Ozbrojené síly Ruské federace strana 2 z 5

V Rusku jsou označováni za zrádce, rodina se jich zřekla, ale svůj postoj k válečnému konfliktu by nezměnili. I proto, že na vlastní oči viděli, co se na frontě ve jménu „speciální vojenské operace“, jak Kreml oficiálně nazývá svou agresi, děje. Ruská nezávislá zpravodajská stanice iStories hovořila s několika dezertéry, kterým jejich svědomí nedovolilo dále bojovat na Ukrajině, kam se původně přesunuli v únoru loňského roku na tréninkové cvičení.

Ukrajinské jednotky zaznamenaly při ofenzivě proti ruským okupantům taktické úspěchy. Postup se ale dál měří na jednotky kilometrů, zatímco ztráty území mají nadále vysoké. Ukrajinští obránci jsou kvůli slabému letectvu odkázáni na průzkum bojem, hledají nejslabší místo ruské obrany. Soustředit by se měli na logistiku ruské armády a také na osvobození okupovaného Krymu. O poloostrově totiž nebude Kreml, na rozdíl od jiných území, ochoten vyjednávat, domnívá se bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza, který byl hostem Interview ČT24.

Čína pomáhá Rusku obcházet západní sankce a pravděpodobně mu dodává techniku s vojenským využitím, uvádí čerstvě odtajněné hodnocení amerických zpravodajců. Celní záznamy podle nich svědčí mimo jiné o dodávkách součástek do bojových letounů, informovala agentura Reuters.

Dramatické chvíle zažívají už dlouhé měsíce obyvatelé obcí, které se nacházejí v blízkosti frontové linie. Nemají přívod vody ani elektřiny a skrývají se v podzemí. Spoléhají na vzájemnou solidaritu. Ve městě Huljajpole natáčeli Barbora Maxová a Libor Ungermann.

Ruský lídr Vladimir Putin tvrdí, že po neúspěšné červnové vzpouře nabídl příslušníkům Wagnerovy skupiny, aby dále bojovali na Ukrajině pod vedením jejich skutečného velitele. Putin to prohlásil v rozhovoru, který v pátek otiskl ruský list Kommersant, napsala agentura Reuters. Stalo se tak podle Putina při setkání v Kremlu krátce po vzpouře. Proti návrhu se postavil šéf skupiny Jevgenij Prigožin.

Na velitelských postech v ruské armádě dochází k otřesům. Některé z nich mají spojitost s potlačenou vzpourou soukromé žoldnéřské armády wagnerovců. Zatímco vrchní velitel invazních vojsk na Ukrajině Valerij Gerasimov zřejmě vyostřenou situaci ustál, generál Sergej Surovikin z očí veřejnosti zmizel na neznámé místo. Jiný vysoký důstojník byl z armády propuštěn, další zemřeli při útocích.

Osmnáct dní po vzpouře wagnerovců se na veřejnosti poprvé objevily záběry náčelníka ruského generálního štábu. O osudu Valerije Gerasimova se doteď spekulovalo na mnoha úrovních. Stejně jako o ministru obrany Šojguovi, kterého ale státní média ukázala už dřív. Kreml zatím oznámil, že vůdce vzbouřenců Jevgenij Prigožin se pět dní po nepovedeném povstání setkal s ruským prezidentem a ujistil ho o své loajalitě.

Ruský lídr Vladimir Putin v pondělním vystoupení k národu poprvé připustil, že si sobotní vzpoura wagnerovců vyžádala oběti mezi ruskými vojáky. V úterý jejich památku uctil na kremelském náměstí. Podle Putinova spojence Alexandra Lukašenka byla kvůli povstání uvedena do bojové pohotovosti i běloruská armáda. Podle CNN o povstání měly Spojené státy s předstihem detailní informace, které však sdílely jen s některými spojenci.

U Minsku přistálo v úterý ráno před osmou místního času soukromé letadlo zakladatele ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenije Prigožina, tvrdí s odvoláním na službu Flightradar24 agentura Reuters i běloruská skupina Hajun, která monitoruje pohyby ruských sil. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že wagnerovci předají svou těžkou armádní techniku jednotkám ruské armády. Zpravodajská služba FSB zastavila podle ruské státní agentury TASS Prigožinovo stíhání.

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin chtěl během své krátké vzpoury poukázat na neschopnost vedení ruské armády a ministerstva obrany, které řídí politický matador Sergej Šojgu. Podle expertů ale Kreml změny v blízké době nechystá. Šojgu patří mezi populární politiky a těší se důvěře vládce Vladimira Putina, pro něhož není snadno nahraditelný. Neúspěchy ruské armády na Ukrajině a laxní přístup vojsk k postupujícím silám wagnerovců nicméně odhalily slabiny v Šojguově vedení resortu obrany. Putin tak má podle analytiků o čem přemýšlet.

Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin po téměř dvoudenní odmlce zveřejnil na komunikační platformě Telegram audionahrávku. V ní podle Reuters uvedl, že cílem víkendového tažení jeho bojovníků na Moskvu nebylo svrhnout ruské vedení. Tento odpor podle něj poukázal na závažné bezpečnostní problémy v Rusku. Bojovníci z řad wagnerovců se nyní přesouvají do Běloruska, kde vzniká tábor pro zhruba osm tisíc lidí, píší média s odkazem na ruský investigativní portál Vjorstka. Informaci ale zpochybnila běloruská opoziční monitorovací skupina.

Podle bývalého velvyslance v Rusku Petra Koláře ukázala sobotní vzpoura wagnerovců mnohé. Šéf zmíněné žoldnéřské skupiny Jevgenij Prigožin podle něj přecenil svůj význam i vliv, ruský vůdce Vladimir Putin ze vzpoury vyšel jako poražený, už není mocným vládcem a lidé v zemi mu v tuto chvíli nevěří. Někdejší diplomat a současný poradce českého prezidenta Petra Pavla to uvedl v Interview ČT24.

Ani ne čtyřiadvacet hodin trval pokus o vzpouru, který spustil Jevgenij Prigožin a jeho Wagnerova skupina. Obsadili Rostov na Donu a vydali se směrem k Moskvě. Tým vyjednavačů navenek v čele s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem dokázal najít argumenty, které Prigožina přiměly se stáhnout. O jeho osudu, ale také o budoucnosti čelných ruských armádních představitelů se teď spekuluje.

Spojené státy odloží přijetí nových sankcí proti Wagnerově vojenské společnosti, protože nechtějí, aby to vypadalo, že jsou na straně ruského vůdce Vladimira Putina, kterému se podařilo přestát jejich vzpouru, informoval v neděli server listu Wall Street Journal (WSJ). Listy The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP) s odvoláním na anonymní zdroje napsaly, že americké tajné služby o záměru šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina provést ozbrojenou akci věděly s předstihem, jasné nebylo jen její přesné načasování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že události v Rusku odhalily slabost Putinova režimu.

„Přiznám se, že mi to moc smysl nedává, alespoň ne ta fakta, která jsou na povrchu, která jsou zjevná. Je to jakési drama, které se zvrhlo nakonec v komedii, ale to neznamená, že pod povrchem neprobíhají jiné věci,“ hodnotí analytik a bývalý generální konzul Vladimír Votápek (Piráti) sobotní tažení Wagnerovy skupiny směrem k Moskvě.

Ukrajinské síly pokračují v ofenzivě proti ruské armádě na východě země a daří se jim v důležitých oblastech postupovat vpřed. Ve své pravidelné zprávě to v neděli píše britská vojenská rozvědka. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat upozornil, že ruské útoky ze vzduchu byly v sobotu méně početné, podle něj zasáhly Záporožskou oblast střely S-300. Při útoku na Vuhledar zahynul jeden civilista, doplnil šéf oblastní správy Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Ruský vůdce Vladimir Putin zároveň speciální vojenskou operaci, což je termín, kterým Moskva nazývá svou invazi na Ukrajinu, označil v rozhovoru pro televizi za nejvyšší prioritu.

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.

Ukrajinská protiofenziva postupuje pomaleji, než je žádoucí, potvrdil v týdnu prezident Volodymyr Zelenskyj. Přispívá k tomu jeden z posledních tahů ruské armády. Kreml nasazuje na frontové linie bojové vrtulníky, které dosud okupační jednotky využívaly jen zřídka. Stroje mohou podle médií „otupit“ ukrajinské snahy o další postup.

Mezi ruskými vojáky v Chersonské oblasti a na Krymu vypukla po zničení Kachovské přehrady epidemie cholery, tvrdí ukrajinské partyzánské hnutí Ateš. Podle něj to omezuje ruské bojové schopnosti v oblasti. Ruská armáda kvůli šíření nákazy očkuje vojáky, tvrdí také Ateš. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov uvedl, že Rusko bezprostředně před protržením přehrady stáhlo z okupované elektrárny své vojáky.

Ukrajinská armáda postupuje na bojišti pomaleji, než se očekávalo. Po více než dvou týdnech od začátku protiofenzivy to v rozhovoru pro BBC přiznal ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. Rusové podle něj rozsáhlé oblasti zaminovali, což operaci komplikuje. Kyjevu se od začátku dlouho očekávaného protiúderu podařilo osvobodit osm vesnic v jihoukrajinské Záporožské a východoukrajinské Doněcké oblasti.

Moskva verbuje do své války proti Ukrajině tisíce vězňů. Někteří přitom spáchali tak závažné zločiny, že by neprošli ani u wagnerovců, píše nezávislý server Meduza. Šéfka nevládní organizace Rusko za mřížemi Olga Romanová řekla webu Vertska, že od 1. února, kdy ruská armáda začala s náborem vězňů, narukovalo už téměř patnáct tisíc trestanců. Žoldnéřská Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina dostala v únoru náhle zákaz verbovat další trestance a Kreml převzal nad procesem kontrolu. Prigožinova obliba v Moskvě klesá kvůli ostré kritice ruského vojenského velení, a to i přesto, že se jeho žoldnéřům podařilo dobýt Bachmut.

Ukrajinské síly pokračují v ofenzivě nejméně na třech úsecích fronty. Americký Institut pro studium války (ISW) informuje, že podle ověřených záběrů z místa dosáhla Ukrajina okrajových zisků u Bachmutu. Ukrajinský generální štáb sdělil, že se ruské jednotky soustředí podobně jako v posledních měsících zejména u Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Marjinky, kde se za uplynulý den obě armády střetly ve více než třech desítkách případů. Britská rozvědka zmiňuje, že na jihu země posiluje Rusko letectvo.

Ve vazbě v ruském Rostově na Donu zemřel za podezřelých okolností čtyřicetiletý aktivista Anatolij Berezikov. Ve městě vyvěšoval plakáty ukrajinské iniciativy s názvem Chci žít, která umožňuje ruským vojákům vzdát se do zajetí. Představitelé věznice prohlásili, že muž spáchal sebevraždu. Jeho právnička si ale myslí, že mohl zemřít na následky mučení.

Ruská agrese pokračuje a prezident Vladimir Putin se v úterý nechal slyšet, že ukrajinská armáda utrpěla při protiofenzivě masivní ztráty. Jak „speciální vojenskou operaci“ vnímají občané v Moskvě a dalších městech? Nedávná studie v zemi odhalila, že 91 procent Rusů se považuje za vlastence. Bližší pohled na tento průzkum ale odhaluje pozoruhodnou nesrovnalost.