Na pastvinách u Kfel v Karlovarském kraji stojí nenápadná stavba, která se ovšem stala nedávno kulturní památkou. Více než sto let stará trafostanice tu byla kdysi zřízena, aby napájela kožedělnou továrnu a Horní Slavkov. V současné době je pravděpodobně poslední stavbou svého druhu v Česku.
Trafostanici u Kfel postavili dělníci v roce 1910. Tedy ještě před takzvaným elektrifikačním zákonem. „Je jedinečná tím, že pochází z počátku elektrifikace,“ upozorňuje Lukáš Smola z Národního památkového ústavu. Stala se dokladem přechodu od plechové kioskové trafostanice, které se dochovaly pouze dvě – v Kadani a Bílině – po zděné věžové trafostanice.
„Jde zřejmě o poslední dochovanou železobetonovou kioskovou trafostanici zařízenou na nenormované vysoké napětí ze soukromé tovární elektrárny Franze Roßmeissla v Horním Slavkově,“ upřesnil památkář Jiří Chmelenský, který na unikátní objekt upozornil.
Podobná stavba jako u Kfelu se jinde neopakuje. Jednoduchá přízemní železobetonová budova se sedlovou střechou připomíná při pohledu z nedaleké silnice díky věži spíše kapli. Ve skutečnosti tato distribuční věžová trafostanice u Kfel poháněla kožedělnou továrnu a město Horní Slavkov s blízkým okolím.
Trafostanice se památkami nestávají
V šedesátých letech její funkci převzala nová stožárová trafostanice přímo v obci, protože technický pokrok umožňoval plošnou elektrifikaci a vedl k odstavování a likvidaci malých nevýkonných lokálních elektráren.
Kfelská kiosková trafostanice nicméně zůstala stát, i když už pro ni nebylo využití. Možná proto, že je stranou obce. „Co tady hospodařím, je budova odpojená a trafo vevnitř není,“ potvrdil vlastník okolních pastvin František Bartoň.
Prohlášení trafostanice za kulturní památku není nijak obvyklé, podle Chmelenského se návrhů na památkovou ochranu dočkaly dosud jen ojedinělé objekty elektráren a trafostanic.
„Technické, respektive infrastrukturální památky jsou doposud mimo systematický zájem památkové péče,“ poznamenal. A nejen stavby zajišťující výrobu a distribuci elektřiny, ale i historické vodovody se zdobnými vodojemy a čerpacími stanicemi.
Památka, která neexistuje
Památkáři a vedení Horní Slavkova teď plánují, jak památkově chráněnou trafostanici lépe zpřístupnit. A také, jak jí přiznat oficiální existenci. „Ta stavba úředně neexistuje, jsme vlastníkem pozemků beze stavby,“ prozradil starosta Horního Slavkova Alexandr Terek (nez.).
Aby si ojedinělou trafostanici mohli prohlížet výletníci, musí se vedení obce dohodnout ještě s vlastníkem pastvin. „Slavkov potřebuje takové mimořádnosti, přitáhlo by to určitě turisty nebo alespoň cyklisty. Určitě bych se tomu nebránil, ale museli bychom vymyslet nějaký koridor,“ říká Bartoň.
V regionu hospodaří a na loukách kolem památky se běžně pase dobytek, včetně býků. Vstup do ohrady tak podle zemědělce momentálně není bezpečný.
