dědictví je jich v UNESCO zapsáno sedm, mezi nimi i katedrála svaté Sofie a komplex Kyjevskopečerská lávra v Kyjevě. Zničení památek ruskými útoky pro zemi neznamená „jen“ případnou nezměrnou kulturní ztrátu. Nese i symbolický význam.

Radní ve Slavkově, místě, kde za napoleonských válek došlo k bitvě tří císařů, schválili projekt Austerlitz. Ten měl šedivé pozapomenuté městečko do několika let proměnit v atraktivní turistické centrum.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ministerstvo kultury letos kvůli úsporám nevyhlásí dotační program na obnovu památek. Peníze z něj mířily do obcí s rozšířenou působností, které potřebují opravit sochy, kostely nebo zámky. Nyní musí obce s rekonstrukcemi počkat, nebo prostředky shánět jinde.

Prezident Václav Havel divákům Deníku ČST přibližuje obsah projevu, který přednesl na závěrečném zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu. Hovoří mimo jiné o „paradoxu pyšného novověkého člověka, který dobývá vše, ale zároveň nenahlíží slepou uličku, do níž se svým dobyvačným vztahem ke světu dostává“.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Na začátku roku 1992 procházela budova pražského Rudolfina poslední fází rozsáhlé rekonstrukce. Deník ČST divákům připomněl rozmanitou historii stavby, která svého času sloužila též jako sídlo československého parlamentu a nově měla poskytnout stálou scénu České filharmonii.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pardubický kraj připravil návrh změny zákona o státní památkové péči. Umožnila by krajům lépe kontrolovat nakládání s archeologickými nálezy během záchranných archeologických průzkumů. Pardubicko k návrhu vedly vlastní špatné zkušenosti s organizacemi oprávněnými provádět průzkumy. Firmy mnohdy s předáním nálezů otálejí nebo cenné vykopávky poškodí.

Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid přivezl do Káhiry v rámci diplomatických jednání se svým egyptským protějškem Sámehem Šukrím stovku starověkých artefaktů. Předměty nedozírné hodnoty zmizely z egyptských muzeí během Arabského jara. V Izraeli je zabavila policie.

OSN odhaduje, že domácí násílí někdy v životě zažije každá třetí žena. V mnoha případech končí vztah s násilníkem smrtí. Izraelská technologická společnost D-ID použila k osvětové kampani těžký kalibr: fotografie zavražděných žen. Animovala je a hlasem hereček nyní tyto oběti domácího násilí, na takzvaných deepfake videích, varují ze záhrobí.

Druhým rokem se památky potýkají s poklesem návštěvnosti i výnosů kvůli zkrácené sezoně. Státní hrady, zámky a další objekty k 19. říjnu navštívilo 3,1 milionů lidí. Oproti roku 2019, tedy návštěvnosti před vypuknutím pandemie covidu-19, jde o dvoumilionový propad. Ve srovnání s loňskými čísly klesl návštěvnický zájem o zhruba půl milionu lidí.

Po více než roce se ve čtvrtek otevřel veřejnosti barokní gloriet v Růžové zahradě děčínského zámku. Jde o zdobnou stavbu, která bývá v zahradách či parcích. Gloriet podstoupil rozsáhlou rekonstrukci včetně malé jeskyně (grotty) a spodního parteru zahrady. Restaurátorské práce začaly loni na jaře, do příštího roku budou hotové sochy. Renovace zatím město přijde téměř na 13,5 milionu korun, z toho 1,6 milionu činí dotace z ministerstva kultury. Řekl to mluvčí města Luděk Stínil.

Irák přichází ve velkém o starověké památky nevyčíslitelné hodnoty. Artefakty staré i více než pět tisíc let prodávají překupníci do zahraničí. Úřady tvrdí, že na ochranu archeologických nalezišť nemají dost zaměstnanců. Situaci nahrává i neřízená korupce v zemi.