Nová scéna Národního divadla v Praze je kulturní památkou, čeká ji rekonstrukce

Nová scéna se stala kulturní památkou. Vedení Národního divadla, pod níž spadá, představilo zároveň plán na rekonstrukci stavby, která se počítá k dokladům československé brutalistní architektury. Architektonický záměr přestavby Nové scény nemění podle vedení ND vnější vzhled budov, zachovává všechny původní architektonicky hodnotné vnitřní prostory. V současnosti zde působí především Laterna magika. Opravami zároveň projde i provozní budova B. Dokončení se předpokládá v roce 2024.

Zřejmě největší změna čeká hlavní sál Nové scény, který má zastaralé divadelní technologie a špatnou akustiku. Důraz kladou tvůrci na dokončení původní myšlenky, tedy vytvoření multifunkční divadelní scény, která umožňuje snadnou přestavbu jeviště i hlediště. Vznikne tak divadelní scéna s variabilním uspořádáním prostoru sálu pro různá představení s kapacitou až 500 míst s použitím soudobých moderních divadelních technologií a proměnnou akustikou.

Do původního stavu navrátí restaurování architektonicky nejhodnotnější foyer. Obměny by se mělo dočkat venkovní zasklení. Podle architektů je vzhledem k době svého vzniku energeticky nevyhovující, navrhují proto výměnu jednoduchého zasklení fasády foyeru budovy Nové scény a rámového zasklení na Provozní budově B.

Zlepšit se má využití parteru budov s návazností na piazzettu. Vznikne nový bezbariérový vstup do podzemních garáží, nový vstup pro herce a zaměstnance divadla a víceúčelový prostor zázemí piazzetty pro pořádání různých kulturních akcí.

Máme plán, jak z Nové scény udělat nové variabilní divadlo v tom duchu, ve kterém pracoval pan architekt (Josef) Svoboda i pan architekt (Karel) Prager, jak obnovit všechno to, co si od 80. let obnovit zaslouží, a jak vyřešit některé logistické problémy, které se tehdy kvůli prostředkům i kvůli technologiím nedostatečně vyřešit nepodařilo.
Jan Burian

Rekonstrukce pokračuje

Rekonstrukce má navázat právě na současnou přestavbu podzemních garáží pod piazzettou. Podle vedení divadla je důvodem rekonstrukce technologicky nevyhovující stav sálu Nové scény a zdevastovaný stav provozní budovy B, v němž budovu předali dřívější soukromí vlastníci.

obrázek
Zdroj: ČT24

Provozní budovu, dříve známou jako „restaurační“ či Themos, ND nedávno získalo po dvou desetiletích zpět do své správy. V přízemí Provozní budovy B vznikne veřejný prostor s kavárnou propojený spouštěcí skleněnou stěnou s piazzettou.

Finalizace projektových prací se předpokládá ke konci letošního roku, zahájení stavby se plánuje na polovinu roku 2022 a dokončení se předpokládá v roce 2024. Podle dřívějších informací by měla rekonstrukce stát asi 700 milionů korun.

Nelíbí se všem

Sama Nová scéna vznikla během rozsáhlé rekonstrukce Národního divadla mezi lety 1977 a 1983. Během rekonstrukce, kterou vedl architekt Zdeněk Vávra, byla mimo jiné vybourána provozní část budovy na jižní straně, tedy Prozatímní divadlo a Schulzův dům.

Největší diskusi ale budila stavba moderní budovy. Budovu navrhl Karel Prager, mimo jiné autor Federálního shromádění, skleněnou fasádu dodal výtvarník Stanislav Libenský. Nešlo jen o podobu Nové scény, jejíž fasáda z „televizních obrazovek“ některým připadala prostě ošklivá. 

Rychle se například ukázalo, že variabilní interiér má řadu nedostatků a na přestavby sálu se tak časem rezignovalo. Prager svůj projekt dokončil ve velmi krátkém čase, na parcele ležící při východní straně divadla původně měl vedle provozní budovy a restaurace vyrůst jen společenský sál.

Pro Laternu magiku

Všechny budovy se také již stavěly, když scénograf Josef Svoboda v roce 1980 přišel s návrhem na výstavbu divadelního prostoru pro soubor Laterny magiky. Zakázku nakonec ale místo Svobody získal Prager, který zaručil, že budova bude hotová do původně požadovaného výročí Národního divadla v listopadu 1983.

První představení na Nové scéně se tak odehrálo jen dva dny po znovuotevření historické budovy, 20. listopadu 1983, kdy měla premiéru inscenace Strakonického dudáka v režii Václava Hudečka.

Malý princ (Laterna magika)
Zdroj: Národní divadlo Praha/Pavel Nesvadba

Po pokusech s činohrou, která zde nalezla útočiště během rekonstrukce Stavovského divadla, nebo operou (kterou ale rušil hluk z Národní třídy) či baletem se nakonec na Nové scéně zabydlela hlavně Laterna magika. První představení zde odehrála v únoru 1984, definitivně se sem z paláce Adria přestěhovala v roce 1992.

Nápady mladých architektů před jedenácti lety – neomezené možnou realizací – navrhovaly například fasádu překrýt dvěma fóliemi, převázat ji lany a do vzniklého prostoru vhánět vzduch. Nafukující se vaky by mohly sloužit jako projekční plátno. Jeden z nápadů umístil k budově venkovní výtah, který by lidi vyvezl na střešní vyhlídku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...