Památky strana 4 z 5

Na hradě Veveří odhalují restaurátoři rokokovou nástěnnou malbu. Výjevy pokrývají všechny stěny jedné z rohových místností této památky nad brněnskou přehradou. Návštěvníci si je budou moci prohlédnout v létě.

Česko přišlo o více než dva tisíce kulturních památek. Většina těchto objektů se nachází v Jihomoravském kraji. Jejich nedostatečná památková ochrana vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kam doputoval spor města Brna s ministerstvem kultury kvůli poliklinice Zahradníkova.

Dva měsíce po uzavření příměří v Náhorním Karabachu trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem napětí. Obě strany sice v pondělí v Kremlu demonstrovaly kvůli rozvoji vzájemných vztahů, v regionu ale sporadicky stále propukají přestřelky a obě strany také nadále zadržují válečné zajatce. Vedle toho se Baku a Jerevan vzájemně obviňují i z ničení kulturního dědictví.

Po šestatřiceti letech se na zámek v Hradci nad Moravicí vrátilo zámecké vybavení. Jde o tisíce uměleckých a historických předmětů. V moderních depozitech je tak opět uložena největší zámecká sbírka orientálního umění v Česku, vzácné knihy či oblečení šlechty.

Kvůli epidemické situaci jsou ve Francii nadále zavřená kina, divadla, koncertní sály nebo muzea. Například proslulý zámek ve Versailles hlásí za loňský rok ztráty v přepočtu za bezmála miliardu korun. Stát pomůže penězi, které byly původně určeny na rekonstrukci.

Rizikový index protiepidemického systému PES klesl na 76 bodů, což je spodní hranice nejvyššího, pátého stupně pohotovosti. Předtím se index, podle kterého se mají řídit opatření proti nemoci covid-19, držel tři dny v řadě na 81 bodech.

Po roce a půl rekonstrukce se ve středu otevřela veřejnosti Španělská synagoga. Nejmladší svatostánek někdejšího pražského židovského města slouží jako muzeum. Přístupná ale nezůstane dlouho, od pátku musí v důsledku zpřísnění protikoronavirových opatření opět zavřít.

Jedinečně zachovalé historické jádro, jež vynikajícím způsobem dokumentuje duch evropského středověku. Tak popsali představitelé UNESCO Kutnou Horu, když 8. prosince 1995 oficiálně vyhlašovali zařazení jejího historického středu s chrámem svaté Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Římskokatolická farnost v královéhradecké čtvrti Nový Hradec Králové opravuje památkově chráněnou dřevěnou zvonici z 16. století. Zvonice stojí v areálu hřbitova s dřevěným kostelem svatého Jana Křtitele, který je také kulturní památkou. Oprava je technologicky složitá – dělníci musí celou zvonici narovnat. Zřejmě bude nutné převěsit i jednotlivé zvony, hlavně ten větší o hmotnosti 700 kilogramů z roku 1583. Zvon byl za druhé světové války snesen a odvezen. Po válce byl  nalezen v Hamburku a v roce 1947 přivezen zpět do Čech. Na jaře byla zahájena první etapa opravy, která by měla být hotova do konce tohoto roku. Další opravy budou pokračovat v následujících letech podle toho, jak se farnosti bude dařit získávat peníze na rekonstrukci.

Egyptští archeologové představili další cenný nález z pohřebiště v Sakkáře nedaleko Káhiry, kde se podařilo objevit stovku sarkofágů většinou i s mumiemi uvnitř a asi čtyři desítky zlacených sošek. Ministr pro památky a cestovní ruch Chálid Anání řekl, že barevné zapečetěné sarkofágy pocházejí zejména z pozdní doby starověkého Egypta a následující Ptolemaiovské dynastie, a jsou tedy staré zhruba 2500 let.

Státy po druhé světové válce hledaly způsob, jak po konfliktu udržet mír. Kromě politických a ekonomických rozhodnutí se část zemí zavázala spolupracovat i ve vzdělávání. Kvůli tomu vznikla 16. listopadu 1945 Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu známá pod zkratkou UNESCO. Jejími členy je dnes 193 států. I když se během dekád působení nevyhnula kritice a kontroverzím, nejznámější je díky seznamu světového dědictví. Dva české přírůstky, masopustní obchůzky a sokolnictví, na ně byly připsány před deseti lety.

Řemeslníci začali ve Vyškově opravovat střechu bývalé synagogy. Poškozená je plechová střešní krytina, krov a další její části. Oprava přijde na bezmála čtyři miliony korun, hotovo by mělo být na konci února 2021. Část nákladů pokryla dotace ministerstva kultury. Loni se stala synagoga kulturní památkou.

Existuje na Křivoklátu síť tajných podzemních chodeb, jakým všemožným účelům sloužil v posledních desetiletích hrad Bečov a jaké to na něm zanechalo stopy? A je pravda, že na Hluboké docházelo k rabování a demolování Šteklu? Na otázky odpovídá trojdílná reportáž o tuzemských hradech.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Památky ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) letos od ledna do září navštívilo 3,6 milionu lidí. V meziročním srovnání tak návštěvnost poklesla o milion. Podepsala se na ní především koronavirová pandemie, kvůli níž byla sezona výrazně kratší než jindy. Příliš se ale nemění pořadí nejnavštěvovanějších památek, nejvíce lidí i letos zavítalo do Lednice.

Národní památkový ústav (NPÚ) představil veřejnosti plán na rekonstrukci pražské Invalidovny. Barokní stavbu by měla doplnit dvě moderní několikapatrová křídla. Obnovený areál bude sloužit jako sídlo NPÚ, své místo tu ale najde i Pražský filharmonický sbor, počítá se s koncertním sálem, výstavními i konferenčními prostory. Část Invalidovny bude zpřístupněna veřejnosti formou prohlídkových tras. Kompletní obnova by měla být dokončena nejdříve v roce 2027.

Kampaň na podporu turismu v hlavním městě s názvem „V Praze jako doma“ přilákala v létě téměř šedesát tisíc návštěvníků. Tvořili je lidé převážně z tuzemska a sousedních států. Do projektu se zapojilo přes 400 ubytovacích zařízení a 80 turistických míst. Turisté mířili hlavně do pražské zoologické zahrady, na Pražský hrad nebo na Petřín. I přes podporu českých turistů ale zůstává v Praze okolo třiceti procent ubytovacích zařízení uzavřeno, problémy mají i průvodci.

Noční prohlídky, šermířská a taneční vystoupení, hry i videomapping ozvláštňují letos program Hradozámecké noci. Do jedenáctého ročníku akce se zapojilo přes osm desítek památek po celé republice, a to nejen hradů a zámků, ale i klášterů, kostelů, vil nebo paláců. Návštěvníkům se ve večerních a nočních hodinách otevřou poslední srpnovou sobotu.

Zámeček v Petrkově, kde se narodil a žil básník a grafik Bohuslav Reynek, koupí stát, oznámil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Rodině, která se rozhodla památkově chráněný objekt prodat, zaplatí 18 milionů korun.

V panelových domech žije zhruba každý třetí český obyvatel. Na severu Čech se teď debatuje i o jejich památkové ochraně. Je tam řada sídlišť z dob socialistického Československa a v poslední době se mění. Někde je renovují, někde i bourají. Právě to vyvolalo úvahy památkářů pečovat i o jejich původní vzhled.

V Česku přichází v pondělí 22. června další menší vlna uvolnění protipandemických opatření, která měla zabránit šíření koronaviru. Lidé mohou bez omezení navštěvovat zoologické zahrady nebo koupaliště, nemusí ani dodržovat povinné rozestupy například při návštěvě hradů a zámků. Po třech měsících se povoluje i konání veletrhů, těch se může účastnit až pět tisíc lidí v jeden čas.

Více než s dvouměsíčním zpožděním může začít letošní sezona hradů a zámků. Po koronavirové pauze se veřejnosti otevřel také areál Pražského hradu. Oproti stavu před zavedením opatření proti pandemii covidu-19 navíc nemusí návštěvníci absolvovat bezpečnostní kontrolu při příchodu – alespoň ne všichni, kontroly budou namátkové. Rozvolnění je dočasné, Hrad je zdůvodnil tím, že pokleslo riziko teroristického útoku vzhledem k tomu, že v současnosti nepřijíždějí do Česka zahraniční turisté.

Od pondělka lidé mohou opět navštěvovat interiéry českých památek. Provoz hradů a zámků bude zatím omezený, kasteláni se ale shodují, že právě prohlídky po malých skupinkách mohou být pro návštěvníky největším lákadlem. Lidé si dají na hradě Karlštejn kávu s kastelánem nebo poprvé v historii spatří Valdštejnské apartmá na zámku Hluboká. Interiér zámku Lednice na celou sezonu rozkvete. Studenti Mendelovy univerzity jej ozdobí historickými květinovými svazky.

Současné noviny, peníze i zprávu o probíhající rekonstrukci uložil sázavský farář Radim Cigánek do makovice, která se po opravě vrátila na věž gotického trojlodí u kostela svatého Prokopa v Sázavském klášteře. Rekonstrukce církevní části sázavského poutního areálu je přibližně v polovině.

Francie pociťuje drtivý dopad pandemie koronaviru na své hospodářství. Zvlášť těžce je postižený turistický sektor a pohostinství, které jsou v nejnavštěvovanější zemi světa klíčové. Trpí také majitelé soukromých památek, kteří se nemohou spoléhat na státní pomoc.