Vláda se dohodla na zřízení výboru pro regionální politiku, koordinovat bude opatření k podpoře regionů, uvedl na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Koalice SPOLU, Pirátů a STAN tím podle něj plní programové prohlášení. Výbor začne fungovat od příštího roku. Kabinet zasedal v Bučovicích na Vyškovsku a podobně jako při předchozích jednáních v krajích se zaměřil hlavně na regionální témata. Ministři měli od rána v okolí separátní programy, kromě jednání vlády to bylo i setkání s radami Jihomoravského a Zlínského kraje a se starosty.
Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) tím kabinet napravuje deficit posledních třiceti let. Výbor by měl sloužit jako platforma, na níž se bude řešit dopad připravovaných opatření na regiony, řekl před jednáním vlády. Zdůraznil, že kabinet musí usilovat o narovnávání rozdílů v kvalitě života mezi jednotlivými kraji a zabránit takzvaně dalšímu otevírání nůžek, tedy zvyšování ekonomických rozdílů mezi kraji.
Rozdíly mezi regiony se podle Bartoše stále zvětšují a nedaří se zvrátit ani s pomocí evropských fondů pro regionální rozvoj, objem financí v nich k tomu po roce 2027 zřejmě bude omezenější. Čtvrtina obyvatel Česka podle Bartoše žije v místech, ve kterých se úplně nedaří nastartovat rozvoj, chybí tam například část potřebné infrastruktury. Pomoci by měla lepší koordinace jednotlivých strategií a opatření.
Při koncepci podoby výboru se vláda inspirovala fungováním Výboru pro evropské záležitosti. Budou v něm odborníci a fungovat začne od 1. ledna příštího roku.
Před začátkem zasedání ministři prohlásili, že hodnotí pozitivně, jak se jejich úřadům zatím daří plnit programové prohlášení kabinetu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zmínili, že jim situaci výrazně ztížila plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu, která trvá od loňského února do současnosti.
Nové národní kulturní památky
Vláda také schválila prohlášení čtrnácti historických radnic, pomníku krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech, hradu a zámku Poběžovice a dvou historických tramvají za národní kulturní památky. Národní kulturní památka je definována tak, že je nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa.
Podle resortu mají dotčené radnice mimořádnou architektonickou, urbanistickou a uměleckohistorickou hodnotu. Jde o Malostranskou radnici v Praze, staré radnice v Brně a Prachaticích, nové radnice v Ostravě, Jablonci nad Nisou a Prostějově, radnice v Liberci, Plzni, Kadani, Litoměřicích, Hostinném, Havlíčkově Brodě, Znojmě a Kyjově.
„Historické radniční budovy našich měst jsou zcela specifickou a jedinečnou součástí kulturního dědictví Česka. Tyto významné městské stavby představují mimořádně cennou pokladnici historických architektonických stylů a přehlídku kvalitních tradičních uměleckých řemesel,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je dobře, že se na seznam dostávají i historické radnice z různých období. „Česká republika má úžasnou historickou i moderní architekturu,“ řekl.
U dalších dvou nemovitých památek, pomníku krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech a hradu a zámku Poběžovice, vyzdvihlo ministerstvo sepětí s ideou vytvoření mírové organizace jednotné Evropy. Hrad a zámek Poběžovice je spojený s rodem Coudenhove-Kalergi, zejména s všestrannou osobností Richarda Mikuláše hraběte Coudenhove-Kalergi, jenž byl zakladatelem panevropského hnutí, ideového předchůdce Evropské unie. Na seznam se dostaly také pražská Primátorská tramvaj z roku 1900 a v Plzeňském kraji Křižíkova tramvaj z roku 1899. Podle ministerstva jde o dva nejcennější historické tramvajové vozy v tuzemsku s mimořádným významem pro zdejší dějiny techniky a průmyslu.
